Domnívám se, že tam je důležitý ten pokus, to, jak to dopadne (příspěvek nebo oplátka nebo nic z toho), nakonec ani ne.
Přiznání
01. prosince 2016 10:57
Mha - áno je to presne o tom, veď keby sa ma aj spýtala, tak by som jej nepredložila účet . A ja si teda myslím, že je to o dobrom vychovaní .
Myslím, že kamarádi barbušiny vnučky už jsou v podstatě dospělí lidé, není jim deset. Už jedou sami na sebe a za sebe.
Luna Armeni jsou ale extrem. Kdysi jsme tam byli a vazne stacilo si sednout nekde u zastavky autobusu nebo jen jit bocni ulici a vybehli mistni s palenkou a zvali te na jidlo. Nejpohostinejsi a nejmilejsi lide 
. Plus nejlepsi kuchyne vubec. Uz v sousedni Gruzii to tak uplne nebylo.
Teraz som si v kontextu spomenula . Naša dcéra chodila s chlapcom, ktorý jej rozprával, že keď idú so sestrou navštíviť starých rodičov, babka im tajne podstrčí krabičku cigariet, že to akože oni priniesli dedovi, aby mal radosť .A oni od nej tie cigarety vždy zobrali, tomu dedovi „ podarovali “ a zrejme sa vôbec nehanbili .
mno ja bych/jsem povazovala za normalni se postarat jak o vlastni tak i cizi decka na navsteve, ale urcite bych jim nedavala prachy, kdyz jdou nekam chlastat. na to si musely vydelat i moje deti, natoz ze bych to platila cizim
Reakce na dzizisketa:
continuity
Myslím, že kamarádi barbušiny vnučky už jsou v podstatě dospělí lidé, není jim deset. Už jedou sami na sebe a za sebe.
To máš pravdu, boyfriend tady oslavil osmnáctiny 
A samozřejmě, dokáže poděkovat, kámoška celkem taky... o to nejde. Ale zvlášť v jeho případě, anžto se k němu chováme jako k členu rodiny, bych byla očekávala při těch telefonátech, že mi matka aspoň řekne ahoj. Jako u člena rodiny rovněž nečekám, že za sebe bude cokoliv platit, ale naopak u tý kámošky bych uvítala aspoň pokus, třeba u těch lístků na tramvaj a tak. A to má, na rozdíl od boyfrienda (matka samoživitelka) oba rodiče, takže bídu s nouzí snad netřou. Mně nejde o ty prachy, ale nerada se cejtím jako votroubek...
Nevím, já bych rozhodně trvala na kontaktu s hostitelem, poslat zřítelnici k někomu cizímu, a určitě bych ji vybavila finančně i připomenutím, kterak se na návštěvě chovat 
Nakonec i ten zeť mi ji posílá s nacpanou kartou, a pravidelně mi volá (a ve finále vždycky děkuje za péči). Asi to holt máme jinak, no.
Reakce na Jos:
to byla asi spis smůla, v ty Gruzii
Reakce na dzizisketa:
continuity
Myslím, že kamarádi barbušiny vnučky už jsou v podstatě dospělí lidé, není jim deset. Už jedou sami na sebe a za sebe.
Souhlas
Za děti, které přijedou sami, bych nečekala, že budou děkovat rodiče. Jako rodič bych jim dala nějaké peníze na útratu (ale na hospody zase ne) s instrukcí, ať nabídnou uhrazení nákladů. Ale zase bych neočekávala, že se s tím budou nějak vnucovat, v případě odmítnutí.
Reakce na Jos:
Luna Armeni jsou ale extrem. Kdysi jsme tam byli a vazne stacilo si sednout nekde u zastavky autobusu nebo jen jit bocni ulici a vybehli mistni s palenkou a zvali te na jidlo. Nejpohostinejsi a nejmilejsi lide
já mám zas Gruzii v paměti jako zemi, kde mi pořád někdo nabízel pomoc s kočárem a kdekoliv jsme byli v restauraci, tak mi chtěli brát mimino (5m) z kočáru a chovat. Jednou jsem se ani nestihla otočit a už dceru nechávali kolovat v kuchyni.
To se nám dělo i na Kypru. Pravda dcera byla starší, 16 měsíců, ale zcela běžně k ní zavolali domácí děti, aby si měla s kým pohrát nebo ji pochovali, aby jsme se mohli v klidu najíst. Co bylo nejvíc překvapivé, ona, úplně nechovaci dítě, se bez problémů nechala!
Potrefenáhusa asi spis lokalita. Svanetie a Tushetie nebo Kazbeg jsou uz hodne turisticke. Takze jsou mistni zvykli na turisty a celkem rychle se prizpusobili. Coz neni vytka, tak to proste je. V Armenii jsme ani moc turistu nepotkali, takze mistni byli i desne nadseni, co tam delame a jak se nam tam libi....obe ty zeme jsou srdcovka. Gruzie ma nejkrasnejsi prirodu, Armenie pamatky, jidlo a lidi . A obe zeme to maji tak strasne tezky, az bych je vymenila za Madarsko a presunula sem do Evropy, kam proste mentalne patri. Konec nostalgicke vsuvky
Jos jo, mne přišli gruzini takový větší fanfaroni, ze to pak stalo za to. Je pravda, ze ta Gruzie už je asi o dost turistictejsi. Na tom Kavkaze je host svatej.
já na ty pobyty tam taky vzpomínám s laskou jako na sled neuvěřitelných a leckdy bizarnich zretezenych náhod
Reakce na viktorka_od splavu:
mno ja bych/jsem povazovala za normalni se postarat jak o vlastni tak i cizi decka na navsteve, ale urcite bych jim nedavala prachy, kdyz jdou nekam chlastat. na to si musely vydelat i moje deti, natoz ze bych to platila cizim
takhle presne jsme to mely my se segrou. Kdyz jsme nekam jely, tak se starala a krmila ta rodina (teta, kamaradka a tak), pak se zase starali nasi. Penize na parby jsme si vezly sve z brigad. To mi nasi nikdy nesponzorovali.
continuity jo, v Dubaji mi brali v restauraci nebo i v hotelu u snídaně mimino, abych se mohla najíst. Ale v tý Gruzii ji tahali ven z kočáru hned jak jsme objednali. V Dubaji to bylo jako kvůli nám a v Gruzii kvůli ní. Syn tenkrát tvrdě spadl z trůnu. V Dubaji byl za hvězdu, protože měl hodně blonďatý vlasy a modrý oči. Místní si ho chtěli fotit. V Gruzii najednou všichni lítali kolem mimina.
Miluju ig účet mancancooknz, jak tam odhazuje kuchyňské náčiní, dneska letěla pánvička
Tabea Přiznávám, že tohle bych nedala, aby mi někdo cizí bral dítě. On teda mladej řval docela nahlas, takže nehrozil ani hotel, ani restaurace a cizí pohledy do kočáru taky nemusel, to byl taky hned řev. Zpětně to hodnotím, že byl dobrej obranář a nikdy jsme nikde dlouho nečekali, hlavně teda u ordinací, to nedával ani doktor přes polstrovaný dveře.
Kan to víš, první dítě nedáš z ruky, druhý ráda a třetí rovnou zabalíš na víkend.
Tabea Jo tááák. :D Ona prozřetelnost asi věděla moc dobře, že se s mužem dokážeme soustředit pouze na jednu věc, tak nás ušetřila. 
