Dadoo olte přesně

Dadoo Taky to tak mame celou dobu. Ja mam karty nebo dispozicni pravo k muzovym uctum a on k mym penezum. Vzdy jsem si vzala co jsem chtela nebo potrebovala. Mozna je to generacni problem. V mem okoli si par mladych taky zije financne singl i kdyz maji partnera a deti.

Dadoo Hele vis cim to mozna je? Ze nase generace nejak nepocita s tim navzdy. A tak si chtej proste susit nejakou vatu nebo byt nezavisli, aby za par let nepadli na hubu. A nemyslim si, ze je to tim, ze jsme vice sebestredni nebo jaci, ale proste zkusenostma z okolniho zivota, dneska se tolik paru rozpada, ze uz je pomalu povinnosti myslet na ,,a co kdyby,,.

Lama_z_Lana Potlapkávám,jsem taky nějak nenaložená...snažím se fungovat a ve skrytou duše se těším,až bude po Vánocích...mám tak nějak permanentně tíži na hrudi(ne íčko,ale smutek)...moc přeji všem,které to mají naopak

krásné a odpočinkové svátky dle vašich představ

Karja no taky bych řekla, že je to generační. Možná to bude znít na dnešní dobu směšně, ale když jsme se brali v 73 roce, tak můj muž automaticky dal výplatu na stůl, určitě si nechal peníze pro vlastní potřebu. Ale ty výdělky byly tehdy tak malé, že to ani jinakk nešlo. Věděli jsme, že musíme našetřit na dovolenou a na Vánoce. Dnes máme dva účty, kam nám chodí důchody a mužův příjem, ale v našem věku už je to jedno. Jsou to společný peníze.

Naše děti a jejich partneři mají taky kažodý svůj účet, ale jak hospodaří nevím. Taky dnešní čtyřicátníci, což jsou naše děti už každej měl svůj účet jakmile si začal vydělávat. Vdávají a žení se později. A asi těžko se pak vzdávají svých úspor.

My když jsme začínali, tak ani jeden neměl nic. Možná proto to společný hospodaření vyplynulo jednodušeji.

Můj názor

Tak Betty naprosto souhlasim. Driv se lidi davali dokupy kdyz nic nemeli, dneska se sestehovavaji domacnosti a zabehly zivoty a tak je to jiny.

Tak Betty ja taky myslim, ze to tim je. S muzem jsme pred svatbou spolu zili 3 roky, kazdy mel svuj prijem a svuj ucet, po svatbe jsme nemeli potrebu to menit, kdyz to do te doby fungovalo. Funguje to dal temer 10 let. Mame oddelene ucty, ale penize spolecne. 

Tak Betty Souhlasím, je to tak. My jsme třeba měli první dítě až 10 let po svatbě, do té doby jsme si žili každý ze svého platu. Po letech se to těžko mění, mně taky šlo nedávno jen velmi těžko z huby, že potřebuju peníze.

Tak Betty Je to tak, jak pises. Nakonec je asi jedno, jaky financni model kdo pouziva, ale podstatny si myslim je, aby vyhovoval obema.

Ale já vlastně nevím, jestli by mě motivovalo nějak šetřit když bysme měli oddělený peníze. Já potřebuju mít tak nějak globální přehled. Bývala jsem ekonom. 

My máme taky dva účty. Ani jsme vlastně nevěděli, kolik ten druhý bere. Manžel ale vždycky většinou všechno platil sám, já si platila byt. Taky jsem měla dcery, takže jsem měla výdaje na ně. Ve společném bydlení ale obvykle on i nakupoval, já jen někdy, ale nic z toho nebylo striktně "moje" nebo "tvoje". Prostě jsme peníze nepotřebovali řešit.

Dneska u sebe nosím obě karty. Platím jenom svou, nebo mi muž řekne, ať to zaplatím z jeho. Nenapadlo by mě platit z jeho karty, když mám svou.

Karja jo, bude to generační. My jsme se brali a pak jsme žili společně. Vy se neberte a pořád si žijete tak trochu single. Pořád si děláte zadní vrátka. I když máte děti. Tedy spíš chlapi, jak jsem tu vyčetl. 

To mi Teda ale řekněte, jak to dělají ty zlatokopky, jak toho chlapa přimějou, aby se do nich sypal? Když žena a děti na to nestačí.

Dadoo Hele to zalezi na konkretni samici, jak je ktera zbehla no! 

Hlásím se k těm, co to letos moc netěší. V pátek pohřeb kamaráda, kde jsem se viděla se spoustou známých z mládí. Pak další zprávy o úmrtích. Soused nám naboural plot, za což jsme dostali patřičně vyčiněno, protože mu překáží. S mámou se pohádám pravidelně, zítra tu budou tcháni ...

Myslím, že je úplně jedno, jaký finanční model rodina má, pokud vyhovuje. K naštvání je, pokud jeden šetří a druhý utrácí, to vídám často.

Dadoo Možná na tom něco bude. Já jsem teda generačně někde mezi, ale zase spolu bydlíme od dne seznámení. Manžel v té době ještě studoval a já jsem pracovala. Od začátku platil ten, který mohl a hned jsme byli nucení řešit věci dohromady. Máme sice svoje účty, ale o svých platech a výdajích se normálně spolu bavíme.

Catherinne U nás taky vládne pohoda a klid. Salát jsem si udělala včera, ryby jsem obalila ráno. Na oběd už jsem tady měla tchána a v 16 ještě dojedou naši. Manžel v kuchyni nedělá nic, taky to po něm ani nechci a v klidu jsem zvládla večeři pro 7 lidí, posilovnu, dopolední kávu a hry s dětma u bráchy a po obědě procházku kolem řeky. Cukroví je u nás už skoro snězené, 4 vánočky skoro taky, dárky zabalené od sobotya teď je i chvíle tady číst. Ale já nedělám žádný předvánoční úklid, jen peču. Dárky a nákupy pořizuju přes internet, protože obchody nezvládám. Všeobecně u nás předvánoční stres není, i když jsem na to sama. 

Dadoo generačné to tak nejako asi bude. Ja napríklad trvám na dvoch účtoch, HOCI momentálne nezarábam a posledné roky som ani nezarábala, takže mi naň posiela peniaze manžel...ale ten pocit, že mi nikto nekuká do toho, na čo a ako som ich milula...proste hej, môj otec peniazmi mamu doslova vydieral a terorizoval a keď ma už aj život naučil, že v mojom konkrétnom prípade nemôžem byť sebestačná (a prvá krutá lekcia bola práve na rodičovskej), ako som plánovala, tak napriek tomu potrebujem mať to "moje".

Renusatko já nic dělat nemůžu,  já byla speciálně vyžádána. 

P.S. Ebby nutně potřebuje dostat od Ježíška novou krabici...

slniecko tak. dulezitou roli, mozna i hlavni, myslim hraje zkusenost z puvodni rodiny-at uz jako pozitivni, nebo odstrasujici pripad.

Catherinne Tak to je ta správná práce na dnešní den.

Catherinne To je super

Renusatko se musím přiznat, že letos mám asi úplně první Vánoce v dospělém životě, kdy jsem fakt v klidu a pohodě. jednak už nemusím lítat kolem dětí, tím ubyde asi tak 80% práce:-) a pak to ostatní jsem uplně vypustila, nějaký úklid nebo pečení, není důvod proč to dělat když mě to nebaví, netěší a nikdo o to beztak nestojí. a díky tomu, že jsme měli ježíška o den dřív, máme najednou jeden "plonkovní den navíc" jen sami pro sebe, takže jsme šli procházkou na svoboďák, dali si k obědu klobásu a bramborák na stánku, sluníčko svítilo.. no dlouho jsem si to tak neužila a teď už mám navařené dva druhy zelí, zaděláno na další chleba, muž plete druhou vánočku a až ta bude hotová, tak už v lednici čeká nakmínovaná husa na zítřejší oběd. my si dojíme včerejší salát a řízky a budem už jen koukat na pohádky. zítra a pozítří budou návštěvní dny a pak už jdu do práce.. no ale následuje zas víkend, takže si doufám i počtu knížky co jsem včera našla pod stromkem:-)