Sweet Potato me to přišlo ciste jako vtip,ty rysky by musely končit u té první, aby to bylo použitelné alespoň teoreticky. ten 2,5 dcl panák, to už je za hranou i naše benevolentní společenské akceptace. to je fakt moc i na Bonda, i ten si naleje max do 2/5 whiskovky 
.
Hlavně je jedna věc si nalejt, když byl cely den tak nějak dírou ke zdi, prostě vyčerpávající, komplikovaný, ale zvládnutelný a vím,že zítra bude lip a kdyz jsem v dlouhodobém stresu třeba několik týdnů.
crazydaisy Dost síla
! Tak mně zase kdysi doporučovali doktoři každé ráno panáka na nízký tlak. Raději jsem si dala další kafe.
viktorka_od splavu Souhlasím s termínem (ne)ukočírovat. Výsměch a slova o hnusných hovadech mi nepřijdou vhodná.
Předevčírem jsem volala měšťáky kvůli dvěma opilcům, kteří spali uprostřed velmi frekventovaného parkoviště.
slniecko To svrbění prstů známAle chci se zeptat, jestli používáte při proměňování víno a jaké, mešní? Tedy jestli Tvoje Víra proměňuje, ani nevím.
viktorka_od splavu no přesně, od skleničky vína po těžkém dni k alkoholismu může být celkem krátká a nenápadná cesta
To jsou divný kecy od tý Alex Mynářový, jako by řekla, že s ním byla jen, aby jí udělal děti a pár let hrála divadlo, a tím se zabezpečila. Oba jsou mi protivní.
no a ted si vem, ze mne primo alkohol doporucila lekarka. Pry nez zaberou antidepresiva. Zkusila jsem to, uleva prisla, ale sama jsem pochopila, ze by to nemuselo dobre dopadnout. A vim i o par dalsich lekarich co to tehdy doporucovali. Mimo jine, nekdo tu psal, ze deprese neprijde jen tak hned. Prisla. Bylo to nejhezci a nejstastnejsi obdobi myho zivota. Vsechno zality sluncem. A jednoho dne jsem se probudila do pekla hluboke uzkosti a beznadeje. Jen tak z niceho nic. Ted jsem si to znovu vybavila.
Šmarjájózef....
Hanka H ale ja nikde nehovorím o nulovej tolerancii.
A áno, to že odborníci ktorí s tým pracujú hovoria, že neexistuje bezpečné množstvo je pravda, majú ya sebou X prípadov a každý organizmus je iný a teraz si predstav, že by mali povedať no koľko....niekoho organizmus yvládne viac, niekoho menej, niekde je to prepojené s mnohými ďalšími vecami, trebárs ako MP Meri ktorá to ale vzala za rozumný koniec. Proste neexistuje univerzálne platné množstvo, ktoré by za úplne každých okolností bolo safe. To samozrejme neznamená, že keď si dá niekto občas trochu, tak je hneď na ceste k závislosti, len že to bezpečné množstvo nie je možné určiť.
slniecko Ale já to také nikde nepíšu, že propaguješ nulovou toleranci. A vůbec už se vlastně v tvém příspěvku nějak ztrácím....nevím, v jaké souvislosti to vzala MP Meri za správný konec.....Souhlasím s tím, že univerzálně platné "bezpečné" množství alkoholu neexistuje.
Jenom mi přišlo trochu nadsazené, že zdejší Vinárnu vidíš jako možný předstupeň do alkoholového pekla.
slniecko To svrbění prstů znám
Akékoľvek, uprednostňuje sa biele. Je to kvôli zdôrazneniu toho, že kým v katolíckej teológii sa premena vína na krv nazýva transubstanciácia (prepodstatnenie) - teda ide o premenu priamo tej matérie, keď to mám zjednodušiť, akokeby sa skutočne matéria vína premenila na matériu krvi, tak toto protestantská teológia nemá. Rôzne denominácie to majú rôzne, v mojej denominácii (evanjelická cirkev augsburského vyznania - ľudovo luteráni) ide o duchovnú prítomnosť Krista v chlebe a víne. Preto sa preferuje biele víno, aby to nezvádzalo k tej predstave, že tam krv fyzicky je. Ale je to len "technická" záležitosť, v princípe môže byť hocijaké (zdroj najbližšia samoobsluha, lebo je to jedno, k posväteniu príde až pred prijímaním) a hoci na Slovensku je okolo toho furt cirkus, tak v zahraničí mnohé zbory používajú aj hroznovú šťavu pre abstinentov.
Jenom mi přišlo trochu nadsazené, že zdejší Vinárnu vidíš jako možný předstupeň do alkoholového pekla.
No lebo to možný predstupeň je.
slniecko Super, díky.
Mně přišlo hrozně zajímavý, že Ájurvéda se k alkoholu staví souhlasně pouze v případě, že má člověk dostatek všeho a že je psychicky vyrovnaný a v pohodě. Ale když se nad tím zamyslím, dává to smysl. Když je člověku fajn, není frustrovaný, nemá hmotnou nouzi, a celkově je spokojen, asi nehrozí, že propadne alkoholismu.
S tím souhlasím. V pohodě to prostě chutná líp, resp. chutná dobře a naopak, na žal jakože z donucení, bez chuti, pít nemá cenu, člověk vystřízliví a je mu ještě hůř. A nasávat 24/7 jaksi nejde
Já bych asi nebyla tak přísná 
Pokud je někdo zvyklej dát si skleničku třeba po příchodu z práce, nebo večer s manželem, když nastane klid... klidně i pravidelně - ale když dojdou zásoby tak nezačne lízt po zdi nebo neletí hned do sámošky pro jakejkoliv patok... t.j. obejde se bez sklenky až zas nastane příležitost, tak bych to neviděla tak černě. Navíc ten člověk samozřejmě musí fungovat, v práci, doma... přece alkoholik zanedbává všechno, jen aby se napil a na nic jinýho mu síly nezbývají, v práci má absence, povinnosti neplní a o domácnosti škoda mluvit (resp. tak jsem některý poznala). A to bych řekla, že tady frekventantkám vinnýho vlákna nic takovýho nehrozí
barbucha prave to tak ale bejt nemusi, zvlášť ženy dokážou ten problém dlouho skrývat a pit tajne, taky u nich není to veřejný pití tolik akceptovány jako o muzu - to, ze někdo nechodi do práce a všechno zanedbává, to už je jen ten vrchol pruseru
barbucha a vieš, že nie? Sú alkoholici, o akých píšeš, ale sú alkoholici, ktorí v podstate "na zombíka" fungujú prakticky normálne, akurát v hlave majú len tie myšlienky, kde a ako sa dostanú k ďalšej "dávke". Takže to myslenie funguje systémom - teraz to schválne zjednodušujem "ráno sa mi podarilo vypiť pohár XY, nikto si nič nevšimol, musím dnes do práce, tam by som mohol ísť zagratulovať Ferovi, hádam ma niečím ponúkne, okolo obeda ak sa mi podarí ísť bez kolegov, tak si budem môcť dať pohár vína, nezabudnúť na projekt pre klienta, ak bude úspešný, bude k tomu určite malá oslava, ale dnes nemôžem ostať nadčas, keď by som si mohol k tomu niečo otvoriť, lebo syn tuším zmaturoval - to je super, šikovný chlapec, takže k tomu si budeme môcť tým pádom otvoriť niečo lepšie - to sa nikto nebude čudovať, že sa vzpije celé, takže aj ak by som na tom projekte ešte musel zapracovať aj doma, tak si k tomu pofrflem a na útechu si otvorím XYZ".
A takto môže fungovať aj 20 rokov, bez toho, abz si ktokoľvek niečo podozrivé všimol. Akurát, že tých 20 rokov mu degraduje organizmus (teda degraduje podstatne viac ako inak len prirodyeným starnutím) a je v podstate duchom neprítomným, pretože yáujem o čokoľvek nad ten alkohol jednak prekrýva čokoľvek iné, na všetko ostatné - prácu, manželstvo, deti - sa dokáže sústrediť až v druhom rade, takže ako otec do veľkej miery zlyháva, deti aj keď to nepomenujú, tak cítia, že sú tak nejako až za niečím, aj kď nevedia za čím, navrch si mnohokrát nepamätá, čo sľúbil a sľubuje veľa, lebo je to proste jednoduchšie, takže aj v častom sklamaní, že otec sľúbil a nesplnil - hoci je za tým vždy ad hoc vymyslený rádoby racionálny dôvod, manželka sa väčšinou pomaly a postupne naučí preberať všetko na seba mysliac si, že manžel "na to nemá hlavu", alebo "má toho v práci veľa"....čo podporuje aj fakt, že je skutočne na prvý pohľad už večer unavený, lebo telo na spracovanie toho alkoholu spotrebuje veľké množstvo energie...
A ako áno, to čo píšeš je už ťažké štádium, ale väčšinou (nie vždy, niekedy to ide veľmi rýchlo) je za tým už roky sociálne akceptovaného fungovania-nefungovania.
A áno, občas si dať večer pohár vína väčšinu zdravých ľudí nezabije, dávala by som si skôr pozor nielen na pravidelnosť - ako napríklad každý večer je už riziková aj malá dávka, ale aj na spájanie s inými vecami - akože na uvoľnenie po ťažkom dni, na oslavu drobných úspechov, za "odmenu"...
Tak ale právě o ten průser jde, ne?
Jinými slovy - když dokážeš normálně, bez problémů (!!) fungovat, kdo jsem já abych ti zakazovala se napít, i kdyby to byl litr kontušovky denně? Když ti chutná samozřejmě, ne z nutnosti!
(naopak právě to tajení a skrývání je špatně, proč by se tetina nemohla napít, když chce? pokud může chlap...)
Tak jestli má někdo myšlenky jen na to, jak, kdy a kde se zase napije, je to normální notorik a k normálnímu životu má daleko.
slniecko Ano, souhlasím to, co popisuješ, je závislost na alkoholu. Ale takto "napůl" a "zdálky" může v rodinném životě fungovat právě jenom chlap. U ženy se dlouhodobější odsunutí rodiny, dětí domácnosti neodpouští, takže uváděných dvacet let by tady asi neprošlo.
slniecko
Tak jestli má někdo myšlenky jen na to, jak, kdy a kde se zase napije, je to normální notorik a k normálnímu životu má daleko.
No jasné, bez debaty, ale jednak k tomu sa tiež nejako prepracoval postupne a jednak veľmi často nemá to zrkadlo, ktoré by mu povedalo, že je v sra...kách, pretože na oko všetko funguje normálne, resp. "normálne". A práve tou normalitou v našich končinách (a určite nielen nielen našich, ale poznám tie naše) všetko možné zapíjať, volá sa to "alkoholová norma", ktorá je u nás skutočne veľmi vysoká, tak to že je v problémoch zistí prineskoro ak to vôbec niekedy v živote pripustí, jednak sa strašne ľahko a rýchlo môže do tých problémov dostať, pretože to je postupne od "Fero má meniny, bude ma nútiť piť, nemôžem ho uraziť" po "Fero má meniny, super, bude sa piť".
No a v okolí sa mu to tiež "prepečie", lebo každé jedno také napitie sa je väčšinou považované za normálne. To, že rokmi zvyšuje počet tých napití a neskôr sa to postupne - zase postupne - preklopí do toho, čo píšem, to si už ťažko niekto všimne a keď tak už prineskoro.
