Pinot Noir Ty manévry si dovedu živě představit. Dřív, když někam dorazila dětná kolegyně nebo kamarádka a řekla "jo, děti jsou doma s manželem", tak jsem si představila takové to jakože ona řekla - ve středu jdu od šesti do kina", manžel přišel, ve dveřích si předali děti a čus. Co taky na tom víc řešit, žeano. Jako hahaha. Těch diskuzí, plánování, příprav a rituálních tanečků okolo ... když se pak člověk jednou rukou maluje, druhou míchá polívku, za jednu nohu mu visí vřeštící dítě a druhou šlape po kostičkách lega, tak zpětně smekne klobouk před všema. Jasně že to tak není vždycky, ale prostě ... ![]()
Karja Dětská skupina nevím, ale na leden už byly v plánu jesle, jenže jsme už třetí tejden nějaký lehce nachcípaný, takže odloženo na neurčito.
notna Pravidelnej interval nehrozí, jak říká rasanori, muž má vlastní podnikání, každej tejden je jinej. Společný maj jen to, že práce je bud hodně, nebo ještě víc.
Jako sambo to nakonec vyřešil tak (vzhledem k tomu, že tohle byla čistě jeho chyba), že mi pozval pani na hlídání. Takže pro mě to znamená celej den v pohotovosti, aby to tu večer aspoň nějak vypadalo. Ne že bych měla v plánu šúrovat, ale aspoň by nemusel bejt stromeček obalenej toaleťákem a myčka plná rozcupovanejch kapesníků. Dopředu musim připravit večeři, mlíko, hromádky s oblečením, večerní hygienu ... Dítě se s paní zná od vidění, ale budou spolu sami poprvý, bude večer a čas uspávání ... no prostě tohle se fakt nepovedlo
Nejvíc na tom sere ten pocit, že jsme prostě závislá na pstatních, na to jsem jako těžce samostatný jedinec nebyla zvyklá
Ale dobrý, dneska už jsem tak nějak smířená, jsem si tu krásně odložila, důležítý pro mě je, že na masáž jdu a ostatní ať si třeba s prominutím chcípnou ![]()

