Jos ja taky byla podelana az do konce, taky jsem mela dojem, ze porodit zdrave dite proste neni mozne. A to nejsem zdeformovana povolanim a neznam osobne nikoho, koho by potkalo takove nestesti. Nejhorsi je, ze jsem se toho uplne nezbavila dodnes a porad mam strach, aby deti nejak neonemocnely-za kazdym pupinkem vidim minimalne rakovinu.a

O tom, ze jsem pul roku po porodu volala do porodnice, jestli jim dite prislo normalni, protoze jsem si po pul roce vsimla jiste zvlastnustky, tak o tom radsi pomlcim. Ale evudentne jsou na podobne telefonaty zvykli

Gatita tiež som sa bála, a navyše mám okolo seba niekoľko detí, poškodených pri pôrode, takže som za cisársky bola aj vďačná

Starsi ma nejake obdobi jsem tu sama a mami kde jsi chci jit za tebou! Asi me porazi nemuzu nic furt ji mam za zadkem! 

mi o tom strachu povidejte... Na kazdou jednu kontrolu u gynekologa jdu se stazenym zadkem, co se najde. A kazdy jedne nestandartni nalez mi vrta v hlave a predstavuji si co vsechno by to mohlo znamenat. Jak se blizi porod, je to horsi, uz bych opravdu chtela mit dite u sebe v naruci a videt ze je v poradku. V praci jsem nekolikrat zazila opravdu tragicke pribehy, nektere z nich si s sebou uz bohuzel ponesu asi nafurt. 

A nejlepsi kamaradka take nemuze uz x let otehotnet... Ona je uplne skvela, i s manzelem to zvladaji uzasne, ale casto mam vuci ni iracionalni vycitky svedomi ze ja jsem si otehotnela ,,jen tak" a furt si na neco stezuji a ona by za to dala nevimco... 

rasaNoridcera ma taky obdobi Mamiii, maminko. Pripadne Ja se bojim. Slyset to 1000x denne je opravdu narocne, hlavne kdyz to nijak dal nerozvine, nerekne ceho se boji nebo co vlastne potrebuje... 

mnum tiez mam kamaratku, co nemoze otehotnieť a asi sa to uz nikdy nepodari (a zrovna ona si deti odjakziva hrozne zelala, narozdiel odo mna) a tie vycitky mam tiez, cele mladi som prezurovala a obidve deti sa podarili ani nevieme ako. Ked som otehotnela druhy krat, dlho som rozmyslala ako jej to povedat, aby nebola este smutnejsia (dost zle to znasa, ze nemaju deti).

Co to je, když někdo děti moc chce a nejde to, mám z první ruky. Snacha si dělá legraci, že ty děti má se mnou (druhé bude co nevidět), protože díky IVF jsem s ní strávila spoustu času po doktorech, vozila na vyšetření a na injekce atd., když syn musel být v práci. Ještě že při prvním se to podařilo napoprvé, už byla dost vystresovaná ze všech těhotných kamarádek a mimin kolem.

Jaké papuče do školky? Mohla bych vydávat za papuče tyhle plátěnky, nebo budou úči pindat?

Mrakoplas to mame uplne rovnako. Akurat o mojom druhom tehotenstve sa dozvedela uplne hlupym sposobom v miestnosti plnej ludi, kedy dalsia nasa kamaratka na to prisla a vykrikla to a tak to vzbudilo pozornost vsetkych. Bolo mi to voci nej velmi hlupe, ale potom sme to prebrali a vzala to uplne krasne a na babatko sa velmi tedi

Pinot Noir tyhle klidně, u nás berou cokoliv co drží na noze a děti si to sami nazujou. Jen crocsy ne.

Pinot Noir Tyhle v pohode, hlavne nechteji pantofle, ale ja kupuju do skolky otevrenejsi, protoze se mu dost poti noha. 

mnum No uplne presne jste to popsala. Kamaradka deti miluje, vsem je i hlida a nic. A ja s muzem 15 let bez touhy po detech, v klidu si jeden mesic odatestuju (nadsazka) a pak ze uz to nechame na prirode...no a vyslo to hned prvni mesic. Uplne jsem mela vycitky ji to rict, kdyz u kazdeho vina resime dalsi a dalsi jeji ivf trable.

Pinot Noir Bude si to pres den nekolikrat vyzouvat a nazouvat, tak hlavne aby to zvladl v pohode sam. Ja jsem synovi kupovala nejake od Fare - klasicky typ papuci s gumickou pres nart.

Kokoska to jses skvela tchyne! zrovna ta moje kamaradka to pred tou svoji taji, protoze vi ze tchyne by to pak porad resila a stresovala ji jeste vic.

Pinot Noir ja kupuju klasiku RAK na suchy zip s otevřenou špičkou. Dobře se mu obouvaji a noha se tak nepoti.

tenzieRak jsem koupila loni, nakonec ve školce nebyl, takže je vlastně nenosil, ale mně to připadá strašně tvrdé. Ta podrážka je jako prkno.

Pinot Noir tak jsem je byla zkontrolovat a prislo mi to ok :) ale chapu. Kazdopadne deti ve skolce nosí cokoliv co drzi na noze.

mnum když mně tý hoky bylo strašně líto, jak se trápí.

Co to je, když někdo děti moc chce a nejde to, mám z první ruky. 

​Toho jsem se obávala, když se mladí vzali a bylo nabíledni, že hodlají ihned pořídit potomka. Protože třicetiletá snacha se na to chystala, přála si to moc... tak jsem je vyděsila k smrti vážným pohovorem, jak nemají věšet hlavu když se to hned nepovede, že není vše ztraceno a aspoň si první rok dva užijou jen ve dvou a pak se uvidí... no, přivezli si ty dva hady rovnou ze svatební cesty a synek, mávaje mi před nosem snímkem z ultrazvuku, mlel něco o potrhlejch bábách.

Ale fakt je to dneska nějak těžší než za našich časů, kdy jsme se spíš bály opaku

barbucha viď? Dost se divím, že obě moje děti se narodily až jako plánované