DrowRanger 

To je hrozný... já jsem v životě nic takovýho neviděla ani neslyšela - naopak samozřejmě, když to na haranta přišlo tak pokud nebyl záchod v dosahu (dvou metrů ), šílela jsem aby to hlavně ještě chvíli udržel...

Přemejšlím co se tak muselo stát, že s tím má takovej problém? Doma asi nic, spíš bych tipovala školku, kdoví co mu tam řekli... myslím ostatní děti, ne učitelky samozřejmě. Děti mají různý prapodivný  historky a rády se podělej, aby kamaráda vyděsily k smrti. Nestěžoval si, že třeba Pepíček říkal... něco? Nebo nebojí se chodit na záchod tak jakože z principu? Děti se někdy bojej splachování (div nestrhly splachovadlo a vyletěly pokaždý jak střela) a vůbec tý tmavý malý kobky... já musela třeba na chalupě chodit se synkem pokaždý jako doprovod, a čekat za dveřma (což kontroloval občasnými dotazy) než měl hotovo...

Teda zvláštní, že vydrží i přes tu projímavou stravu. Přece jak známe z vlastní zkušenosti někdy má problém i dospělej...  po takovým pytlíku sušenejch švestek

No hlavně ať se to rychle upraví teda!

barbucha já (a tím celá rodina) tím trpěla nejmíň rok, i si to pamatuju. Příčinu rodiče neodhalili. Já taky nedokážu (a nedokázala jsem) říct, proč. 

barbuchaJá zase neznám tohleto šílení, aby dítě ještě chvíli vydrželo. Moje dcera má od mala s kakáním problémy a tak jsem se vždycky bála, že by ty bobky mohla začít ještě zadržovat, že prostě ať se jí chce kdekoli, tak jdeme. Takže si sebou nosím na procházky igelitový pytlík a už jsem párkrát sbírala bobek z trávníku. Si říkám, když tam můžou kadit psi, tak může i dítě :o)

Pinot Noir to může být klidně podvědomá reakce na něco, co s vylučováním ani nesouvisí, ne?

Jsem zvědavá, jestli něco takového taky nebudeme brzy řešit. Mladší se naučil chodit na nočník, ale jen na malou. Na velkou se nějak nemůže s nočníkem/záchodem vyrovnat. Před tím chodil třeba 2x denně, teď tak jednou za dva dny. Předchází tomu asi dvacet návštěv WC během jedné hodiny a stejně to nakonec uspěchá a část skončí v kalhotech.

Pinot Noir 

No něco v tom musí bejt... a když si to pamatuješ, je divný že nedokážeš (jako dospělá) rozklíčovat proč. Škoda. Nějaký hnutí mysli teda? Ale fakt je, že člověk neví co se jim v těch škeblích odehrává (kolikrát by mě  fakt zajímalo, co si - ty malý - zrovna myslej)...

DruI já už dokonce viděla, jak nějaká maminka běžela pro pytlík pro psi:) Starší syn na velkou nikdy nejde tam, kde se necítí úplně pohodlně. Venku nikdy nebyl, ani v miniškolce a asi ani ve školce. Od určitého věku venku nebo někde mimo domov/babičky nekakal ani do plenky.

barbuchaJá zase neznám tohleto šílení, aby dítě ještě chvíli vydrželo.

​No jo, jenže když jsi někde ve městě a daleko od domova, tak vláčet zpátky zesraný dítě taky neni nic moc (když už je ve věku že s sebou nenosíš náhradní kalhoty, natož pleny).

Nikdy nezapomenu jak jsem - při jedný z prvních návštěv kdy jsem se tam ještě nevyznala - lítala po centru se zřítelnicí, která projevila náhlou potřebu... chudák vypoulený voči a sotva mohla ještě udělat krok... a ani ten mekáč nebyl v dohledu a když jsem konečně jeden našla, byl tam záchod jen na mince (který jsem neměla) nebo na útratu, na kterou nebyl čas! Hrůza děs

Evaeva Správně, důležité je po sobě uklidit! :o) 

Dceru to teda vždycky dost trápilo a to tak, že nejdřív chodila na nočník s bobkem, protože jí to na rozdíl od čůrání bolelo, tak věděla dost dlouho předem, že má vyrazit.

A teda, když jsem čekala druhé dítě a vysvětlovala jsem jí, jak se bráška dostane z bříška ven, tak po prohlášení, že jako když se tlačí bobeček se zamyslela a prohlásila "ale to musí bolet!" Já jí vždycky tak lituju, když vidím jak usilovně tlačí.

barbucha No tak ta moje má zatím jenom čtyři roky, tak spoléhám na to, že jí případně projde i udělat hromádku na chodníku :o) Až bude ve věku, kdy už jí to bude takhle veřejně nepříjemné, tak to snad bude celé zvládat líp.

DruI on dobře ví, co se děje. Ze začátku si vždycky někam zalezl a bylo jasno:) Teď je vidět, že chce na ten nočník, takže někdy začne do kalhot, pak mu to dojde, ale pak má problém pokračovat. Nebo se při dvacáté návštěvě posnaží, ale zase odejde moc brzo. To mi nevadí, musí se to naučit, spíš, aby nezačal trpět na nějaké ty zácpy.

DruI 

Bobek v trávníku! To mi připomnělo, jak jsme měli na zahradě návštěvu asi 30 lidí a syn, který čerstvě fungoval bez plen zadřepl uprostřed zahrady a všeho toho dění, hned vedle hraček. Já ho pozorovala asi z 10 metrů a zrovna jsem kojila, muž byl asi 10 metrů na druhou stranu a někomu něco ukazoval. Tak si chlapeček poradil sám. Snažila jsem se muže nějak nenápadně přivolat, aby se o to postaral, úplně se mi nechtělo volat, že dítě kaká na trávník, ale zas to mělo poměrně velkou naléhavost...

barbucha no já jsem se o tom s dcerou bavila, a ona mi řekla, že "kakat jí zakazují její zvířátka". (Nevím která ani proč.) OK, tak jsme se bavily o tom, že je přece nemusí poslouchat. Tak prej musí

Evaeva dcera na tom byla podobně, na malou šla od dvou a půl let neomylně a kamkoli, na velkou pouze do plínky, napřed bez problémů, pak se teda ty problémy začaly vršit do neúnosna a vykakat se dokázala až po třeba dvoudenním zadržování v noci ve spánku, když se uvolnila. Prý to kakání může být pro děti velké trauma a může souviset s těžším průběhem porodu, což teda u nás neplatí - alespoň co se mých pocitů týká.

Mohučanka 

Já bych i věřila, že kdo je citlivější na bolest, toho to vylučování bolí a ty malé děti zase tolik těch vnitřních tělesných bolestí neznají, nejsou proti nim odolné, takže to může pro ně být hodně nepříjemné. Možná taky tu bolest začnou cítit až v určitém věku, samotné je to třeba zaskočí. Pak si umím představit, že se za každou cenu brání a vlastně si z toho vytvoří velkého strašáka. 

Dcera totiž někdy říká, že ji bolí bříško nebo zadek a my už víme, že můžeme jít přebalovat. A nikdy si na tu bolest neštěžuje nějak dlouhodobě, tak věřím, že to jsou pocity spojené s vylučováním, ne bolení břicha. Ale byla to pro mě novinka, syn nikdy nic takového neříkal.  

DruI 

Tak i zřítelnici byly tehdy čtyři. Ale netroufla jsem si podržet ji třeba nad nějakým kanálem nebo dírou v tom centru... asi by lidi dost koukali. Vlastně když nad tím tak uvažuju, tak jsem tam nikdy neviděla dítě se ani vyčůrat někde u křoví, ono je tam záchodů nakonec dost, všude, jen o nich vědět!

Mohučanka 

Zvířátka!

Ale je klidně možný, že to někdy může trochu bolet (nebo aspoň tlačit), jakože při tom výkonu samotným... a dítě si neuvědomí, že to ale, bude-li zadržovat, může bejt nakonec ještě mnohem horší!

Mohučanka já si pořád myslím, že si akorát musí zvyknout na trochu jiný způsob, do teď kakal ve stoje. Teď je to teprve 14 dní. Věc taky komplikuje, že by asi rád soukromí, zároveň tam nechce být sám. Jinak kdyby to bylo podle porodu, tak kaká rychlostí blesku:) Jak to viděl on, teda samozřejmě nevím.

Ja jsem s detma nikdy tohle nastesti nezazila. Nejmladsi vnuk nesnasel nocnik, chtel na to detske prkynko na zachode, ale zas jak mu visely nozicky dolu, tak taky spatne. Pomohly az takove schudky, o ktere se mohl nohama oprit.

A projimava je mineralka Zajecicka horka, nezkousely jste?

Kokoska podstavec pod záchod a prkýnko musí být

Deti v tom veku môžu mať aj podvedomý strach z toho, že niečo z nich, teda z ich tela odpalo (=vypadlo) a snažia sa tomu zabrániť. Ale to píšem len tak do pléna, pretože je to jednak tak nejako informácia ktorá nič nerieši a jednak samozrejme tých dôvodov môže byť X iných.

V každom prípade držím palce všetkým postihnutým, je to hrozne nepríjemné.

A - zase, len pre pobavenie, lebo to nikomu nepomôže - keď sme toto kedysi riešili s malou, tak to začalo tým, že zadržiavala, aby sa hovienka v brušku pospájali, lebo chcela vykakať najväčšie hovienko na svete . No a potom to samozrejme bolelo a potom už bol problém. Ako prišla na ten vynikajúci ambiciózny nápad, tak to fakt netuším.

Teraz ma napadlo (lebo veď je to už kopa rokov), nám vtedy pediatrička radila teplé kúpele, aj niekoľkokrát počas dňa, aby sa to bruško uvoľnilo - tento tip tu už padol?