A já teda mladšího do pěti let 3P nenaučím, protože on zřejmě nebude ještě vůbec mluvit.

Blbý je, že ta hranice nevhodneho se pořád posouvá a mě se to prostě nelíbí. 

Souhlas.

mirajo mě se už na lyžích běžné stává, že někdo praští hůlkami dítě nebo mě podrazi a ani se neohledne. Zlaté zdravení. 

Kan jako já jsem potrefená husa, uznávám. Ale je třeba brát v potaz i mentalitu dítěte. Konkrétně můj případ - styděla jsem se tak strašlivě, že jsem nebyla schopná otevřít pusu a pozdravit nikoho jiného než mámu, tátu a babičku. Natož někde o něco poprosit. Dokonce ani dědu, kterého jsem vídala jen přílěžitostně a vztah jsem si k němu vytvořila až někdy v 10 letech. A byl to vynikající vztah. S dobrou nebo špatnou výchovou to moje "nezdravení" nemělo vůbec nic společného.

(Například jsem se jednou počůrala, protože jsem se styděla požádat paní učitelku o dovolení jít na záchod...)

​pises o mne?(teda nepocurala, ale to bylo spis stesti, jinak presny) 

Kan to je spis drezura nez vychova, ne?

711990 strasny ja teda zas leta prihlizela, jak mladsi (treba tricetilety) sourozenec dostava darecky napr. k mikulasi, kdezto ja nic, protoze "uz jsem dospela a to je pro deti"

Já děti zdravit neučím, ve smyslu, že nevedu žádné přednášky na toto téma. A světe div se, obvykle zdraví prostě proto, že to udělám já. Stejně se naučili prosit a poděkovat. Ale nezdraví, když se cítí nejistí, třeba na cvičení, kde jsme měsíc nebyli. Beru to tak, že jsou ještě malí a mají nárok.

Jak nejistý člověk musí být, aby se cítil zneuznaný tím, že ho nepozdraví malé dítě, a ještě ho za to cepoval

​

Pinot Noir tak ho nauč aspoň zamávatKdy mu budou tři? Má to nemluvení nějaký vývoj?

Garfie Taky jsem vyrostla na vesnici, kde se znali a zdravili všichni. Pak jsem dlouho žila ve městě. A teď jsme ještě na menší vesnici a hned jsem nezdravila, protože cizí lidi. Ale když nás párkrát pozdravil někdo cizí, tak nám to doklaplo, že se tady ještě všichni zdraví a jedeme v tom taky. Tady se moc nestaví, ale občas nekdo nový přibude. A je to zajímavý, jak někdo začne zdravit a někdo nikdy.

MPLee jasne, lepšie cvičiť s dieťaťom ako necvicit vôbec. Ja sa teda priznám, že som skoro úplne vypustila cestný bicykel, chodim stále bicyklovať veľa, ale to už mi bolo ľúto nezobrat aj Alicu, tak som ju bravala na horskom bicykli na pokludne výlety aj s vybehanim sa, uvidíme ako to bude s cyklistikou toto leto

notna no ja môžem povedať za seba, zamyslenost a oneskorena reakcia, napríklad keď sa len s niekym míňam. Kym sa spamätáme, že som mala pozdraviť, dotyčný je už v diaľke. Ale teda na pozdrav že by som neodzdravila, sa mi ešte nestalo snáď, jedine ze by som nepočula.

Inak ma celkom prekvapuje, že to toľkým ľuďom leží v žalúdku, ja teda v drvivej väčšine zdravím ak sa nepozabudnem, ale ak niekto nepozdravi alebo ma neodzdravi, je mi to úplne jedno a nič si o dotycnom nemyslím. Jedine závery vyvodzujem z neodzdravenia vtedy, keď mi neodzdravi manžel, to mi je jasne, ze ešte nevychladol po včerajšej hádke

​

Evaeva říká ajó, když vejde, a pápá, když odchází . Jednou řekl při odchodu z večerky aněňaňou a Vietnamka byla nadšená, jak pěkně mluví.

Ale jinak nic, připadá mi, že se to nijak nevyvíjí. Žádné zvuky zvířat, nic. Vlak je tadá a zvířata čiči. To je všechno.

notna aha, tak to teda neviem, vojsť do kancelárie a nepozdravit kolegov je dosť divne, ale vojsť do škôlky a nepozdravit sa pravdepodobne už asi aj mne stalo, ako tam chodím s dvoma po hodinovej výprave doma, sem tam je to príšerný chaos a po zabudnem sa

​To už jsem psala výše, že třeba ten příchod do školky je někdy chaos apod. Fakt píšu o běžných situacích a o tom nezdravit běžně. Stres, nevšimnutí nebo zamyšlení se apod. se asi stane každýmu.

Pinot Noir takze normalne mluvi i zdravi, akorat ne podle tvych predstav

viktorka_od splavu 

Být tím třicetiletým a dostávat čokoládu k Mikuláši, protože to se dává dětem, asi bych byla taky rozladěná.

Pinot Noir takze normalne mluvi i zdravi, akorat ne podle tvych predstav

​No, vlastně jo.

Mně se dnes stala neuvěřitelná věc - od registrační sestry v Krči jsem byla "pochválena", že jsem kojila dva roky! A pak jsme s Rosťou jeli vlakem, sice jen z Krče na hlavák,ale i tak jsem momentálně maminka roku.

dzizisketa covece vubec, ani ho nenapadlo se rozdelit, natoz byt rozladenej.

Pinot Noir a nepřemýšlela si o nějaké logopedii? Synovec teda začal mluvit až ve třech, do té doby mluvil tak, jak popisuješ. Pak se sice krásně rozmluvil, ale všimla jsem si, že hodně patlá. Ale samozřejmě nejsem odborník, tak to neposoudím, můžu akorát porovnávat se svými dětmi.

viktorka_od splavu Tý jo, fakt drezůra, vono to slušný chování bude už asi takovej přežitek pro báby 80+

dzizisketa Nechci, aby to vyznělo blbě, protože myslím fakt hezky, snad se mi to tak podaří napsat.. Tebe strašně ráda čtu, otvíráš mi názorama úplně pro mě neznámej vesmír. Být rozladěná, protože dostanu od rodiče čokoládu, protože jsem jejho dítě, mě ještě nikdy nenapadlo. Dostávám dobroty k Mikuláši stále nejen od mámy, ale co mám tchýni, tak i od ní. A obě to komentují Mikuláš pro děti. A jsme v tom my dospělí i naše děti. Všichni máme svůj balíček.

A chápu viktorka_od splavu To je smutné moc