Pinot Noir To ja brecim kolikrat i u oznameni narozeni uplne ciziho miminka. Naposledy me rozplakal prispevek Dana Krejcika, ze ta maminka od nich ze zamku Osecany uz porodila. Takze Maly lasky bych urcite prorvala taky.

 fotografie svých odpovídajících tělesných zákoutí by taky takhle ukazovali.

myslím, že jim by to nevadilo -  proč by jinak posílali dickpics? 

Jeden můj kamarád řešil rozchod s přítelkyní a řekl ,,já nevím jestli ji vadilo, že jsem takovej citlivej a uronil jsem slzu u Malejch lásek!,, Tak asi rve každej. Už to mám navždy s tím spojené. Nikdy jsem to neviděla ale z doslechu bych řekla že to má hodně velkou oblibu. 

SunEclipse haha

Několik drobných poznámek:

- slzela jsem u každého porodu, kam jsem se dostala ještě jako studentka, nebo začínající lékařka jen jako přihlížející po předchozím souhlasu rodičky. U každého. A doteď jsou situace, kdy jsem z toho pořád ještě pořádně naměkko a to jsem mohla pomoct na svět cca 1000 dětí.

- měla jsem muže u druhého porodu a nakonec mi tam skoro vadil. Najednou to byla úplně ženská záležitost, byla jsem natolik do sebe ponořená, že mi tam "mentálně" překážel, ale to bylo určitě dáno tím, že jsem na porodním sále "doma"- měla jsem tam svou starší kolegyni a kamarádku a dvě fantastické a oblíbené porodní asistentky. Muž tam byl najednou trochu navíc.

- účast tatínka u porodů taky vydýchávám jen do určité míry. Viděla a slyšela jsem opravdu hodně ("to dáš, to se roztáhne"...) Někteří chlapi tam jdou vysloveně za trest, nebo aby viděli, jak jejich partnerka trpí (naštěstí výrazná menšina), slušná část jich je jako skutečná podpora a pak jsou ti, co volají na porodnici "praskla nám voda, máme kontrakce, trošku jsme zakrváceli", zavazujou tkaničky a skáčou na lusknutí prstů od začátku těhotenství. Vrcholu dosáhl jeden pár ještě na prvním pracovišti po škole- v první době porodní tam byly k dispozici pokoje pro matku i s otcem a ve druhé se přesouvali na porodní box, který byl zvlášť. Měla jsem v plánu vyšetřit tu rodičku po přípravě/klystýru, porod byl dost v začátku, počínající kontrakce... hlídala jsem si čas, abych přišla vhodně, dorazím na pokoj, beru rukavici a nikde nikdo- ani ten otec. Šla jsem tedy o pokoj dál, že se jako pletu a nic. Vrátila jsem se zpět, ptala porodní asistentky. Až pak jsem zaklepala na dveře a otevřela na toaletu, kde seděla ta rodička na wc, ještě se vyprazdňovala a nad ní stál ten otec. Dostala jsem ze sebe jen hloupé "co tady děláte" a ten otec "my tady kakáme. Chtěla bych do "odvidět", ale ani po těch letech to nejde. 

Když to tady čtu, přiznám se, že jsem ráda, že jsem rodila v době, kdy přítomnost otců na sále byla ještě v plenkách. Tudíž mi nikdo nemohl říct, že "se to roztáhne" - a asi by to byla jeho poslední slova!

marieu my tady kakame tyvole

marieu

marieu

marieu Sambo řekl na porodním sále, v nějaké volné chvilce, že ještě netrávil sobotní večer s tolika krásnejma holkama:-) Nebo něco na ten způsob. Ale ona to to byla pravda jednak a druhak se to do té konverzace hodilo. Ale fakt to bylo fajn no, jako lidsky moc fajn strávenej večer, kdyby to tak kurevsky nebolelo, bylo by to jak někde na víně. 

S tim kakáním je to takové dětinské, no, ale tak o nic nejde, asi nevěděl, jak to má slušně říct. Já teda musim říct, že jsem měla hormony tak hrozný, že bych snad i partnera na takový ty přípravě, kde byla sprcha, hopsací míč a wc i ráda měla, a asi by mi v tom momentu nic nevadilo, tak třeba ho tam dotáhla:-D:-D

To já jsem ráda, že muž u porodu byl, aspoň měl pak malou kdo mazlit. Ale na Malé lásky jsem nemohla koukat ani dřív a teď mi nějak nedělá dobře, sledovat porody.

Karja jako možný je asi úplně všechno a já prostě nebudu nikdy objektivní, protože pro mě je to domácí hřiště a holky na sále jako širší rodina. Vlastně lepší. Takže chápu, že tam ten partner jinak ta potřebná blízká osoba a tvář. A je teda hodně vidět, kde to partnerství funguje a jak. A když se to všehno dobře sejde, je to nanejvýš radostná práce, dá se konverzovat i nadlehčeně, někdy snad i vtipkovat a všichni jsme happy.

Ja ted nedavno mela "stesti" na fotodokumentavi z domaciho porodu, pri kterem dotycna mela pritomne dve starsi deti, myslim osm a necele tri roky. Proste bezny den, starsi pise ukoly do skoly a vedle nej se rodi. Ten skoro trilety stravil vetsinu jejich kontrakci prisaty na prsu a kojil se, protoze to pro nej pry bylo narocne, tak aby to zvladl. Poctive nafoceno. Matka rozdychava kontrakce a chlapec nasava. Coz je teda prvni vec, co si nedokazu vubec predstavit, pri porodu jeste kojit no a cela serie koncila zaberem na koktejl s placentou s komentarem, ze bylo narocne synovi vysvetlit, ze to mu ochutnat neda. Ja se po narozeni ditete povazovala celkem za lesanu, ale tuhle uroven jeste zdaleka nedavam. 

marieu kakáme

Já byla ráda, že byl muž se mnou, je to nejbližší člověk a pomáhal mi zkrátit "dlouhou chvíli". Žádné blbé řeči neměl, byl docela nervózní, ale jeho přítomnost mi pomáhala. Kdykoliv mi mohl podat pití nebo něco, trochu mně podpořit,... Přecejen bych kvůli tomu nechtěla pořád honit sestřičku. Misku mi taky držel on, když jsem zvracela. On na své přítomnosti netrval, šel tam kvůli mě. Původní plán byl, že odejde na tu závěrečnou fázi, ale u prvního porodu se to hrozně vleklo, vlastně ani nic takového nepřišlo, tak zůstal a podruhé už to znal:)

Zuzuli

Zuzuli No a vidíš to ,,my kakame,, je najednou o několik úrovní níž. Já myslím ze pro ty zúčastněné děti to musí být hrozně traumatické. 

Karja taky bych řekla.

Evaeva no jo, zapomněla jsem napsat k tomu, že mi byl muž poněkud nadbytečný, že to bylo nejen prostředím, ale taky dost kvůli faktu, že jsem z celkových 6hodin na sále rodila 3 hodiny. (Já se nechlubím, to mi dal kosmír za první hrůzu s akutní sekcí, rozhodně to nebyla moje zásluha- akorá jsem byla  skálopevně přesvědčená, že nemůžu mít s dvěma dětma pořezaný břicho sama doma).

marieu podruhé jsem taky rodila rychle, i tak jsem byla ráda, že tam byl. Ty máš výhodu domácího hřiště, to je jiné. Ale chápu, že někteří otcové můžou být spíš na škodu;)

marieu pre mňa bol muž pri druhom pôrode záchrana ....pôrodník totiž tak mumlal, že som mu v tých kontrakciách nerozumela ani slovo...takže nakoniec on hovoril na manžela a manžel mi to isté hovoril zrozumiteľne.