no, tak jsem to teda dočetla.
a opravdu s ním nesouhlasím skoro v ničem.
nemám pocit, že bych kolem sebe viděla méně stresu. naopak, někteří lidé už řeší, nebo konečně zjistili, že budou řešit, existenční starosti, tedy skutečný stres, jeden z největších možných. další sice ne existenční stres, ale každodenní stres z toho, jestli půjdou do práce nebo ne, kam dají děti, jak navšítíví zabarikádovanou maminku v domově důchodců, jeslti ještě vůbec uvidí příbuzné v zahraničí. pro velké množství lidí to opravdu nejsou dva měsíce prázdnin plných odpočinku.
neumím si představit, jak si představuje, že by člověk, kterému zavřou hospodu s hypotékou, a jeho do karantény, v klidu začal studovat religionistiku, protože by mu na to stát poslal stipendium. nebo jakýkoli živnostník, pokud by mu stát plně nekompenzoval příjem. nebo kdokoli, kdo vlastní firmu. to je možná tak pro státní zaměstnance, kteří jsou za 100% platu doma a nudí se k smrti.
mně přijde, že ten pán trochu spadnul z višně. takový naivní idealista. viz budeme muset vymyslet mechanismy, aby nedocházelo ke krádežím veřejných prostředků. držím mu palce.
ale nejvíc se pro mě shodil tím vachrlatým argumentem s univerzitami. vzdělanost nepramení z množství univerzit. vzdělanost pramení z jejich kvality. česko má univerzit až moc, ale nemám pocit, že by češi byli mimořádně vzdělaní. poskytují totiž výuku, ne vzdělanost.