andulka01 to mě už taky napadlo, že v dědickém řízení bude pan bratr stát první v řadě.
Koronavirus
28. března 2020 09:01
andulka01 Máš naprostou pravdu. Taky to tak vidím.
Ono těch historek s mým bratrem ještě i z dřívější, relativně radostnější doby by bylo. Já věděla celou dobu, co tu jsme, že až dojde k nejhoršímu, budu na všechno sama. Tam to bylo jasný už spoustu let. Chvíli se s ním dalo mluvit jen v tom šoku po smrti maminky, to byl sám dost otřesený, pořád opakoval, jak se to mohlo stát, když byla máma o tolik mladší, že s tím jsme nepočítali. Přece se máma měla postarat o tátu, tak to bylo původně naplánovaný, a ona by pak zůstala sama, ale soběstačná.
No, nevím, jak to měl naplánovaný on, ale život si dělá co chce a bylo potřeba tu péči o tátu převzít a to už se brácha trochu oklepal a když to teda bude jinak, tak sorry, já nehraju.
Dík za podporu.
Ale já to tady nepíšu, abyste mne litovaly, já si tím trochu ulevím, že to ze sebe vypustím a třeba někomu pomůže, že jsou i jiný rodiny, kde to skřípe. Nikdo nevíme, kdo se s čím třeba u sousedů musí potýkat, a taky jako poučení, že je potřeba pěstovat ty dobrý vztahy a vážit si toho, když rodina drží pohromadě.
Reakce na continuity:
andulka01 to mě už taky napadlo, že v dědickém řízení bude pan bratr stát první v řadě.
To si piš, takhle to dopadlo u nás, podobnej případ... to neni nic zvláštního u takovejch prezentů. A eště mi v mailu chodily výhrůžky právníkem, protože kupodivu dědický řízení trvalo dýl než tejden 
Doporučuju schovávat si všechny účty, všechny doklady o nákladech tý péče. Mě to tehdy nenapadlo a ani jsem neměla náladu se handrkovat, takže jsem poslala tomu hladovi přesnou půlku bez všech odečtů (s průvodním dopisem ať už o něm hlavně nikdy neslyším), ale pak mě to mrzelo. Ne ty prachy, ale z principu...
barbucha Jo, to dělám, mám už plnou krabici. I jsem si udělala tabulku, kde je vidět, kolik jsem za ty roky v mínusu z vlastních. Rozvod mě poučil, takže tentokrát jsem připravená 
Tak aspoň něco. Já od těch pitomců chtěla mít vždycky hlavně svatej pokoj, takže jsem z manželství odcházela s igelitkou, a od notáře skoro taky Ale až se příště narodím... Ovšem dobrá zpráva je, že karma je zdarma, tudíž toho pitomci velice litujou a rádi by se (dneska) zachovali jinak. No smůla, že jo Tak vono nakonec všechno dopadne, jak má. Asi.
barbucha Tak možná, až opravdu dojde na lámaní chleba, tak se na to podle okolností vybodnu i tentokrát. Jestli mi to za ty nervy stojí. Čistý svědomí a radši už mít vod všeho pokoj. Vypustit nepotřebný lidi ze života a už s nima nemít nic společnýho.
Asi tak.
Jennyfor ta posle a veta o vypusteni nepotrebny h ludi mi uplne prisla ako to najlepsie co sa daurobit len je to tazke. Dufam ze si to dobro co cinis a co prezivas raz vyberies na vlastnom stasti a uz len slnecne dni budu. Blb v rodine je fakt to co nechces viem o com to je a tiez to nejde nejako uplne utnut aj ked je to hodne obmedzene. Drzim ti palce
Janulik03 barbucha Jennyfor A je podle vas lepsi takove lidi utnout a neresit? Zrovna jsem v podobne situaci a vaham; nejde tedy o rodinu, ale jedna "pani" roznasi lzi a siri sve deformovane verze udalosti. Trva to uz delsi dobu a dost me to dost otravuje, ale nemam chut se tim clovekem vubec zabyvat; mam na praci spousty lepsich veci nez resit takovyho blazna. Jenze zaroven mam pocit, ze bych se mela ohradit, vymezit, dat jí i okolí najevo, ze takove chovani neni v poradku...
To je něco jinýho, když jde o tvoji pověst nebo jak to říct... tady je ohrazení na místě. Navíc to neni příbuzná, která by ti v rámci rodiny mohla pít krev ještě roky (pokud se jí právě rázně nezbavíš).
ankou zalezi na tom. Bud saohradis a a das okoliu aj dotycnej ze takto teda nie, alebo to odignorujes. Kedze nie je rodina tak by som asi reagovala a ohradila sa. Ja som dlhe roky strpela dost neomalene chovanie len z ohladu na rodinu ze by to nedopadlo dobre ale okolnosti nakoniec rozhodli zamna aaj tak to nedopadlo ruzovo. Ale mne uz to ochladnutie vztahu kde sme predtym boli velmi si blizko prestalo vadit a hned sa mi aj ulavilo. Neda sa ustupovat vecne a ani uz nie som mlada a chcem pokoj. Tak sakludne vymedz auvidis
Jennyfor Ja rozhodne za tvymi prispevky necitim potrebu litosti, ale citim, ze se ti fakt ulevi, urcite pis dal, ono opravdu je dobre videt tu realitu zivota. Jen skoda, ze ti nijak nepomuzeme, krome par rad od nejakych zkusenejsich.
A bracha je desnej, doufam, ze ty svoje tri gracie bude zivit do skonani veku. Blbec.
Reakce na Jennyfor:
barbucha Jo, to dělám, mám už plnou krabici. I jsem si udělala tabulku, kde je vidět, kolik jsem za ty roky v mínusu z vlastních. Rozvod mě poučil, takže tentokrát jsem připravená
Reakce na Karja:
Jennyfor Ja rozhodne za tvymi prispevky necitim potrebu litosti, ale citim, ze se ti fakt ulevi, urcite pis dal, ono opravdu je dobre videt tu realitu zivota. Jen skoda, ze ti nijak nepomuzeme, krome par rad od nejakych zkusenejsich.
A bracha je desnej, doufam, ze ty svoje tri gracie bude zivit do skonani veku. Blbec.
jako vždycky můžu jen podepsat, umíš to moc pěkně formulovat
ankou stoprocentně bych se vymezila, deklarovala pro okolí že takto to není.. samozřejmě jednou, slušně, rozhodně, v klidu a víc to nerozpatlávala.. ale mám zkušenost že bohužel stokrát pronesená lež se stává pravdou, zejména když okolí "ze slušnosti" mlčí může k tomu dojít ani nemrkneš. tak nemlč
Karja Dík, uleví. I to je pomoc. Jinak tu válčíme každá svůj boj stejně sama, ale ta možnost sdílení je fajn.
Hele, já tu jeho rodinku vůbec nechápu. Vloni jsme se za účelem předání nějakých úředních papírů sešli s bráchou v hospodě - aby nemusel sem - a on přivedl svý "holčičky".
To jsem je viděla tak po pěti letech a od tý doby už zas ne. Ale bylo to fakt divný. Holky tehdy jedna 18 a druhá 29. Ta mladší oblečená úplně stejně, jako její matka - tý je 54. Lesklé legíny pod kolena v růžové barvě, tílko se střibrnýma třpytkama obě, stejné růžové dlouhé nehty, stejný účes. Ta mladší navíc seděla celou dobu mámě na klíně a pořád se "pusinkovaly" - ježiš, to je debilní slovo, ale nevím, jak to popsat líp. Ta starší neřekla celou dobu jedno slovo, hrála si jen s mobilem. Já teda nevím, jestli nejsou nějak retardovaný, ta starší je ve třiceti doma a občas prý chodí na brigádu, ta mladší teda něco studuje.
Brácha jim zásadně říká "moje holčičky", : musíme jet k moři, když jsem to holčičkám slíbil, nemůžu přijít, protože vezu holčičky do kina, nejde to, musím se s holčičkama učit....
Tam je něco divnýho a já ani nechci vědět co.
Jennyfor já tady čtu tu tvou story a jak sem moc nepřispívám - ne že bych nechtěla, ale nějak nestíhám - tak tobě musím napsat, že ti moc držím palce, abys to všechno zvládla. Teda mít takovýho bráchu je radost, to jsem snad radši, že jsem sama a tím pádem jsem jasně věděla, že mi pomoci není. Tohle by mě děsně štvalo teda. A přiznám se, že bych byla taková mrcha, že bych si pěkně zabezpečila, aby vše, co šlo, přešlo na mne ještě za tátova života. Když už mám mít takovéhle starosti, tak ať už pak je raz dva po všem, kde nic není... asi tak.
No nic, víc než slovem pomoci nemůžu, takže drž se. Já jen doufám, že karma je zdarma a brácha jednou nad holčičkama spláče s vejdělkem, jak se říká.
Jennyfor Paneboze! No mozna jsou skutecne treba nejak zaostale nebo nemocne, protoze to je skutecne dost nenormalni.
Jennyfor jak čtu o holcickach, tak bych řekla, že karma pana bratra už i doběhla.
Nedej se.
Karja v ulici kde pracuju je stacionář pro mentálně choré a občas potkávám tři ženy, vypadají moc hezky a sympaticky. neskutečně jsou si podobné, stejně vysoké, stejné vlasy, postava, pohyby, a ano taky i stejné oblečení a boty... jdou vedle sebe a vedou se za ruce, liší se jen věkem. babička-matka-dcera (nejmladší může být mezi 15-20) jdou po chodníku směrem k tomu ústavu.
