Kokoska držím palce, nech je mama čo najskôr fit

Keď vlani u nás nastala situácia, že mama v nemocnici na ktovieako dlho s neistou diagnózou do budúcnosti, 3 týždne som bola u našich kvôli otcovi, tak som vybavila opatrovateľku, teda vybehala som žiadosť a aj ju schválili, ale otec samozrejme žiadnu nechcel, keď som už išla do roboty, počas dňa som mu volavala, hneď prvý deň mi to zdvihol v Lidli, platil kartou a nevedel PIN, chvalabohu bola pokladníčka chápava a tovar mu rozdelila na 2 nákupy pod 20€, a takéto rôzne situácie nastavali. Keď prišla mama z nemocnice a časom začala liečbu, a stále odmietali opatrovateľku, tak som požiadala v práci o čiastočný úväzok, lebo už som bola v takom strese, že som nemohla spávať. Ale beriem to tak, že opatrovateľka je schválená na dobu neurčitú a keď už bude fakt treba, tak sa naši budú musieť prispôsobiť.

letfenixa když oni jsou přesvědčeni, že všechno zvládnou sami, i když už to dávno není pravda. 

Já dneska na nákupu potkala sousedku, která mi řekla, že tatínka ten minulý týden, kdy jsem byla v práci, potkala venku, se zmrzlinou. No nechtěla jsem tomu věřit, už téměř dva roky od příhody nebyl nikde sám, i to oblíkání a boty jsou problém.

Prý měl tričko, nějaký trenýrky a bílé kroksy. No to odpovídá, to nosí na doma.

Takže jsem se ho zeptala a on to v klidu přiznal. A ještě mi říká: nevím, čemu se divíš, vždycky jsem chodil sám venku.
No jo, to chodil, jako každej, než se to nějak zvrtlo....

A mně zas začnou další nervy. Ven si nebral ani mobil ani občanku, prý na co, šel jen tak se stovkou v ruce. Takže kdyby někde upadl nebo omdlel - minulý pátek už bylo hrozný vedro - tak mi nikdo ani nedá vědět.
Jímá mě děs už jenom, když si ho představím, jak se dostává k výtahu v mezipatře, i když byl ještě v pořádku, tak z těch schodů dvakrát spadnul a dost se pomlátil, natož teď a s berlí.

A doma ho zamykat nemůžu. 
Takže jsem byla v práci tak tři týdny v klidu přes den, že sem chodí sestry a dohlídnou. A on si přitom odchází, jak se mu chce. Teď abych se modlila, aby nešel takhle oblečenej ven, až bude hnusně.

Tak nevím, jestli ho mám pochválit, jak je šikovnej, nebo prosit, aby sám nevylejzal, ach jo.

Jennyfor já bych pochválila a pořídila náramek na ruku se jménem a telefonním číslem. Něco jako psi znamky na ruku????

Jennyfor jak píše rysamona , buď náramek a když nebude chtít normálně mu na trika nalep z rubu jmenovky. Až se ochladí, bude stačit papirek se jménem do bundy. 

Jennyfor nad tým náramkom som tiež rozmýšľala

Otec má celé ruky skvrnite, nechce, aby to niekto videl, takže nosí pulóvre s dlhým rukávom a na to vestu, v ktorej má doklady, neviem prečo si, keď už teda, nemôže dať tenké tričko s dlhým rukávom, ale sú to hrubé pulóvre, v týchto tridsiatkach fakt vhodný odev, vlani sa aj stalo, že v Lidli skolaboval a rovno odtiaľ ho brala sanitka, mobil nemal, ale vedel číslo domov na pevnú linku, tak sme sa to dozvedeli, takže ja zas rýchlo preč z roboty

rysamona continuity letfenixa tak náramek na ruku mi absolutně neprojde, to si strhával i v těch domovech, kde to měl nosit, měli takovej s přivolávacím tlačítkem, ale odmítal to.

Před tím asi rokem jsem měla objednanou takovou službu, která podle náramku monitoruje pohyb a případně zavolá pomoc. To ještě dost padal a nedokázal sám ze země vstát. Musela jsem to zrušit, byl zásadně proti.

Ale možná ta cedulka zezadu do trička se jménem a telefonním číslem by šla. To neví, co má za krkem. 

Jenže já bych byla radši, aby nikde sám necoural. Ne že bych ho chtěla omezovat, ale on opravdu nemá náhled na to, jak na tom skutečně je. Když se vracíme z nějaký tý lékařský prohlídky, kam je to za normálních okolností 5 minut a nám to s přestávkami a krok sun krok trvá půl hodiny, tak je tak vyřízenej, že ty schody od výtahu ho zezadu podepíráním posunuju po jednom schodu a doma se rovnou svalí na postel.

Ta zmrzlina se prodává u nás přes ulici, ale aby ho nenapadlo se vydat někam dál, ještě jsem byla i ráda, že nikde nepobíhá, že aspoň tohle nemusím kontrolovat a bác ho.

A teď sedí nad starým plánem Prahy a zase hledá nějakou ubytovnu, tentokrát je paní prý tam někde od Indie. 
Očekávám, že jen jak v pondělí vypadnu, rozjede se za ní.

Jennyfor já bych mu to nezakazovala, protože ho stejně nemůžeš přivázat k topení,takže když už začal chodit ven, jen tak nepřestane. Ale snažila bych si domluvit pravidla, že ti alespoň napíše na papírek, kam se chystá a kdy se vrátí. A vymyslela bych ty cedulky. 

Já myslela náramek jako šperk. Když jsem byl malá táta nosil řetízek a části destička kde bylo jméno. Ale ten lísteček na oblečení bude asi fajn

continuity ja som dokonca aj vyrobila odkazy s bežnými miestami pohybu, keď bol otec sám doma a ja v robote, no raz mi to vyložil a potom už nie

letfenixa Jennyfor 

Já vám teda nezávidim... a přijde mi to od těch rodičů strašně sobecký - jako ošetřovatelku "nechce"?... náramek nosit "nebude"?... přičemž s naprostou jistotou očekávají, že když se něco stane, vy okamžitě vypadnete z práce a ženete se jim pomoct. 

Až vás z tý práce vyhoděj kvůli neustálejm předčasnejm odchodům a zanedbávání pracovních povinností, zabezpečej vás do konce života? A starali se takhle i o svoje rodiče, že to berou jako samozřejmost?

Já se jen modlím, abych měla štěstí a nikoho takhle nestihla zatížit. Hrozný historky to jsou... a jako fakt klobouk dolů. Já to měla stejný tak půl roku, a myslím, že víc bych byla nevydržela.

barbucha já to nechci... reakce moji mamy na to, ze by mohli bydlet 5 minut od nas v modernim dome s vytahem. Chapala jsem to, kdyz jeste chodili ven, potkavali se se znamymi, chodili do kostela, na zahradu. Ted se sami uz tezko dostanou z bytu, nedojdou nikam. Tata vubec, mama prave upadla, kdyz se sla podivat na tu zahradu, coz je 10 minut od domu. A vypravuj ji, ze je to sobecky nutit nas vsechny prizpusobovat se jejimu Nechci. Zrovna jsme resili, kdo si muze aspon na 1 den v tydnu zaridit HO, aby se pokryly prodlouzene vikendy, a ja bych tam jezdila aspon na 2 dny v tydnu. Kdyby se prestehovali, mohla bych je bez problemu kazdy den zkontrolovat, zaridit vsechno mnohem pruzneji nez kdyz je to pres100 km od nas. Pomohly by mi tady i deti, kdyby bylo potreba, ale dcera s malym ditetem, snacha s miminem a syn vytizeny rodinou a praci se tezko muze sebrat a odjet, aby uklidili a povesili pradlo. NECHCI se vztahuje i na pomoc pecovatelske sluzby...

Kokoska 

Strašný. Já fakt si (teď, dokud jsem příčetná) nedokážu představit, jak ty lidi uvažujou... a hlavně jakým právem?!

To svejm dětem - takto vám, nynějším pečovatelům resp. sluhům - taky ve všem ustupovali, v naprosto všem vyhověli, fakt dětem stačilo vyslovit slovíčko "nechci" a rodiče se mohli přetrhnout? Přišli dřív z práce, když se vám nechtělo do školy/školky/družiny? Přestěhovali se tam, kde se líbilo vám? Rezignovali na svůj partnerskej život, aby vám dali přednost, ustoupili vám ve všem, aby vás nedejbože nepopudili?

barbucha na to mezi vychovou formou prikazu a zakazu nasi fakt nemeli cas, u nas se muselo poslouchat a davat pozor na slusne chovani, protoze Co by tomu rekli lidi.

Kokoska 

No právě. Tak jak to, že pro sebe chtějí zacházení úplně jiný? Co, chtějí - vyžadují...

Taky jsem byla zvyklá od rodičů na podobný: můj domov, moje pravidla, se s tim smiř. OK. Ale pak to bylo: moje pomoc, moje pravidla... 

Je to blbá situace, zvlášť když ti už neni dvacet - nejseš malý dítě a máš svejch starostí dost. 

Kokoska Jako ta tvoje situace je fakt pitoma, pomohli byste si vsichni tim prestehovanim hrozne moc. Nejakej natlak ze byste udelali vsechni jejich aktualni osetrovatele, to by neslo? Ze tohle je jedina moznost? Nebo jim neco nakecat, ja nevim co, tvuj manzel je proti tomu abys jezdila, musis pomahat vic s vnoucatama? 

barbucha no to je prave to, ze je clovek nejak vychovanej a oni jsou rodice a ten vztah porad pretrvava, navic si rikam stary lidi, taky to nemaj lehky. Ale dovede me vytocit kdyz mati lamentuje Ty s nama mas takovy starosti a copak asi manzel bude jist, kdyz jsi tady, a misto abys mela klid, tak se tady musis o nas starat a jeď do Prahy opatrne a zavolej, jak jsi dojela... prijde mi to takovy neuprimny, no, i kdyz ona to asi mysli dobre. Bohuzel nejak nemam uplne nejlepsi postoj k lidem, kteri to "se mnou mysli dobre", tam byva casto nejaky zadrhel. 

Karja jo, kdyz jsem vloni napodzim dost na to prestehovani nalehala, tak mi segra rekla, ze bych je v Praze uveznila a ze by zahynuli. Tak ted jsou v bezpeci.

Kokoska Jasny no, ale tak situace se zmenila, fakt skoda, pro ni by to taky bylo ulehceni, by vlastne jezdila ted ona mnohem mene. Zbytecna skoda pro vsechny teda...:-(

Karja nechci to ted nijak hrotit, mame fakt neni dobre a tata z ni je vykulenej, hodne na ni visi a sam toho ma nalozeno taky dost. Jen me to stve, spousta veci mohla byt jednodussi. Jak byl tata zacatkem brezna na operaci, tak kdyz po vsech kontrolach a testech mohli domu, museli jsme se starat o prevazy a cisteni, to mama nezvladala. To nastesti v dobach nejhorsi korony ty HO fungovaly, ale stejne jsem tam parkrat musela.

barbucha Kokoska - rodiče se v tomto věku a v době nemoci stávají dětmi se všemi rozmary,  pomůže jediné, obrátit role, s tebe bude ten direktivní a taky láskyplný rodič. Musíš převzít řízení a bez diskuzí.  Není v tom nic zlého, takový koloběh života. Maminka to určitě myslí dobře. Držím pěsti.