Jinak dneska začala škola, mám hlavu jak pátrací balon, ovšem dcera si hned první den (ona teda začala už včera) ze všeho nejvíc oblíbila španělštinu a francouzštinu, protože je z nich osvobozená, tráví je v knihovně (aka ráji) samostudiem. 
Postřehy z Japonska
25. února 2021 21:15
Garfie no jasne, za 3 tydny se stihne tak akorat to nejznamejsi, i tak byl program nabity. To by chtelo tak na 3 mesice nejmin.
Garfie teda ale ucit se v Japonsku spanelsky a francouzsky, kdo to ma? Mohla by se pak chlubit! Spanelstina? No normalka, to jsem se naucila v Japonsku!
Garfie Fotek ani zážitků není rozhodně moc. A raději napiš něco dvakrát než ani jednou. Jsou krásné a zajímavé tvoje příspěvky!
Kokoska To jo, mě to i docela mrzí, protože všichni jazykáři jsou pochopitelně rodilí mluvčí, mohlo by to být fajn. Ale usoudili jsme (společně se školou), že by toho na ni bylo moc, musela by dohnat dva roky a přitom se potřebuje soustředit na angličtinu. Je strašně pozadu, neměla v ČR ještě ani chemii, tady už mají za sebou rok, nebo dokonce dva, teď nevím. Matiku jsme doháněli celé prázdniny, tu teda i se synem. 
Garfie no to je jasny, ona staci ta zmena prostredi a vyuka v cizim jazyce, celkove prizpusobeni se jinemu skolnimu stylu, je toho na deti az az. Ja jen ze by bylo legracni privezt si z Japonska spanelstinu nebo franinu. Stejne mas sikovne deti, ty uz se v zivote a ve svete neztrati.
Garfie To je nádhera
Odskočím z dovolené plné japonských domů a dám vám se výsledky mé včerejší procházky. Konečně se mi podařilo zjistit, co je to za podivnou stavbu u nás v parku. Je to totální dominanta, obrovská a rozpadající se. Vypadá trochu jako vězení. Děti pochopitelně hned zaujala a už se těšily, jak ji budou prolézat, naštěstí je kolem ostnatý drát (což jí ovšem dodává na děsivosti). Kupodivu to byla prachobyčejná tribuna na sledování koňských závodů!
Je vidět opravdu zdaleka. A navíc jsem si uvědomila, že tady krásně uvidíte, jak tu žijeme namačkaní na sebe. (a znovu musím říct, že náš dům je výhra)
Poprvé jsem se taky vydala "opačným" směrem-tedy od všech atrakcí jako jsou obchody, nádraží, centrum, moře....a objevila obrovský hřbitov, ale obrovský. Bylo to velmi zvláštní zážitek, protože hned vedle je rozlehlý areál, který vypadá úplně opuštěně, ale všude jsou varovné cedule, že jde o majetek japonské armády a nemáme se zastavovat, ani zevlovat poblíž-kupodivu v angličtině, což je velmi neobvyklé. Široko daleko jsem nepotkala jediného člověka, na konec hřbitova jsem ani nedohlédla, i když jsem ho docela procházela. Bylo hrobové ticho (doslova), jen při větru o sebe rachotily ty dřevěné laťky s modlitbami, co vám připomínají lyže. A na dohled bylo velkoměsto, což jen přidávalo na bizarnosti celému zážitku.
...když jsem si četla Tvůj příspěvek, měla jsem úplně husí kůži...
...působí to, Tvé vyprávění i fotografie, skoro mysticky...
Miru On to taky až mystický zážitek byl...dokonce i okolí té tribuny, přitom si kolem hrají děti. Z celé Yokohamy jde hrozně cítit taková zašlá sláva starých časů.
I v pondělí, syn byl pozvaný na oslavu narozenin několika spolužáků, v místním Country klubu, u bazénu. Zjistila jsem, že je to obrovský areál, na to, jak jsou tady drahé pozemky, až neuvěřitelně. A on je to klub, založený v roce 1868 několik nadšenci z Británie jako místní kriketový klub. A ten se stal v podstatě kolébkou všech sportů v celém Japonsku. Je to typický klub, kde můžete jen jako členové, nebo jejich hosté. Je tady několik hřišť, bazén, knihovna, restaurace, bar, pořádají se tu akce, koncerty, všichni mluví anglicky. Takový starobritský (dnes teda spíš už americký) ostrůvek uprostřed japonské kultury. Úplně vidím, jak se tady procházeli pánové v obleku a dámy v dlouhých šatech a kloboučku. :-)
...také mám moc ráda, když na mě na určitých místech vyloženě dýchne historie.!., jako bych cítila ty předešlé životy, osudy...
Máš úžasné zážitky...
Garfie to je úžasný, co sem dáváš :-) ta tribuna je fakt strašidelná
a těším se na fotky vaší terasy :-)
Garfieúplně v té tribuně vidím nějaký děsivý blázinec s šíleným personálem!
Všechno je strašně zajímavé, nejlepší vlákno!
Garfie Ty jo, ten hřbitov je síla.
moora Pinot Noir Za odměnu vám dovezu onsen tamago!
Hele, teď mě úplně mrzí, že jsem vás s tou strašidelnou budovou taky trochu nenapínala, já už kolem ní chodím víc než měsíc, fantazie pracuje naplno, vlastně musím říct, že tribunou jsem trochu zklamaná! I když zase je fascinující samo o sobě, jaká je to megastravba!
999 Trochu jsem se bála, ale ne nějak negativně, spíš takový svíravý pocit, jakokdyž myslíš na nekonečno v čase i prostoru.
Až teď jsem zjistila, že ty armádní budovy okolo hřbitova jsou bývalá americká základna, která se začíná bourat. Na netu vzdychá pár chlápků z různých koutů světa, že tady vyrostli, protože otec sloužil u mariňáků, vychovaly je tady řádové sestry a pořádaly se tam večírky na japonské svátky...a že to neodmyslitelně k Yokohamě patří a budovy by měly být zachovány. Ale je to spíš strašidelné místo.
Garfie Je vidět, že lidé tam jsou namačkáni za života i po něm.
Sweet Potato 
To je přesné. Mně už to ani nepřijde, ale někdy se úplně zarazím, když si uvědomím, jak miniaturní prostor mají mezi domy. V podstatě tu vůbec neexistují zahrady v našem pojetí, ani na venkově.
Garfie tak toto je hustý, nejvíc strašidelný je pomalu centrum Jokohamy.
Taky jsem chodím hned ráno, je to fakt výborné vlákno.
