Když ona má všechny ceny zaokrouhlené na stovky ...

Já nevím, já bych asi také zohlednila, zda se jedná o zaměstnance-např. můj kadeřník -pořád platím stejně 870 a zaokrouhluji na 950, kasíruje mě on, takže přebytek si nechá. Na kosmetiku chodím ke kosmetičce, která je  zároveň i majitelkou- nemá zaměstnance, takže všechno jde jí, daňový doklad jsem od ní nikdy neviděla, takže tam platím 800 a víc nedávám. V restauraci  dávám podle  kvality a cen a spokojenosti. Na  poledním menu méně, při luxusní večeři více.

Je to tahle? My ji máme v knihovně https://search.mlp.cz/cz/titul/sardinie/2226107/

Ale nevím teda, jestli je pro vás pražská knihovna tím nejlepším řešením, vy jste z Brna, ne? Ale teda klidně vám ji můžu půjčit na sebe a poslat poštou na okopírovaní :)

Tak když má ceny na stovky a pokud je majitelkou, nic navíc bych nedávala. 

V tom kadeřnictví je to zajímavé. Myslím, že to loučení u recepce je právě kvůli tomu dýšku. Chodím k Měchurové a tam dělá barvu i střih jedna kadeřnice. To je v pohodě- dávám jí tu stovku. Ale jeden čas jsem chodila k tony and guy a tam vás jedna barví, jedna střihá a jedna myje vlasy. A loučit se přišly všechny. Fakt mě to štvalo a byl to i jeden z důvodů, proč jsem se vrátila k Měchurové.

V restauracích dávám +- 10%.

Je mi jasné, že je to podle citu... Jsem spokojená, tak jí tu stovku navíc dám. Jen by mě zajímalo, jestli je na to nějaké pravidlo. Nedávno jsem byla v restauraci s jedním člověkem, který žije na Německo - francouzských hranicích. Majitel kolem nás kmital, dal nám ochutnat spoustu věcí navíc a můj společník mu nedal ani korunu dýško.  Když viděl hrůzu v mých očích, rychle to běžel napravit, ale pak mi vysvětloval, že u nich se spropitné dává pouze personálu, nikdy ne majiteli... Tak nevím.

do čistírny asi ne, to by se mohl poničit

Taky jsem chvíli chodila do T&G a tam jsem to dýško dělila dvěma... Ještěže k recepci nechodil i chlapec, co myje hlavu :-). 

Jééé, děkuji.  Po   napsání příspěvků mě také napadly knihovny a našla jsem ji v Moravské zemské knihovně. Dcera tam má průkazku.  Ale kdyby ji někdo měl na prodání, ráda ji i koupím. 

To jste dala každé např. 50? Já tam tápala. Nechtělo se mi dávat každé 100 a občas přišla i myčka- a to bych dala těm dvěma a jí řekla děkuju?  Teď jsem spokojenější. 

Já už vlastně ani nevím, je to pár let... Asi každé stovku, bylo to stejně dohromady těch 10 %. Kluk co tam myl hlavy naštěstí nechodil :-).

Ok, potrebujem radu ohľadne etikety/oblečenia.

Zomrela svokra. V stredu bude pohreb. Deti berieme so sebou, už sú dosť veľké na to (14 a 9).

Problémy mám dva:

Nemám čiernu sukňu (resp. mám, ale dosť tenkú) a ani čierny kabát. Momentálne mám zdravotné problémy, ktoré spôsobujú, že mám postavu na ktorú sadne iba tehotenské oblečenie, takže neviem, čo zoženiem. Ak nezoženiem teplejšiu sukňu, môžem ísť v nohaviciach, alebo radšej v tej tenšej vydržať? Ako kabát? Potrebujem ho kúpiť? (Mám momentálne len 2 krátke, dlhé ani nenosím, lebo mi vadia pri šoférovaní - jeden petrolejový a jeden stredne sivý. Obradná miestnosť je moderná, tipujem, že sa tam snáď bude kúriť, ale na cintoríne už bude zima.

Po druhé, v čom majú ísť deti? Predpokladám, že tam nie je nutné, aby boli odhora dole v čiernom, staršia dcéra má čierne nohavice a bielu blúzku, tak to by asi šlo? Pri mladšom mám problém, že čierne som nohavice videla len rifle. Čo je lepšie, čierne rifle, alebo normálne nohavice inej tmavej farby (tmavohnedé/tmavomodré - hnedé som videla, modré nie, ale tak snáď niekde budú)?

Navrch vôbec nemám náladu na obchody.

Chodim do t&g taky a nerekla bych, ze chodi na recepci kvuli dysku. Ta co me barvi, se na barvu podivat behem strihani, ale na recepci fakt nechodi... Dysko ji nechavam normalne u recepcni, protoze chci, ne ze "musim".

V kalhotách můžete jít určitě a děti bych neřešila. Kabát nemusí být dlouhý, ale tchýně je blízká příbuzná, tak by to chtělo tmavý. Nemůžete si ho někde půjčit? 

Já jdu na pohřeb v pátek. Mámy muž, jediný dědeček mých dcer, kterého měly. Takže upřímnou soustrast.

Já mám černého oblečení dost, ale na vašem místě bych si vzala klidně kalhoty a k nim ten šedý kabát. Člověk nemusí být vybaven na pohřby a kupovat narychlo jenom kvůli tomu když ho jinak nevyužijete..? 

U dětí bych to nehrotila. Hlavní je, aby nešly ve "veselých", pestrých barvách a jestli to bude černá nebo tmavě modrá, si myslím, až tak velkou roli nehraje. Jestli jsou rifle skutečně černé a nevypadají příliš riflově, být by snad mohly. Ale klidně bych malému dala jinak tmavě barevné kalhoty. Dcerka je ok.

My to ted řešíme s manželem taky. On zase nemá žádný tmavý svrchník. Tak jsem zvědavá, jak to vyřešíme. U něj žádný nákup nehrozí.

mně přijde takový divný to cpát přímo kadeřnici do ruky, dávám to na recepci, stejně jako nolita 

(ještě teda je to i starost navíc, někde předem rozměnit, nachystat do kapsy nebo jak?)

Asi chodíte na jinou směnu, protože tady se chodí na recepci dívat a loučit víc barviček, nejen ta moje. Tedy chodilo, jak jsem psala, vrátila jsem se k Měchurové, víc mi to tam vyhovuje. Je to tam klidnější, stará se o vás jen jedna. K Tonymu jsem chodila do Dlouhé, třeba je to jinde jinak.

Ja si to rozmenuju na te recepci a pak to tam nechavam s tim, ze je to pro kadernici, co me barvila a tu, ktera me strihala...

No, mě by zas přišlo divný, když tam ta kadeřnice u mě stojí, to dávat na recepci s tím, aby jí to předali.

A ano, myslím na to dopředu, nebo poprosím na recepci o rozměnění- kadeřnice většinou stojí  vedle a dám jí to přímo.

Taky chodim do dlouhe. Jednou jsem byla v michelske, uz je to dlouho, takze si nepamatuju, jak to bylo tam...

a nolita no, myslím, že od příště teda budu mít asi trauma navíc, dýška jsou fakt zlo. Chodím teda taky k p.měchurové, ne teda přímo k ní a většinou se tam odehraje nějaké decentní podání ruky od kadeřnice a je fuč.

Výjimečně jsem teď byla u T.a G. (teda nejsem spokojená ani se střihem, ani s barvou, šla jsem naslepo a vyšel na mě podle mě trochu ne až tak dobrej kadeřník) a rozloučit se byli, já nevím, jak každýmu strkám do ruky třeba padesátikorunu...ach jo, za to, že vlastně udělali svoji práci.

A já dostala během 10 let jenom jednou v práci kytku a magnet na lednici z Azerbajdžánu...