barbucha A to já se rovnou přiznávám, že hypernaklizený domácnosti nemám ráda, mám ráda, když je vidět, že se tam žije, s tím přirozeně spojený mírný chaos a osobitost, ne sterilitu, soustavný uklízení je strašná ztráta času.

Moje tchýně nám taky hrabošila v šuplíkách. A pak si kupovala stejný věci, jaký tam našla. Mávla jsem nad tím rukou... Když má tu  potřebu, co já s tím....

barbucha no mne to je sumak, spis to sbiram ze studijnich duvodu, ale zarucene si vsimnu, kdyz jdu na wc a stitim se tam na cokoliv sahnout. kdyz uz nic jinyho tak tohle doma uklidim vzdy. 

viktorka_od splavu no hlavně základem úspěchu je nemít zbytečně moc a zbytečný věci, a to mně se teda úplně moc ani při veškerý snaze nedaří. Zas na druhou stranu příbuzný takovej trochu holobyt maj (na mý poměry) a mně ten byt taky přijde divnej, takovej jak bez života, nejsou tam vidět žádný hobby obyvatel, vlastně jakoby se v tom bytě vůbec nežilo

Stará Stanová Kůže Já nic hrotit nechci a plně chápu tu volbu dubový podlahy, což jsem i napsala, jen mě zaujal ten váš dovětek, že by nasazení jiné podlahové krytiny mohlo ovlivnit míru jejich vkusu. Že děti (a nejen je) formuje vše, s čím se setkávají,  tím souhlasím, jen si nemyslím, že by zrovna podlaha v dětském pokoji hrála až takovou roli, že by převálcovala všechny další vlivy prostředí.

Jak to s tchýní dopadlo, historka bohužel neříká, ale když mi bylo dvacet, tak jsem dotyčnou obdivovala, protože mi to přišlo trochu ostré. Teď, o dvacet let později, mi to už přijde zcela adekvátní :-).

viktorka_od splavu je mi jasné, blbé je, že muž v tomto smere bol kedysi poriadny, vždy si po sebe odložil a ja som ho nakazila tým náhodným odkladaním vecí. Teraz máme striedavé obdobia, kedy vždy jeden stiahne toho druhého do zapratávania miestností (jeho najnovší zlozvyk - odkladať tanier, pohár atď. po jedle na parapet na okne, neviem prečo ), minimálne raz do týždňa jeden generálne sprace celý byt (viď ja dnes) a je to tu krásne asi..pol dňa .

Potrefenáhusa holobyty me desi. ja bych tech veci taky rada mela min, mi prijde ze mi ubiraji zivotni prostor.. ale do holobytu bych to osobne nikdy nedotahla ani kdybych se hodne snazila;-))

Stará Stanová Kůže já mám teda diametrálně odlišnej vkus než moje matka, zas nemám pocit, že by to bylo až tak ultimátní, někdy to naopak vede k opačnejm koncům, viz jak ti bordeláři maj hyperpořádný dítě a naopak. 

Potrefenáhusa No tak každému vyhovuje niečo iné. Mne sa páči prehľadný holobyt ale aj byty plné veci. Napríklad fotky tvojho bytu sa mi páčia ale bývať by som radsej chcela v tom holobyt. 

paktofonika no, holobyt... já v takovým byla asi dvakrát třikrát za život a žít bych v tom nemohla ani náhodou. příklad, u kamarádky: kuchyň - kuchyňský stůl a 4 židle, linka. na stole nic, ani ubrus, váza, sklenka.. nic. na lince nic, ani kávovar, konvice, 0. stěny holé. ložnice (ukazovala mi dětskou postýlku): ta postýlka, postel, skříň. nic víc, ani koberec, obrázek, žádný noční stolek:-O Nebyla čerstvě přestěhovaná, v tom bytě žila od narození a rodiče jí ho přenechali.

paktofonika Ještě dlužím odpověď na to, co se po svatbě změnilo (nebo proč to byl dobrý nápad), akorát nevím, jestli mi to půjde dát nějak do slov...
Určitě to zvýšilo míru intimity (nemyslím tělesný) a pocit spřízněnosti, i když do té doby jsem se myslela, že jsme na maximu. Ono jak tu padlo, že manželsví je taková zpráva světu, tak pro mě to byla i zpráva pro sebe samu. V době, kdy je manželství pomalu braný jako přežitek, když nejsou ve vztahu děti ani majetek, a u nás obojí absentovalo, navíc já jsem si ani nepotřebovala naplnit nějaký romantický představy, spíš naopak, to byl relativně zbytnej krok, to, že jsem ho byla ochotná udělat, mi o sobě samý něco řeklo. A možná i v důsledku toho se to pouto mezi námi ještě prohloubilo.

Jiank si samozřejmě nemyslím, že to znamená nějakou pojistku, šanci, že za rok, dva, deset mně nebo muži hrábne, nebo se prostě posuneme každý jinam, to nejspíš nijak zásadně nesnižuje, jen to prostě v našem případě tomu vztahu prospělo. 

paktofonika tsssss, jakože mám spoustu krámů, jo

viktorka_od splavu To ale musí být strašně pořádní a disciplinovaní lidé - třeba se napijí, tak tu skleničku musí někam odklidit. Svléknou si svetr, nehodí ho na schody jako já, ale hned ho uklidí.... Taková bych chtěla být!

viktorka_od splavu Tak netreba to hnať do extrému zase. 

Stará Stanová Kůže tak vono právě když tam nemáš NIC, tak jakmile tam položíš NĚCO, tak to strašně řve

Zina jo, tomu úplně rozumím. a ještě, jak tu někdo psal ve smyslu "nebudu si měnit příjmení kvůli takové blbosti" - to je přesně ono, pokud o tom není člověk přesvědčený tak to takhle cítí, jako obtěžující. a pokud jsem ochotná se vzdát jakoby části své identity a spojit ji s druhým člověkem a neobtěžuje mě to, naopak mě to těší - pak je svatba namístě. já zažila obě varianty No a dopadnout to může jakkoliv, to nemá vliv...

viktorka_od splavu Tak netreba to hnať do extrému zase. 

​no já to píšu jen proto, aby bylo jasný co já myslím tím holobytem. je to děsivý. hlavně ty holé zdi.

Stará Stanová Kůže nechtěla, tomu nevěřím:-) jo a taky dávám všecko na schody

viktorka_od splavu já bych třeba nechtěla, aby se moje případný děti jmenovaly příjmením jinak než já. Je mi celkem jedno, jak by to bylo, ale prostě stejně jako já.

Potrefenáhusa jo, přesně. ono to tak někdy může vyjít neplánovaně, ale rozhodně bych si to schválně nevybrala...