"segra se presne v teto situaci rozvedla. uplne zbytecne. manzel nezvladal, ze uz nevari teple vecere, chtel politovat, jak to ma tezke a ona nove napumpovana karierou mu misto pofoukani ega, jak je pro ni porad dulezity, vmetla, ze vydela vic nez on (asi o jedny bohusy)."

Tomu taky nerozumím. Proč by ho měl někdo litovat, že MU manželka nevaří teplý večeře?! Kdo pofouká ego jí? Byla pro něj důležitá, jenom pokud mu předkládala to žrádlo?

Já bych se z těch chlapů někdy picla

Tak to je trefné - debil a nejlepší chlap na světě, 2 in 1 :) Občas se kochám představou, jak si zařídím svůj malý byt, až ho opustím. Pak není jeden večer doma a mně je samotné smutno v prázdném domě.

Závidím sníh, v Praze je hnusně vlhko a mlhavo.

Teď odpoledne tady na Vinohradech praskla voda pod chodníkem, vyrazila dlažební kostky. A tekla proudem a tekla ještě 30 minut poté, co jsem to ohlásila. Bych si teda představovala rychlejší zásah...

Momentální stav: vypnutá voda, chodník ohražen, a nikde nikdo.

Rozvedla jsem se v podobné situaci. Dokud jsem byla doma s dětma, šlo to. Pak rok na pracáku a řeči, že kdy teda už půjdu do práce a kdo by mě ale zaměstnal, když jsem jen doma a nic neumím (po VŠ, dvou letech praxe a 7 letech na mateřské). Po nástupu do práce katastrofa, krize, ženská nestíhá, chlubí se kariérou (musela jsem se doučit spoustu věcí a četla po večerech manuály v angličtině), kecy, kecy, kecy... když jdete z práce říkáte si "tak zas MUSÍM domů" a strašně se tam netěšíte, tak to je fakt na pendrek.

tak to je dobré, že ste sa s ním len rozviedla. Ja by som asi musela jeho telo zakopávať na záhrade

Přitom profesně to byl chytrý a šikovný člověk, když neprudil, byla s ním i legrace, ale právě že prudil čím dál víc. Zpětně viděno asi se mu nelíbilo, že po nástupu do práce už mě tak neovládá jako dřív - nebyla jsem už finančně závislá na jeho platu, stouplo mi sebevědomí tím, že jsem se dokázala naučit nové věci a v práci se mnou jednali jako s člověkem, který něco dokáže a má svou cenu. Po těch sedmi letech nenápadné masáže, jak jsem celkem k ničemu a to, že je domácnost a děti v perfektním pořádku, šiju, pletu, o všechno se starám, to je normální a netřeba to obdivovat... no, asi se mi otevřely oči.

to ani ne, zeby byla dulezita jenom dokud varila, ale je to celkem bezny sok po nastupu manzelky do prace - nejde jenom o ty vecere, to je eufemizmus. najednou uz ten chlap neni tak dulezity jak byl, zacne se citit nedoceneny atakdalejatakdalej.

kazdy reaguje jinak. v tech krizich je signifikantni, ze se nastavuji nova pravidla fungovani a to je vzdy riziko. ze to vsechno bude jako bylo, je uplne mimo realitu. my se treba nerozvadeli (taky jak rozvest nesezdane :D), ale muj muz se snazil a nakonec to dopadlo tak, ze mel mesic PN a ctyri antibiotika k tomu. co jsme spolu 10 let, tak mel krome toho 2x rymu, vzdy 3 dny. a muj navrat do prace uplne brutalne odstonal.  

proste ti chlapi jsou takova slabsi sorta, je potreba mit s nima slitovani a trosku si je oprasovat.

Ale ne, on byl celkem fajn. Znali jsme se z VŠ, chodili spolu 4 roky a bylo to v pohodě, jak jsem psala, měl smysl pro humor, nebyl to hlupák... jen spíš chtěl být tou vůdčí silou a já abych ho uznávala a podřizovala se.  Jemu by byl vyhovoval prvorepublikový model, kdy ženuška skáče kolem plotny a pánovi po příchodu z práce donese pantofle, ale na to já zas teda nejsem :) Dokud jsme byli bezdětní a pak jsem byla s dětma doma, tak to klapalo celkem dobře, i v domácnosti se celkem zapojoval. Problémy nastaly opravdu až po mém nástupu do práce. Začínalo se to postupně hroutit až tak, že já jsem letěla z práce pro děti do školky a do družiny a on přišel domů a sedl si ke gramofonu se sluchátkama na uších, leštil si desky a vrčel, že mu neudělám svačinu do práce. A myslím, že opravdu hrálo roli to, že jsem si jakoby uvědomila svoji cenu, to nesl dost nelibě.

podobnou situaci co popisuje Kokoska jsem zazila dvakrat a vsadila bych se ze je to vicemene pravidlem. za tu dobu co je zena doma si muz proste zvykne... a tezko se to odvyka. no a pokud si zacne i prosazovat svou po zlym...br

spis je to tak, ze skutecna povaha se pozna az v krizovych situacich... navic se to asi potkava s tou klasickou unavou ve vztahu, par let po narozeni deti uz davno neni zamilovany... a zena taky ne. pak staci par zlych situaci a nejde odpustit a uz to jede..

Takže jako muž se zamiluje do sebevědomé samostatné pracující ženy, ale pak chce mít doma služku?

vicemene. resp kdyz se z ni ta housewife stane, rad si na to zvykne - coz se nedivim, pak ale by se mel postarat at tak muze zustat, jestli na to nema mel by si zas odvyknout.. a to je kamen urazu

vicemene. resp kdyz se z ni ta housewife stane, rad si na to zvykne - coz se nedivim, pak ale by se mel postarat at tak muze zustat, jestli na to nema mel by si zas odvyknout.. a to je kamen urazu

Jo. Dokonce, když jsem ještě na škole skučela, že neudělám státnice (on už byl zpátky z vojny a pracoval), tak říkal, že bez titulu mě nechce :D Měla to být teda tenkrát legrace a pobídka, abych se vzchopila, ale mám podezření, že v tom byl stín pravdy. Ne že by mě nechal, kdybych to fakt neudělala, ale že mu dělalo dobře, že má ženu s inteligencí doloženou diplomem :D

Ne že by teď ve druhém manželství bylo všechno na 100%, ale jsem ráda, že si pořád připadám jako plnohodnotná lidská bytost, oceňuje se, co dělám a je mi to dáváno najevo. A není malichernej, nedělají se scény kvůli blbostem. Zas mi teda pije krev ten ležérní vztah k pořádku a času, ale jak jsem taky už psala - s mužem občas těžko, bez něj vždycky.

jo, vecny milence jsem mela s poslednim byvalym. nechtel se sestehovat ani nic planovat do budoucnosti. nic znamena treba ani spolecne koupit stan.

bydlime deset minut od sebe, takze jsme se videli treba jednou v tydnu a pak spolu travili vikendy. jinak se neozyval, chtel mit svuj zivot a klid. na motylky v brise to bylo perfektni, ty jsem mela este po sesti letech a furt jsme se meli o cem bavit, protoze jsme si byli vzacni. na vsechno ostatni uplne na hovno, proto jsem se s nim rozesla. ale dokazu si predstavit, ze nekomu by to mohlo vyhovovat.

jeho nove, co si nabrnk tri mesice po rozchodu se mnou (protoze ona je uplne sebevedoma a silna zena a ne takova labilni jak ja) to ale teda taky moc nevyhovovalo - po pul roce ho taky poslala nekam.