Pinot Noir Tak jsem to rozepsala, ale stihla jsi to dřív. 
Takže ve stěžovacím vlákně děkuji mamince, že tohle nedělá, naopak si třeba popovídala s kamarádkou fyzioterapeutkou, aby věděla, jaké jsou teď poznatky ve vývoji, zavařuje mi ty broskve a když u nich klukům dávám lososa, neobrací oči a nežvaní o tom, že my s bráchou jsme jedli max kapra a to ještě později a taky jsme se dožili dospělosti.
Asi tak, no. A čerstvá!
barbucha tak já to nekupuju a nikoho tim nekrmim, ale na letmý zagooglení to vydalo mangovou kapsičku Nestlé z 99,5% manga a zbytku citronový šťávy
barbucha Ale ony fakt existují kapsičky, kde nejsou jablka žádná.
barbucha A kdy ty jsi naposledy sledovala složení? Navíc mne neslo o "luxusnější" ovoce, ale o nějakou pestrost, nebudu dítě denně cpát jen jablkem.
Jennyfor ja jsem moc rada, ze se deti narodily v osmdesatych letech, kdy nebyl internet a vedela jsem jen to, co bylo v knizce Nase dite, a to, co mi nakukala matka priroda 
Pinot Noir to nemělo být smyslem sdělení. Spíš, že už tehdy za zjednodušených podmínek, kdy sortiment byl omezený a vařilo se prostě z toho, co bylo k mání a věřili jsme, že pro své dítě děláme to nejlepší, tak i tehdá bylo mateřství občas docela záhul.
Natož teď, když je tolik doporučení, pouček, u dcery mám podezření i na něco jako Zahradníkův rok - tedy že přesně ví, který den nastupuje hrášek a kdy nastal čas na pokus s rajčetem. Plus všechna ta udělátka, která tady nakupujete, černobílý knížky, učící věže, všechna ta hnízda, balóny, hamaky... dcera to má samozřejmě všechno taky, dnes mi fotila kojící korále...
Prostě mám pocit, že takový tlak bych asi nedala. Na výčitky, že nejsem dobrá matka, jsem si stačila zadělat i z menších věcí.
Tulipe Amen! Pestrost stravy, nové chutě, neodmítat nové jídlo, vyzkoušet případné alergie. Děkuji moc. Mám to stejně jako ty. Snaha dát dítěti něco ochutnat se zvrhla v každodenní cpaní mangem 
Jennyfor ja jsem moc rada, ze se deti narodily v osmdesatych letech, kdy nebyl internet a vedela jsem jen to, co bylo v knizce Nase dite, a to, co mi nakukala matka priroda
Ano, Naše dítě, já měla vydání z roku myslím 1959. To zas byl jiný extrém, některý ty doporučení byly na hraně týrání. Ale stejně člověk jel podle svých pocitů, s těmi omezenými nákupními možnostmi, a stejně se v tom plácal jak ryba na suchu, všechno metoda pokus omyl a jediným úkolem bylo, aby to to dítě nějak bez újmy přežilo aspoň do patnácti, pak už se to moc uhlídat nedalo.
Jak píšeš, být to dneska, tak se svou chaotickou povahou a roztržitou myslí rozhodně nezvládnu dostát všem požadavkům doby.
Jennyfor tvůj post jsem nečetla. J
A jsem dost šetrný člověk, takže z jmenovaných věcí nemám žádnou. Ale zato klidně dopřeju dítěti mangovou kapsičku, ačkoliv jsem sama vyrostla na jabkových (ale to tu zase někdo přeháněl, jahodové, broskvové či borůvkové byly i před 40 lety). Dost mě zvedá ze židle, že mě o jejich složení chce poučovat někdo, kdo v životě žádnou neviděl.
Jennyfor ja jsem mela nejaky soudoby vydani. A jeste knizku od nejakyho pediatra, jmeno uz nevim, ta byla fantasticka - otazky matek a odpovedi toho doktora, ta mi parkrat dost pomohla. Ja byla bez babicek, takze bez moznosti se zeptat, ale postupem casu to byla spis vyhoda
Jennyfor Já taky nezvládám dostát požadavkům doby. Co už, když člověk musí, tak se s tím srovná a jsem přesvědčená, že stav "jsem ta nejhorší matka na světě" měla občas každá matka v každé historické epoše :o)
Kokoska no já na tom byla přesně jak některý ty ženský z Manželských etud od Třeštíkový. Však to byly moje vrstevnice. Bydleli jsme v jedné místnosti v třípokojáku u tchánů, ty dítě naprosto nezajímalo, nikdy nepohlídali, jen jsem od prvního dne poslouchala, že jí mám na noc nacpat kaši, aby "to" v noci neřvalo. Bylo mi něco přes dvacet, bez mámy, u cizích lidí, kteří nebyli nadšení, že jsem se tam vecpala. Takže jsem si se vším musela poradit sama a navíc, když už jsem se "flákala" doma, musela jsem obstarat veškerou domácnost, nákupy, praní a vaření pro zbytek rodiny, teplé jídlo dvakrát denně. Pračka neexistovala, prala jsem denně pro všechny v ruce. Muž nebyl zvyklý pomáhat, tenkrát se to tak nenosilo, jen vyžadoval obsluhu. No blbá doba, blbej výběr, taky to nakonec blbě dopadlo.
Ale na to, že při tom všem srabu jsem současně dodělala vejšku (děcko v kočárku a později za ruku pořád se mnou), na to jsem pyšná.
Tulipe přečti si ten report, co jsem sem dávala. Nějaké problematické látky byly snad v půlce testovaných výrobků.
Já to dětem občas taky dala, dokonce dam i ted, ale beru to jako kompromis, necítím se u toho jako matka století, že mají i mango a dělám pro jejich zdravi kdoví co dobrého.
DruI Ja se k vam brzo pridam, pro jistotu o detech nevim vubec nic (krome vsech moznych nemoci a syndromu ze skoly), dite jsem nikdy v ruce nemela (akorat je uspavala na sale) a do porodu budu mit skore 0 prectenych knih/prirucek . A az do tehle diskuze jsem si myslela, ze existujou jen ty presnidavky ve sklenicce z mych mladych let .
Jennyfor ja jsem to tak dramaticky nemela, byt jsme dostali od manzelova podniku po roce v podnajmu v jedne spelunce bez teple vody a bez koupelny. Automatickiu pracku jsem sehnala protekci, to bylo stesti! Na zarizeni jsme si vzali novomanzelskou pujcku, zakladni vybavu jsem dostala z domova, houby zle. Horsi to pak bylo, kdyz jsem byla skoro 9 let na matersky s prestavkou 3/4 roku pred druhym ditetem, to jsem chodila nakupovat s padesatikorunou a peti lahvema od mineralky a mela na halir spocitano, co mam v kosiku. A nakonec po navratu do prace to taky blbe dopadlo.
Jos klid, ono moc informaci taky neni uplne dobra verze 
Jos Já si taky do porodu nestihla nic nastudovat, tak jsem to doháněla při nočním kojení prolézáním internetu :o)
Kokoska Tak my po pár letech taky nějakou obecní špeluňku - garsonku - od zaměstnavatele dostali. A co to je počítat s každou flaškou od piva a halířema v kapse vím moc dobře.
Ale ty prachy taky nejsou všechno.
S druhým mužem jsme začínali od začátku, zase na nule, v nájmu, opět počítání položek v košíku, teď už větší problém, nakrmit ty děti dvě. Ale jinak pohoda, měli jsme se rádi, děti zdravé, nic nám nechybělo.
A pak se muži začalo dařit v podnikání, koupili jsme byt, chatu, dopřáli si trochu luxusu o dovolených, děti na dobrých školách, koupili jsme pozemek a stavěli mega dům, všechno směřovalo k happyendu a bum. Zas to blbě dopadlo
Do třetího kola už nejdu 
