Potrefenáhusa tak presne tohle jsme zazili s dedou. Jeho dcera alkoholicka byla logicky mimo misu, starat by se musel muj tata a ten teda z prace fakt odejit nemuze, nasi maji jeste hypoteku. Pokusili jsme se zaridit maximum, aby byl deda v dobry peci a presto moje sestrenice porad lamentovala, ze "to by se nejak udelalo". Pricemz ona ma dve deti a praci, sama by se zapojit nemohla, konkretni navrh nemela, jen vysirala a vycitala mymu tatovi ze deda sel do domova. 

viktorka_od splavu Jojo, jsem ostražitá :-)

ten odbornej personal je hezka myšlenka, ale ta praxe fakt moc nefunguje 

711990 To je myslím dost typicky 

Potrefenáhusa ale funguje.. ja to videla u byvale tchyne. stalo to ovsem hodne penez. ja je teda nemam, ale pokud nekdo ma, jde to zaridit, i tak je to samozrejme hodne starosti.

viktorka_od splavu Nj, když mas hodně penez, funguje leccos, nebo aspoň víc sourozenců, co se můžou finančně podělit 

viktorka_od splavu Možná ve městech, nám se před lety nedařilo dlouho najít nikoho ani na ten inzulín, což je otázka pár minut, ale šlo o tu pravidelnost a dojezd na místo. O nějaký výpomoci s péčí, odborný k tomu, ani nemluvě. Jinak souhlasím, že by to byl ideál.

viktorka_od splavu jeste pres den se to zaridit da a nenusi to bejt uplne drahy, ale na noc nikoho nesezenes. Na tom jsme pohoreli my. Deda v noci vyvadel sileny veci, uplne ozival, v nemocnici behal nahej po chodbach. Doma odchazel z bytu a padal na schodech. Ale jako chodit do prace a po nocich honit nekoho po venku taky uplne nejde:(

Zina nevim kde samozrejme, ale bydlela jsem na malem mestecku na trebicsku a tchyne kamaradky byla zdravotni sestra, ktera si ke sluzbam privydelavala prave tim objizdenim domacnosti, po okolnich dedinach. pres nejakou centralni organizaci. takze tam to fungovalo uz par let zpatky. 

711990 jo tak to je jasny, osobni straz 24/7 uz leda v ustavu:-((

Potrefenáhusa vic sourozencu... nejsem sama, ale byt 5 minut od nas pro nase jsme kupovali my, nakonec oni do nej nechteji a jeste jsou v tom sourozenci podporovani. Mne bylo receno, ze bych je prestehovanim zabila a uveznila do klece. Ted bydli 120 km od nas, uz maji problem sejit schody, tady by meli vytah. Behem korony sedeli doma a tim strasne sesli po pohybove strance. Takze uz nedojdou prakticky nikam, to k te kleci. Kdyz jim praskla voda, nezvonil na cinzaku zvonek, vybil se telefon na pevne lince, vzdycky volaji mne. Instalatera shanim po telefonu, vysvetluju, ze opravu zvonku na druzstevnim dome zarizovat nebudu a telefon at strcej do zasuvky. Posledni dobou mam pocit, ze mama uz je obcas i nejaka zmatena, ale ono se to jiste nejak...

Já se přiznám, že trochu sobecky spoléhám, že se o maminku postará především ségra, bydlí spolu v jednom domě a já se ve prostěch sestry zřekla dědictví po tatínkovi, stejně jako máma. Ale teda pravda je, že vyřčená dohoda to nebyla, takže kdoví co bude, že jo. 

U nás totiž nikdo nebyl nikdy v žádném domově, tátův tatínek dožil doma a starala se o něj máma, její maminka dožila u tety, která bydlí vedle našich a starala se o ni taky moje máma, ostatní prarodiče už nepamatuju. Asi si vůbec nedovedu přestavit situaci, že bychom museli maminku dát někam do ústavu, hrozná představa. 

Babičce z mužovy strany se po mrtvičce složili její tři synové na nějaký luxusní penzion v Bratislavě, bydlela tam asi dva roky, než zemřela. Ovšem tchýně se nedávno na konto své dcery (a její tchýně) rozčilovala, že jí švagr pořád hrozně pomáhá (ona bydlí cca 12 hodin jízdy a nikoho jiného nemá) a že přece děti by se neměli starat o rodiče, ale rodiče jsou povinni si našetřit na stáří a na případnou péči....tak byla jsem potichu, ale v duchu jsem si říkala, že to ráda slyším

Jinak k našim sousedům chodila pečovatelka k babičce každý den, na normální pracovní dobu, chodila s ní i na procházky, krmila na terase, bylo to moc hezké. Ale oni jsou oba doktoři, asi mají v této oblasti lepší kontakty. 

Potrefenáhusa Hele, není to záruka, sourozenců může být hodně, ale stejně to může vyjít tak, že si všichni plní svoje potřeby ve světě a mají svoje rodiny, takže to utírání podělanýho zadku zbyde stejně na tebe.

viktorka_od splavu Rozumím, my jsme měli taky takovou představu, ale nešlo to, po nějaký oficiální lajně vůbec, tam nám řekli, že jezdí leda píchat morfium, v nemocnici na dotaz po nějaký pomoci nebo pomáhající organizaci, akorát odvětili, že nám tam pošlou na kontrolu sociálku, fakt i ten blbej inzulín byl problém.

Ale abych nebyla jen negativní, tak tchýni se podařilo sehnat nějakou dočasnou výpomoc z centra pro Alzheimera, bylo to teda jen časově omezený, protože to bylo v rámci nějakýho projetku, a pomoc to byla velká, protože tchán potřebuje stálej dozor (i, respektive hlavně, v noci). Ne že by výpomoc chodila v noci, ale už to, že přišla třeba 3x do týdne na pár hodin, bylo fakt požehnání, bohužel to skončilo a pokračovat to asi nebude.

Tak já mám bratra, bydlí taky v Praze, ale jak mi řekl: "ségra, já mám rodinu, práci, nemám čas, ty jsi sama, máš to v domě, to není pro tebe problém".

Chtěla jsem po něm aspoň jednou týdně, kdyby v podvečer dojel píchnout injekci a dohlídl na to, aby táta snědl připravenou večeři. Abych nemusela po práci hned letět domů s jazykem na vestě a sotva tu šestou večerní stíhat. Slíbil to, ale ani jednou to kupodivu neklaplo. Jednou se musel učit s dcerou (18 let), podruhé mi v domluvený den odpoledne zavolal, že spousta práce, potřetí měli rodinnou oslavu. Už to ani nezkouším. Teď byl za tátou poprvé od vánoc, (ale tak korona, nemohl), přišel, vypil kafe, pochválil, jak to pěkně zvládám, a táta dobře vypadá a za 10 minut zmizel. 

V Praze to vypadá, že by měla ta péče být dostupná, ale není. Jen pobyt pro dědu po dobu hospitalizace jsem sháněla 4 měsíce a že tam mohl zůstat i pak při mým zápalu plic, bylo jen díky koroně, jinak už tam měl být na jeho posteli další klient.

Tak to budu řešit metodou postupných aproximací, teď ty injekce, až to nepůjde, tak někoho na koupání, to už je teď docela problém, pak holt někoho doma přes den. Bude to ale drahý, snad to utáhnu.

Za chvíli dorazí ta sestra, táta se mnou od včera nemluví a tu "bábu skopne ze schodů, jestli se tu ukáže". Tak mi držte palce.

Jennyfor a nemohl by bratr přispět aspoň finančně, když už osobně nezvládá? Ale asi uslyšíš, že má rodinu a peněz není nazbyt...

U nás, co se týká financí, já jsem ta bohatá, máme přece firmu. Zaměstnanci chudáci jsou živi z ruky do huby.

Kokoska Přesně, musí živit ty hladový krky. Jeho žena je 28 let v domácnosti, od narození první dcery, ta je taky doma a má občasnou brigádu, mladší je 18 a studuje, tak se chudák bratr musí ohánět, aby to všechno uživil. Má firmu na účetnictví, zas věřím, že není ve vatě, ale to já taky ne.

Teda, zvládám a nemusím počítat každou korunu, ale dát 30 tisíc každý měsíc, jako teď za tu odlehčovací službu, to fakt nemůžu. Jen vloni mne ty rehabilitace a následné péče stály 150 tisíc. Úspory taky nejsou bezedný.

Jennyfor zkuste se obrátit na českou maltézskou pomoc, poskytují osobní asistence 24/7.

Jennyfor My jsme jednou se švagrovou hlídaly tchána a přijela jeho vlastní dcera, má to tam 15 km, já 200 a švagrová, taky přivdaná, 150. Zastavila se na 10 minut a řekla, to víte, já musím jet, mám narozdíl od vás rodinu. Tím se chtělo říct, že nemáme děti, takže se jí máme starat o otce.

Týden na to dorazil tchánův syn z prvního manželství, zkoukl otce s těžkým Alzheimerem, vzal ho na chvíli ven a pak nám sdělil, že má otec slabý lýtkový svaly a měl by víc chodit, sedl do auta a odfičel.

Některý věci, kdybych sama nezažila, tak nevěřím, že se staly :-).

Zina A jake vztahy mely ty deti s otcem drive? Ono je to strasne tezke, my zili s babickou a dedou v jednom dome a zatimco deda byl zlaty clovek a dost jsme se starali, tak u babicky jsme vedeli dopredu, ze pokud dojde na lamani chleba, tak doma nezustane. Ona byla nastesti az do smrti mobilni, ale vekem se zhorsily negativni vlastnosti a stala se z ni zla, zastiplna starena, co skodila jak mohla...

Jennyfor To se obávám, že budete muset s bratrem pořešit, jinak to špatně skončí. A máš můj hluboký obdiv, kdo nezažil, netuší... bohužel speciálně chlapi mají často ten přístup však ono se to nějak (ono samo asi, že jo?!?). To zkolabuješ fyzicky, psychicky i finančně. Máma se takhle asi doživotně rozešla s jedním z bratrů. S tátou pečovala 24/7 o OBA dědy, co jí její milovaný táta předváděl, vypisovat nebudu, hrůza to byla. Máma v důchodu, bratr výrazně mladší, zdravý, manželka v domácnosti, postavil akorát barák ve stejném městě (nemá to přes půl republiky), staví druhý pro syna, koupil si nové bmw, ale pečovat ( však máma nemá do čeho píchnout, že jo) či přispět na vlastního tátu nemůže, chudinka. Když už to bylo neúnosné a děda musel do domova, byl rezolutně proti a když se tam občas ukázal, vymejval dědovi mozek, že ho tam strčila zlá dcera a on jen co vyřídí papíry, vezme si ho domů.  Řekly nám to pečovatelky, tak asi tak. Každopádně mnoho sil a nějakou duševní hygienu přeji, drž se!

Malenge tohle je fakt hrozne. ja jsem zpetne vdecna ze ex se sourozenci se v pohode dohodli, ten ktery se staral a platil dostal tudiz nemovitost a vyreseno.