MP Marge Tak to jsou dobré zprávy.  Tak snad i ty ostatní lapálie se povede nějak vyřešit.

MP Marge jsem ráda za zprávy o tatínkovi, doufám, že to zvládne. To ostatí - stejně se budeš muset o všem rozhodnout sama, z dálky se těžko radí a nikdo z nás neví, jak to doopravdy vypadá.

Budu ti nadále držet palce, ať všechno zvládneš.

MP Marge jsem ráda, že se situace začíná uklidňovat. Tvůj plán zní rozumně.

MP Marge to zní jako rozumný plán a moc přeju tatínkovi, ať se to zlepší.

Já jsem s tátou chodila na kontroly i během krize, on je takový pedant, že by nějaké odklady nesnesl. Z nemocnice ho po operaci na kožním pouštěli asi 4 dny před zavedením všech opatření, takže na ty první pooperační kontroly jsme fakt chodili v tom "nejhorším". Aspoň byla prázdná čekárna. Zvládli jsme i oční, tam to je pro něj taky dost nebezpečný odkládat, i urologii, kvůli stejné dg jako má tvůj táta. Už asi 15 let chodí co 1/4 roku na kontroly a občas potřebuje i nějaké injekce, to je pak po měsíci. Naštěstí to momentálně všude vypadá v pořádku. Tak snad i u vás to bude dobrý.

Nechci si ani tak stěžovat, spíš zjistit, jestli jsem fakt takovej asociál, jak se teď cítím.

Dneska jsem měla takovej zdravotní den, díky sestře, která k nám chodí tátu v poledne píchnout, můžu postupně dořešit i svoje problémy. Nakonec jsem se ještě odpoledne stavovala u své obvodní a kromě dalších žádanek na všechno možný jsem jim i se sestřičkou děkovala, že mi tam posílají tu paní s injekcí, že můžu díky tomu chodit zas do práce.

Až potud dobrý. Pak jsem se ale zeptala, jestli nemají kontakt na nějakou pečovatelku, placenou, která by třeba dvakrát v týdnu přišla tu injekci píchnout i navečer v šest. Že bych jako nemusela hned po práci letět přes celou Prahu s jazykem na vestě, abych byla přesně v šest doma a píchla mu to sama. Že bych třeba jednou týdně mohla jít domů procházkou nebo jít s kámoškou na dvojku. Nebo si jen tak dát na zahrádce kafe a zmrzlinu. Protože léto. Protože bych potřebovala trochu žít.

No, to jsem to schytala. Už takhle to stojí pojišťovnu hrozný prachy, to jedno píchnutí denně, a žádná pečovatelka, co není sestra, nesmí píchat injekce, takže by to zas musela být sestra  a to mi teda nepředepíšou, s tím ať nepočítám. A vůbec, jestliže dělám od devíti do pěti, mám fůru času dojet domů a postarat se. A stály tam obě s rukama v bok a dívaly se na mne, jako bych chtěla trajdat po nocích a vymetat bary.

Prý si mám srovnat priority a rodiče jsou ty nejvyšší. Člověk se holt musí obětovat, tak jako se oni obětovali nám, když jsme byli malí. A nebudou tu věčně. 

Koukala jsem jak puk a nevěděla, co na to říct. Jako bych to všechno nevěděla. Vždyť dělám, co můžu. Jenže ani já nejsem nejmladší, život utíká a chtěla jsem aspoň chvilku času pro sebe. Aspoň jednou týdně. Jednu podvečerní procházku. 
No tak ne teda. Šla jsem domů úplně rozložená, co jsem si to dovolila chtít.

Kokoska On by tatinek na ty kontroly taky chodil, kdyby chudak nechytil tu Koronu, no To byl takovej pech... Ale tak snad jeste neni vsem dnum konec! 

Zrovna mi od nej prisla esemeska, ze se citi o moc lip, a ze se mu v nemocnici velice libi, neb jidlo je chutne a sestricky mile - akorat ze se mu styska po kocourovi. 

 S leccim mu pomaham, jako treba s papirovanim kvuli zadosti pro invalidni duchod, protoze tyhle veci jsou proste pro me jednodussi, ale s leccim zase pomaha on me. Zarizuje vsechno kolem auta, stara se o domacnost, zatimco ja jsem v praci, venci psy, taha nakupy...

​No ještě aby to nedělal, vždyť ho živíš. Emancipace je pěkná věc a taky je úplně tvoje věc, jak si to zařídíš, ale nediv se nám, zkostnatělejm Středoevropankám, že to vidíme trochu jinak

S nějakou leukémií to snad radši ani nesrovnávej, jsou choroby "lepší" a "horší", a v posledním tažení snad není!

Ale plány na léto cajk, vono je vždycky dobrý, mít se na co těšit! Taťka tě rád uvidí a určitě tím i pookřeje.

Jennyfor Jezis, to je hrozny

Ja si fakt nemyslim, ze bys toho chtela moc - obcas si odpocinout a mit cas pro sebe prece potrebuje kazdy, kdo o nekoho pecuje - jinak vyhori! 

Doktorka by to mela vedet jako prvni!!! 

MP Marge tak hlavně že se ví, co s ním je a co mu pomůže. Podle toho, co píšeš, má takového sportovního ducha, on se nedá!

Jennyforto jsou teda krá.., to se nedá jinak říct ale jinak je to pravda, pečovatelka nesmí píchat injekce ani dělat jiné zdravotnické úkony, může maximálně dohlédnout na to, aby si klient vzal prášky sám. 

Jennyfor bože, to teda "dík za pochopení"! Nebyla by řeč s tou paní, co k vám chodí, že by třeba jednou týdně zaběhla i večer?

​No ještě aby to nedělal, vždyť ho živíš. 

​Nezivim. Dostava od statu poukazky na potraviny, ktere pokryji vetsinu nasich nakladu za jidlo, a kdyz nepracuje (coz by jako zadatel o invalidni duchod nemel), tak si na svoje drobne vydaje vydela tim, ze lidem v sousedstvi, kteri nemaji auto, vozi nakupy. Samozrejme pokud mu neni vylozene blbe, to pak nevychazi z bytu - coz je ovsem zase vec, ktera se paranoidnimu schizofrenikovi neda vycitat. 

A to vubec nemluvim o tom, ze ted praci ma a chodi tam, i kdyz by mu to mohlo pokazit tu zadost o invalidni duchod, a i kdyz je v relapsu a neni to pro nej lehke. Protoze vi, ze ted pracuju za min penez, tak se chce vic podilet.

Nekoho "zivit" si predstavuju jinak, ale jak myslis. 

Jennyfor 

To je něco strašnýho! Co si to dovolujou?!

Hele, matně si vzpomínám jak jsme to řešili s matkou... mam pocit že jsme měli pečovatelky přes sociálku, jedna dopoledne, jedna odpoledne... něco snad platila ta socka a něco jsme dopláceli my (a prášky jí dávat mohly). Zkus se na tu socku zajít zeptat. Jestli pečovatelka nesmí píchat injekce, tak holt bude muset chodit ještě i ta sestra, ale to neni tvůj problém. Ty taky nejsi sestra, nebo jo? Tudíž ty to taky dělat nemůžeš resp. to po tobě - a zvlášť po tom výlevu - nemůžou chtít!

Pamatuju, jaká to byla i tak honička, oba v práci a střídali jsme se každej obden po práci až do večera... hrozná situace pro každýho. Těžko dáš někdy v padesáti výpověď v práci, že jo.

​ale nediv se nám, zkostnatělejm Středoevropankám, že to vidíme trochu jinak

​Ver mi, ze jsem se poucila, a az budu mit zase potrebu si nekde na neco postezovat, tak zkostnatele Stredoevropanky vynecham. 

Jennyfor A s tou paní, co chodí v poledne by se nějak soukromě dohodnout nedalo? Když už je na ni tatínek zvyklý ;o)

Ale teda ten přístup doktorky je na facku. Taky by mě to rozhodilo.

MP Marge 

OK, vycházela jsem z toho, že invalidní důchod stojí většinou za starou bačkoru a normálnímu platu se nemůže rovnat... ale zase patrně narážím na předsudky z nalejvárny za socíku, kdy nám líčili v pestrých barvách, kterak nezaměstnanej v Americe umírá hlady pod mostem, tak sorry Vlastně bych se neměla divit, že sociální zabezpečení je všude lepší než u nás (teda myslím civilizovaný země).

Jennyfor Ani nahodou nejsi asocial! Jsi uzasna, jak se staras. Doktorku nechapu. Vzdyt music vedet, jak dopadaji domaci pecovatelky, kdyz se nemaji s kym podelit o sluzbu 7/24 (no dobre, ty se mozna par hodin vyspis, a taky miuzes chodit do peace, ze). Zkusenosti nemam, tak neporadim, ale preju ti, at reseni najdes. 

Na podvecerni prochazku by mel byt zakonny narok.

Kokoska Jj, taky jsem na to myslela, ona je příjemná, nebydlí daleko, třeba by byla ráda za pár kaček bokem. Zkusím to.

Kdyby to jednou týdně bylo, měla bych se na co těšit. Jinak nic nikdo dělat nemusí, já každý rano připravuju tři talíře, se snídaní, obědem i večeří, ohřát si to v mikrovlnce táta zvládne, velký hrnek kafe a konvici čaje na pití na celý den a do krabiček dvě svačiny. Léky ráno a večer mu dávám. Jen ty injekce jsou časově problém, to je člověk jak přivázanej za nohu.

Jako vím, že jsou na tom jinde mnohem hůř, táta zvládá hygienu i se sám najíst, v podstatě s ním není moc práce. Jen je to pořád dokola. A někdy to na člověka padá, jak ten život tam venku utíká a já jsem jen pozorovatel.

Tak aspoň pár drobných radostí, jako třeba ta procházka volným krokem po vylidněné Praze a kafe na lavičce. Dřív mi to připadalo jako samozřejmost, že jsem pánem svého času.

Jennyfor fakt nemusíš mít špatné svědomí, přece si ji nechtěla zadarmo a není tvoje povinnost být neustále k dispozici. Nevidím nic špatného na tom, zaplatit si na jeden, dva nebo klidně tři večery pomoc. Naopak mi přijde dobře, že na sebe myslíš.

Jennyfor Já už jsme tady psala, jak nám doktorka, když jsme se zeptali, zda by někdo nemohl přijet píchnout inzulín, začala vyhrožovat sociálkou, takže mě to bohužel nepřekvapuje.
Zkusila bych to přes tu paní, co chodí teď, třeab by přišla sama, nebo doporučí nějakou pomáhající organizaci, tchýni se podařilo sehnat na nějaký čas výpomoc tuším z charity.