Reakce na Kokoska:
continuity barbucha jednak by na to clovek.musel mit zaludek, nechat otce vyklopit tam, kde ho nechtej
A tebe se ptali přesně kdy, jestli ti dosavadní uspořádání vyhovuje? 
Stěžovací vlákno
10. srpna 2014 17:31
Reakce na viktorka_od splavu:
Jennyfor mno jedna znama v podobne situaci se nechala hospitalizovat sama. a razem to slo vyresit i jinak, protoze muselo.
To je super řešení! 
No, ne že bych to Jennyfor přála, ale vono to tak možná dopadne stejně, jestli se bude ještě dál takhle nervovat.
barbucha no neptali. To je prave ten zatracenej smysl pro zodpovednost, cti otce sveho a matku svou a dalsi neprijemny vychovou vstipeny zalezitosti 
Porad rikam, ze v pristim zivote budu nezodpovednej linej lempl, kterej nic neumi, vsechno zvora a neni radno na nej klast nejaky naroky. K tomu budu krasna a navic sikovna manipulatorka.
Tak plán je to dobrej!
barbucha jen pri my smule vynechaj tam nahore tu druhou pulku a budu linej bosej lempl, co zameta schody nekde ve Varanasi.
barbucha Život se tě neptá, prostě do toho tak nějak spadneš. A rozhodně nejsem žádnej samaritánskej typ, mě i ta mateřská teda dost tenkrát štvala, mě vždycky bavila práce, kterou jsem mohla dělat, nejradši bych byla chlap a jela si život po svým.
Ale zas děti jsem chtěla, matka roku jsem teda nikdy nebyla, ale obě se povedly a máme dobrý vztahy, tak snad jsem v tý škole života prolezla aspoň se čtyřkou.
Ale druhá věc je osobní nastavení.
V naší rodině se prostě od nepaměti všichni nějak starali. Babička si vodila ze špitálu, kde dělala v kuchyni, domů děti, které si nikdo po ukončení nemoci nevyzvednul. Jen tak mimoděk vychovala se svými dvěma dcerami i 3 cikáňata, které si jejich rodiče postupně vyzvedávali, až když jim bylo 15 a mohli už pracovat (tenkrát se ještě na dávky nehrálo)
Pak se 3 roky starala v jednopokojovém bytě bez vody a plynu, s wc na pavlači o ležícího dědu s rakovinou tlustého střeva. Peklo.
Mezitím zemřela její dcera, mámy mladší sestra, také na rakovinu, zůstaly dvě malé děti, 6 a 7 let, jejich otec přestal fungovat - alkohol, takže si naše máma vzala obě sestřenky domů a vyrůstaly jsme všechny děti pohromadě.
Po smrti dědy se k nám přestěhovala i babička, která pak taky začala mít problémy, ale bylo nás doma dost, takže se vždycky někdo našel, kdo pohlídal, obstaral. Zemřela v osmdesáti, po dvou mrtvicích, doma.
Takže to mám tak nějak v sobě jak v koze, že je to takovej životní koloběh, i když mě to sere, tak vím, že před tím neuteču, že to musím zvládnout, jako ty ženský přede mnou.
A když si tu o tátovi někdy něco nehezkýho utrousím, nemůžu zahodit to, že jako táta byl dřív super, byl to on, kdo s námi zůstával při nemoci doma a vyráběl sluneční soustavu, díky němu jsem od mala měla blízko k počítačům, pak fungoval pro mé děti jako báječnej děda, byl jejich guru a taky díky němu obě v té IT oblasti pokračují. Prostě, i když je to teď nerudný stařec, je v něm ten milovaný táta, tatínek.
A o to je to všechno těžší, že do rozhodování nevstupuje jen rozum, ale i cit.
Kokoska 
Já román, ty jednu větu, ale je to totéž.
Taky chci bejt nezodpovědnej lempl. Teď bych si hřála prdel aspoň u Jadranu.
Reakce na continuity:
já bych vůbec dôvody neposlouchala, já se nedomlouvam, já to prostě oznamuji.
To jsme svorně říkali jedné naší známé, která se stará o svého nemocného manžela, vnoučata a ještě má doma svoji 96 letou maminku, neslyšící a už téměř nic nezvládající. Má ještě bratra, který maminku u sebe nikdy neměl. Tak to jednou udělala, oznámila, odvezla a odjela. No maminka se vrátila po týdnu, měla pryč všechny peníze, které jí ta známá nechává a bratr po ní chtěl ještě ten týden zaplatit z příspěvku na péči. V jakém stavu se vrátila, to nepřeju nikomu vidět.
Reakce na Jennyfor:
continuity Já mám teď jen těch 9 klasickejch dní, jako u dětí. Pro tu dlouhodobou ošetřovačku - 90 dní - je podmínkou hospitalizace aspoň 7 dní a doporučení lékaře z nemocnice.
HO mi právě nechtěli dát, že je teď moc práce, dovolenou taky ne, tak jsem to musela řešit takhle, ale jsou tam na mne všichni nasraní, i když to svý si udělat musím, jsem i na tu svou práci sama, nemám nikoho za prdelí, kdyby mne kleplo, tak nespustěj výuku.
Ten systém je dost specifickej a asi jen to mi dává určitou výhodu při vyjednávání.
Asi to ale takhle zkusím řešit. Pořád je pro ně výhodnější, když budu dělat z domu to co umím, než kdyby teď hledali náhradu, kterou by stejně trvalo půl roku zaškolit. Mám ve čtvrtek domluvenou schůzku, bude hlídat syn.
to je peklo tohle. Hlavně dnes půlka lidí v IT sedí na HO a většina se už vůbec neplánuje do kanceláře vrátit.
Držím palce, ber to tak, že tě opravdu potřebují, ty si práci najdeš obratem, když budeš potřebovat. A třeba i s možností HO.
Tyjo, dik za support, vazim 
Doma blby, s chlapem nevim co a jak, v praci zas blby...tak nejak nevim vo co se oprit, aspon ze to zdravi relativne slouzi. Uff. 
Já to chápu a na jednu stranu ti fandím... ale vocuď pocuď. Pokud ten člověk není vděčnej - neříkám že mi má třikrát denně v předklonu děkovat - ale staví se na zadní, trucuje a hází mi schválně klacky pod nohy místo co by mi to ulehčil, tak sorry jako, ale ze mě votroka dělat nebude.
Ale máš pravdu, že je to v rodinným nastavení asi. Já si vždycky říkala, když mi moje matka přikazovala, že musím všeho nechat a musím jí mazat nakoupit (do plný lednice), musím přivézt, přinést a udělat... jak by s náma asi zatočila, kdybysme se jako děti byli chovali stejně. To by bylo facek!
Žádný prosím, mohla bys, a děkuju. Ani prd.
Nakonec mě dorazila požadavkem, že si ji musím vzít k sobě domů. Na moji otázku kam asi - bydlel s náma samozřejmě ještě mladej pán - mi sdělila, ať se teda někam odstěhuje, aby jí udělal místo... no, bylo mu 15. Takže jsem sehnala ty ošetřovatelky a šlus. Na ty si nemohla tak vyskakovat... což jí pochopitelně značně vadilo.
A příbuzný... s bratrem to bylo velmi podobný. Žije v zahraničí a do Prahy jezdil za kamarádíčkama - vždycky bydlel u matky, kterou pumpnul o prachy a z bytu udělal kůlničku na dříví. Jo, to pak byly telefonáty, že jí musím přijít uklidit...
Jako člověk samozřejmě dělá co může, střídali jsme se u ní každej den po práci, dovoz k doktorům samozřejmě atd., ale že by to bylo nějak s radostí, to se říct nedá. Jako dětství, kdy jsme svou existencí rodiče spíš obtěžovali, se nezapomíná. Tak holt každej to má jinak... ale nepřeháněj to!
Reakce na Lama_z_Lana:
Tyjo, dik za support, vazim
Doma blby, s chlapem nevim co a jak, v praci zas blby...tak nejak nevim vo co se oprit, aspon ze to zdravi relativne slouzi. Uff.
Ale prosimtě. Seš mladá, pěkná, chytrá, zdravá...
Jennyfor omlouvám se, jestli můj předchozí příspěvek vyzněl jinak. Já jsem taky velký zastánce péče o blízké pokud možno doma a moc Tě obdivuji. To co se snažím říct je, že je třeba, abys myslela i na sebe. Protože když se přetáhneš Ty, tak to nakonec nepomůže ani Tvému otci. Proto bych zkoušela nějakou razantnějším dohodu přímo s ním - nebyla by varianta vzít si ho k sobě a jeho byt nechat vyklidit a prodat, případně pronajmout a z pronájmu platit ošetřovatelku na pár hodin denně? Vím, že se brání, není někdo, na koho alespoň trochu dá? Nemá nárok na alespoň částečnou invaliditu? Tím pádem příspěvek , který opět lze použít na ošetřovatele, abys ty mohla trchu žít? Prostě zkusit najít nějaké dlouhodobě funkční řešení. Vím, že jsi psala, jak je to s ním těžké, třeba si to teď konečně uvědomí. Když jsme kdysi daleko lehčí situaci řešili, tak mi hrozně moc pomohl rozhovor s paní z Heweru (hewer.cz) - vysvětlila mi, co všechno lze a co bych měla udělat, už je to pár let, ale třeba o nich nevíš. Moc Ti držím palce, ať to zvládneš.
Jennyfor Ja to znam, matka se takhle starala o oba svoje rodice, bylo to peklo, pomahala jsem ji taky, takze vim, co to je. Jednou za rok prijela jeji segra s bonbonierou, udelala si fotky se svou starou maminkou, jakoze se zajima a zase tise zmizela. A my jsme poslouchali, jak je segra uzasna, hodna a pozorna, ne jako my!
No a ja si jdu taky zanadavat, KU.VA, ja su tak priserne unavena!
Zmizi to nekdy????
Luna zmizi, slibuju ale hlavne se to nesnaz prekonat
pokud jsi unavena tak proste odpocivej co nejvic muzes
barbucha u nas teda neni Musis, ale jine metody, ted naposled jsem se musela smat: rekni tatovi, ze nemuze luxovat, ze by se svalil! No tak co clovek udela, popadne vysavac a jede. Jen bych byla radsi, kdyby se mi to reklo rovnou, tyhle tanecky nemam rada.
viktorka_od splavu Praveze odpocivat vubec nemam kdy. 
Nejvic me pobavili v praci, kdy me zastupkyne vitala slovy, ze je rada, ze jsem zpet v kondici. Twl, vi ona, kde jsem vubec celou dobu byla???
