Garfie držím palce, udělala jsi to šikovně. 

Lamicka Jedna z mých sester má občas tendence taky vychovávat. Ráda dává najevo jak oni žijou "ten správnej" život. Drobnosti, ale občas únavné. Třeba jak je hrozný spát do desíti, když pak snídám, oni ostentativně musí říct "hm, to už snad počkáš na oběd, ne". Když si náhodou koupím něco dražšího na sebe, hned slyším "a neměla bys třeba trochu šetřit?" Ošklíbání se nad tím, jak nežiju správně, nemám šťastnou rodinku, že trvám na divným autě, že mám moc bicyklů, že mi občas přijde pokuta za rychlou jízdu, že moc často chodíme na koncerty... 
Tak obecně dává najevo jak jsme (oba i s přítelem) looseři. Což teda objektivně trochu jsme, ale? Většinou to přecházím, občas se snažím vysvětlit, že holt ne všichni jsou tak dokonalí a ať se s tím kouká smířit. A že i mě je líto, že nemám spokojenou rodinku, dům a všechno v cajku, ale to je prostě life, už to nezměním.

Garfie ufff, tak to je teda dobrá zpráva..! A snad se nezeptám nevhodně: ty jsi zmiňovala nějaké synovy drobné učící potíže, ale to (probůh) snad není na speciální školu, ne..? Aspoň ne v tuzemských poměrech, nebo..? Oni to tam mají asi všechno jinak.

Garfie Moc držím palce! To vaše stěhování je fakt napínavej román

andulka01 to je taky síla... Moje sestra žije naprosto jiný život než já a někdy je (lehce) mimoň, ale teda nějaké podivení nad mým životním stylem bych se od ní nikdy nedočkala. Naopak, asi má pro mě víc pochopení, než máma (a to je co říct, s mámou máme moc blízký a hezký vztah). O to víc si to na ségře cením. Koupím jí minimálně čokoládu, až se zas uvidíme..

Pavlena Tak ségru pozdravuj My teda nemáme špatný vztah, ale ty občasný odsudky jsou únavný. Minimálně v tom, že nikdy nevím, kdy mi něco vpálí, někdy úplně v pohodě a někdy reje hodně moc.

andulka01 přesně, když jsem řekla, že nevím, kolik něco stálo v konkrétním obchodě, slyšela jsem "nojo, tobě je to jedno" s jasně nevyřčeným "ty máš peněz, že nevíš, za co je utratit". A ten kritik není žádný chudák. Jojo, jezdíme si po světě, každý máme svoje auto, nebydlíme v paneláku, hrozný jsme.

Garfie moc drzim palce, at to se skolou vyjde :)

Kokoska No my jsme na tom teď asi stejně, ale mě se nějaké období hodně moc nedařilo a oni mají furt pocit, že bych měla už navždy nic nemít. Takže tam není to, "ty si můžeš dovolit, to jooo", naopak maj dojem že si žiju nad poměry a hlavně nesprávně. Že nemusím vstávat v půl sedmý s dítětem každý den a tedy logicky spím do desíti. Že neobědvám v poledne. Že nejezdím k tchýni každý druhý víkend. Že neplánuju. Že jsem roztržitá. 

andulka01 Tak hele, ale to je úplně typická závist, jen maskovaná. Z toho bych si hlavu fakt nedělala!

Pavlena No víš co, podle mě je v pohodě, ale tak já jsem matka. :-) Má podezření na ADHD, rychle se unaví, ale jinak je nadprůměrně inteligentní, s tím, že inteligencí dokáže kompenzovat právě ty nedostatky. Pomalu píše, ale to je asi tak jediný vážný problém. On měl s nimi dva rozhovory, v jednom byl totálně rozjívený, v druhém neřekl ani slovo-a ani jedno není jeho normální projev. Navíc jsme tam poslali papíry z poradny, kde je spousta doporučení pro školu, jak s ním pracovat a kde mu ulevit a jak ho naopak podpořit v tom, v čem je dobrý, myslím, že to je dost vyděsilo, ale nic z toho není nutné. Ve třídě patří k čtyřem nejlepším, učitelka i družinářka ho mají moc rády. Ona je spíš potíž, že v Japonsku vůbec ta podpora pro děti se spec. potřebami není dobrá. Expati na FB mluví o tom, že v každé rozvojové zemi jsou na tom líp. A mezinárodní školy jsou tam vnímané jako "výběrové", hlavně japonské děti do nich musí dělat dost přísné přijímačky. Myslím, že si spíš nechtějí přidělávat práci. 

Garfie tak verim ze opis a osobna skusenost su dve uplne odlisne skutocnosti, ze zistia to co ty vies. Chlapec je uplne vhodny na ich skolu

andulka01 zijes presne tak sko sa ti paci. Byt moja dcera alebo sestra som na teba pysna. 

Kokoska moje stretsvky a vylety s kamaratkami (babske dovolenky) boli vzdy hodnotene ako pijalesy, ze sme do vetra. Ale nepadali tieto hodnotenia od blizkej todiny ale od mojho “milovaneho” svagra. Sestra nikdy nebola bez neho ani na nakupoch ani predtym a uz toboz nie teraz

Janulik03 Zas nepřeháněj, ale děkuji

Janulik03 Já si právě myslím, že jejich škola je to pravé ořechové....ale trochu mě znejistěli, víš jak...tak uvidíme. :-) Jinak ten tvůj švagr je pěkné nadělení, ještě si pamatuju ty starší histoky. Můj teda taky není bůhví co, ale aspoň není komunikativní, to je možná lepší verze! 

Garfie presne no teraz je to pre mna lepsie. Takmer sa nevidame

andulka01 to je urcite zavist, ja bych ti taky zavidela, segre tu volnost a svobodu taky obcas zavidim ale zaroven ji to preju. Pred lety vyrazila na cestu po Evrope, zatimco ja chovala rvouci nemluvne...ale nikdy bych ji to nedala najevo. Vzdycky je to neco za neco. To je normalni. 

Lamicka Garfie Akorát že mám dojem, že mi fakt není proč závidět. Já opravdu looser jsem a netajím se tím. Ale moc díky, budu na to příště myslet a používat jako tajný štít

Garfie tak to docela vysvětluje, pokud se speciálními dětmi moc nepracují, tak jim pak přijdou jak velmi exotická zvířátka.. Zatímco tady má za sebou návštěvu PPP skoro každý školák. Syn to dá, super, že má příležitost osobního kontaktu.

Pavlena No přesně. Já tam mám tajnou spojku, Češku, kterou znám jen přes internet, ale je neuvěřitelně super a někde vyšťárala rodinu s úplně stejným problémem, jedno dítě jim tam přijali, druhé ne, diagnóza téměř stejná. Napsali dopis, kde přesně popsali, jak se syn chová, další doporučení napsala škola a nakonec ho taky přijali. Jen tam šlo o první třídu, takže asi trochu jednodušší. Tak uvidíme.