My zrovna dneska byli u kamarádky, co bydlí v takové přestavěné chatě a v jednom místě jí tam myši ohryzaly zateplení a zamrzla jí voda. Naštěstí to šlo rozehřát horkovzdušnou pistolí. No, na jaře se bude muset zamyset nad tím, jestli to nějak nepředělat.

A jinak já si stěžuju, kde se proboha vzal ten manýr, jíst s otevřenou pusou a ještě hůř, mluvit s pusou plnou jídla? Kdo to ty lidi učí?

On je to právě asi nikdo neučí :-D

Nojo..ale tak mám ověřeno, že už sem (naštvaná) někomu řekla, že to je neslušnej ekl a nic..a jen podotýkam, že jsem to řekla známýmu, na cizí lidi na veřejnosti nekřičim :)

Já kromě toho ještě naprosto nesnáším jiný zvyk: Nandat si na talíř, komplet to rozvrtat, rozšťourat a nedojíst. A vrátit rozhrabaný talíř, kde jsou na jedné hrpomadě zbytky i příbory.

Tohle mi dělala jedna část rodiny. A nebylo to kvalitou jídla. A to jsem se ptala, KOLIK toho chtějí nandat, v marném doufání, že o co si řeknou, to taky snědí. NE! Vadí mi to v hospodě, ale mnohem víc doma - kvůli likvidaci těch zbytků.

A co dát na stůl mísu, ať si z ní stolovníci sami vezmou?

Tuhle jsem někde četla, že udělali takovej experiment v nějaký školní jídelně, a hodnotili to velmi pozitivně.

Já to tak u sebe doma teda dělám nejradši. Takový to dohadování "kolik chceš knedlíků?" "dva"... mrsk: a mám tam tři s komentářem, že jsou tentokrát menší

Chápu, to se mi taky nelíbí..

Ježiš, to dělá můj partner! A dokonce to dělal i na prvním rande, paradoxně mám na to i po těch letech značně živou vzpomínku. No jí tak doposud. Do toho si na víc na jedno polknutí nacpe do pusy tak pět lžic a furt to žvejká (jí mnohem pomaleji než ostatní) a do toho mele, pořád něco mele. A třeba se ještě začne smát. No, jak k tomu přišel nevim, odnaučit se to už asi nedá, i když se jako snaží, vždycky mu to pak uteče. Jeho rodina stoluje normálně, kde k tomu ten chlapec přišel nevim. 

Ha, to mně taky vadí. Naštěstí máme u babičky slepice, kočky, prase, tak člověk nad těmi zbytky tolik neláteří. Ale stejně! Vrtání v jídle hrůza děs, do toho ještě když někdo nejí x potravin ( nepočítám vegeteriány apod. myslím tím různý rejpaly, nejlepší jsou důvody jako "vadí mi ta textura"). Zatím to vyhrál manžel jedné kolegyni, který nejedl žádné ovoce ani zeleninu mimo brambor jako přílohu, ani čerstvé ani tepelně zpracované. A ona ještě vařila podle něj, fakt pestrá strava. 

Jj, pokud tohle jde, dělám to taky. Ale vždycky to není úplně nejpraktičtější.

I když... zažila jsem i že si strávník sám přidal, dvakrát do toho rejpnul a se slovy: "ne, já už fakt víc nemůžu" ten plný talíř odstrčil..

"vadí mi ta textura" :D to je přesný.

jenže ono se fakt blbě vysvětluje někomu, kdo to nepoznal, že je opravdu strašný rozdíl mezi tím, jestli je dušená mrkev nastrouhaná nebo nakrájená na kostičky!

já třeba kostičkovou sníst nedokážu, nebo jen s největším sebezapřením, ale nastrouhanou ano. nechápu, čím to je způsobeno. kostičková chutná mnohem odporněji.

U nás jedině na kolečka! :-) Ale chápu vás, ona ta mrkev opravdu chutná jinak. Je i rozdíl ve strouhání, najemno chutná jinak, než nahrubo strouhaná...teda syrová.

Miluju najemno nastrouhanou mrkev s jablkem, trochu oslazenou a zakápnutou citrónem. Ve školní jídelně ji strouhali nahrubo a dávali na to nějaký divný nálev, brrr.

Jinak mám teda ráda i dušenou samotnou, ve směsi s nakrájenými fazolovými lusky na kyselo, nevadí mi ani v polévce. Chystám se ještě zkusit pečenou kořenovou zeleninu, myslím to sem dávala 0Zero7?

Já ještě nesnáším, a to dělá jedna moje kamarádka, když si někdo objedná jídlo, ve kterém nejí dvě třetiny ingrediencí a pak to komplet rozpitvá, vynimrá tu třetinu a zbytek vrátí. A ta moje kamarádka se ještě obrací na stolustolovníky, jestli ty rozvrtaný zbytky nechtějí (se zhnuseným výrazem a slovy: "fuj, nechceš to?")

Taky jedna moje bývalá spolužačka jí strašně pomalu a s otevřenou pusou hlasitě pomalu mlaská.....byly jsme spolu tři měsíce v zahraničí a málem to skončilo sadistickou vraždou...:-D

No prave! Ale jinak ja jsem tady pred nekolika lety objevila pana zubare, ktery se mi osvedcil, a kteremu verim. Kdyz jsem jeste byla na skole, tak toho pro me hodne udelal i pro bono. Mela jsem stesti. Diky nemu jsem si trochu poopravila nazor na americke zubare, coz po tom debaklu v Sears Dental jsem potrebovala jako sul! 

to bych nevydržela ani týden, tři měsíce jsou hrdinství!

Bych ho asi zabila  podle toho jak to popisujete hned při prvním společným jídle 

Haha'fuj, nechceš to?' Taky znám, a mám jednu kamarádku, která nejí houby a v restauraci si objednala maso na houbách. Už když to přinesli blbě čuměla, nabídla jsem výmenu talíře, tak prej ne a pak se v tom zbytek oběda jen tak rejpala a nesnědla nic.

no a tu mlaskací taky jednu znám, vídáme se naštěstí jen občas, tak to přežiju (mam ji jinak ráda  ) , ale nevim, jestli bych dala tři měsíce v kuse 

Ha, rejpalové! Taky mám kolegyni, která skoro nic není, zeleninu téměř žádnou, maso jenom kuřecí... Ještě to teda korunuje dotazy na personál, památným se stalo: Prosím Vás, je v té špenátové tortile fakt špenát?  Pak si teda nakonec po hodině, když už ostatní hlady okusují stoly, vybere něco jako kuřecí prso a brambory, rozrýpe to a ofrflá, že to teda nic moc, takový obyčejný jídlo