@marieu @Luna mrzí mě vaše nedobré vztahy v rodině. Jak vás tu čtu, tak si říkám, ze musím být na ty své úžasné děti ještě příjemnější a lépe snášet i věci, z kterých nejsem nadšena. Nepřipadam si jako nějaký tyran, ale takový vztah s dětmi,který popisujete, opravdu nechci. Tak jen - díky, že to sdílíte, musí to být nelehké 

Luna u nás to stejný. Člověk nemůže, než k tomu všemu mlčet, páč by tomu prostě a jednoduše jikdo nevěřil.
tina to je hezké.

Renusatko ono to není ani o těch pochvalách, nebo ocenění, spíš o nepřijetí. Takže já jsem sice doma ten špatnej policajt k našim dětem a muže si omotaly kolem malíčku, ale za každých okolností ví, že sebevíc zlobí/ječí/přetahujou se/dělají naschvály a jiný dětský nezbytnosti, jsou vždycky stejným dílem milovaný.

Vincenzina tlapkám zpět!

KonečněTady pro mě je na tom asi nehorší, že jsem k tomu byla strašně dlouho slepá a hluchá a trvalo, než jsem si uvědomila, kolik času, starostí, energie a úsilí mě stálo pěstovat tyhle dysfunkční vztahy. O co všechno jsem se snažila s pocitem, že musím. Vidím to zpětně jako promarněné roky a to je mi nejvíc líto.

Čtu tady ty komentáře k rodinným vztahům. V poslední době můj (celoživotně nedobrý) vztah s matkou komentují moje dcery. Od jedné se dovídám, že jsem na babičku "měkká" a od druhé, že "bych si s ní měla promluvit a vztah vylepšit". Pokouším se to vysvětlovat, ale moc to nejde.

marieu ber to pozitivně, nakonec si to překonala a jsi ještě mladá. Plno let před tebou.

Já k takovému prozření došla po třicítce, sice z jiných důvodu, ale podle mě je to takový věk, kdy člověk dozrava. Není to nijak pozdě, spíš to dřív úplně nejde. 

marieu máš súrodencov? Aj k nim sa mama tak chová alebo len k tebe? Ja som zas u otca za tú hlúpu "ty náš hlupačik". Ako objektívne má pravdu, ale ako by mi bolo lepšie na svete, keby som o tom od malička nebola aj ja presvedčená. Som to najneoblubenejsie dieťa, ktoré síce ako jediné z troch nemalo v mladosti excesy a liečby závislosti typu tvrdé drogy a podrezavanie žil ale nie som dostatočne múdra a úspešná, vlastne úplne priemerná a to proste nestačí. 

Úplne chápem Luna a jej obavy z reakcii okolia, ja by som kvôli tomu nedokázala ísť s kožou na trh, nemám na to dosť sebavedomia. Ale keďže nič neviem, tak to našťastie nehrozí

Ounz jj jasny

Luna Prostě mě nikdy nepřijali, smůla

tak ale kdyz prijmes ty sebe tak to bohate staci

marieu na omluvu ty pacientky musím dodat, ze po mne ten clexane v hematologicky ambulanci fakt chtěli 

taky jsem řešila, jestli k nemu něco nepribalit, akorat to bylo v dobe, kdy by to musela bejt tak bomboška od nás z coopu, tak jsem vzala jen ten clexane

Nedávno som na podobnú tému čítala článok

https://www.postoj.sk/78355/hrali-sme-dokonalu-rodinu-az-kym-nas-nezradila-realita

continuity snažím se o to, ale pořád ještě mi to nejde. A to mě na tom nakonec taky štve.

Mrakoplas no tak to je ale taky úplně děsný a neuvěřitelný. Mám mladšího bráchu, tomu stačí pouhá existence...

Ounz pramálo jsem si z toho dělala, dost mě do vyškolilo. Ale kolegyně se mi kvůli tomu posmívaj doteď. Po těch letech! 

Luna Do kedluben nezapečeme pilník, to budeme muset vyřešit jinak. 

marieu Hrozný ty vaše historky. Je to strašně smutný, vidím to třeba i u tchánů, muž a švagrová moc hezké vzpomínky moc nemají, teď jsou k vnoučatům super, ale pořád jsou tam cítit vysoká očekávání....pořád je chválí, ale způsobem (plácnu) "to jsi postavil krásné letadlo, ty budeš určitě jednou manažer letecké společnosti!" Teď si nejstarší synovec (který asi od deseti let tvrdí, že chce být podnikový právník, končí právě na PORGu) vybral ke studiu nějaký obor typu "psychohygiena" a z perspektivního šikovného kluka je "on byl vždycky líný jak veš, celý otec".

Ako učiteľka dosť často od otca počúvam, že som blbá ako všetky učiteľky.

Mně je z těch popsaných vztahů s rodiči úplně úzko

marieu ony i ty pochvaly a oceneni jsou dulezity. U nas bylo vsechno tak nejak samozrejmy, ze se dobre ucim, jdu na VS, umim upect, uvarit, sit, plest, co ja vim... normalka, netreba za to chvalit. Az jako vdana jsem za dost dlouho zjistila, ze to, co delam jako samozrejmost, predkladaji ostatni jako svou dovednost, sikovnost, prednost. Navic jsem mela manzela, ktery spis ty moje snahy podcenoval stylem manzelka upekla, no snad to bude k jidlu. Takze nejake sebevedomi jsem pracne ziskavala a snazila se k detem chovat jinak, ne aby si o sobe myslely kdovico s nosem nahoru, ale aby vedely, ze i drobnosti se pocitaji.

Si stěžují, že večer to vypadalo na parádní bouřku a nic! A teď je místo deště tma tmouci.

Pinot Noir No děs je to, radši by to chtělo změnit téma.Ale já se trochu obávám, že nejsem taky žádná ideální maminka. Sice jim věřím, chválím je a beru děti takové, jaké jsou, ale kdoví, jestli mi taky nerupne v palici...Radši tady nebudu vykřikovat, že já nikdy něco neudělám. Prostě to nevím. 

Kokoska To je přesné. Ono není ani nutné dítě srážet, stačí považovat všechno dobré za samozřejmost, chválit a milovat podmínečně - a může si to v sobě nést celý život.

andulka01 u nás teď lilo slušně, úplný letní slejvák, tak se těš.

Kokoska s mým mužem jsem to vyhrála, naštěstí. Pochváu doteď přijmout neumim, bude mi stačit, až budu schopná se zatím vším otočit a cítit při tom klid.

Luna no jo, to je další věc- o to větší mám strach, abych to s dětmi nepokazila. Ale jinak souhlasím se změnou tématu. 

andulka01 u nás od noci prší nárazově moc pěkným a jemným deštěm. Bouřka nebyla, ale vzduch je jak vypraný

jinak dneska si stěžuju na sousedy, kteří koupili byt pod námi už cca před 3 roky, nejspíš jako investici a rekonstruují ho nárazovým bouráním a povrtáváním- do loňska jedno za čas o víkendech. Poněvadž to jsou vesničani, tak pěkně od rána s pauzičkou na oběd a pak hned po O znovu do montérek. Tři víkendy po sobě, pak půl roku nic. Rušili takhle občasně polední spaní už naší velké a malá to vlastně nezažila jinak. Taky jsou to kuřáci, a páč doteď pořád ještě různě bourali, měli pěkně otevřený ventilátor do světlíku, takže veškerý kouř i oranžový prach z cihel šel i k nám do koupelny. Někdy od února se zintenzivnily práce, tak jsem si říkala, že už bude hotovo, jenže včera jsem otevřenými dveřmi zahlídla uvnitř stále ještě hrubou stavbu a na stropech konstrukci pro podhledy . Teď už sem ani nejezdí sami, začli se tu střídat řemeslníci, takže je ani nepotkám, abych je požádala o trochu součinnosti se vším tím bordelem. Na schodech je taky imrvére nějaká bouračka a prach.