Garfie když to máš těžký, můj manžel třeba o polovinu věcí, co chci vidět v kině, nestojí. Tak holt chodím s někým, kdo na to chce jít stejně jako já. A je jedno, jestli je to kamarádka/kamarád/bratr...... Star Wars nebo Marvelovky fakt nejsou romanťárna na rande :D

Jasně, ještě nemáme děti, ale tak nějak v skrytu duše doufám,ž e až je mít budeme, tak manžel dítko sem tam pohlídá, abych si já mohla vyrazit do kina na to, co bych chtěla vidět na velkém plátně a on o to nestojí. Stejně tak já nebudu mít problém, když si bdue chtít zajít na výstavu, která mě nic neříká se svou umělecky zaměřenou kaamrádkou.

Jen pro doplnění - chodíme do kina i na výstavy i spolu, ale jsou prostě části umění, které jemu se líbí a mě nic neřeknou. A naopak jsou filmy, které já chci prostě vidět ve velkém a jemu nic neřeknou :)

Já bych teda dost vyšilovala, kdyby partner najednou začal chodit na nějaké kávičky. Protože je to typický muž, emoční dřevo a nějaké kamarádce by prostě neměl co sdělit a rozhodně není nějaká vrba. Navíc je relativně žádaný - věk kolem 35 let, bezdětný, s fungující firmou, která ale zabere minimum času, sportovec s tělem, které už nesportující třicátníci nemají.  Takže já bych to teda nepodporovala Máme v okolí jednu svobodnou maminku, která to jednou za čas zkouší, ozývá se, snaží se nám vecpat do programu a jet s námi třeba někam atd..no a je to dost nepříjemné.

Jinak já se holt na celou situaci přátelství žen a mužů koukám z pohledu holky žijící už 11 let ve světě převážně mužů - prostě mám obor, ve kterým je potkávám častěji než ženské a nejsem typická ženská, část myšlení mám chlapské a možná i proto jsem si jeden čas víc rozumněla s klukama než holkama (s klukama jsem paradoxně měla víc témat k rozhovoru než s většinou holek). Navíc na VŠ nás bylo v paralelce 6 holek z 50 lidí, nekamarádit se s klukama fakt nešlo :D

no to mi ted pripomenlo, o hruza, ze muj muz se na hristi seznamil s nejakou maminkou, se kterou se pak domlouvali na dalsich schuzkach. vec se mela tak, ze to byla jedna z mala osob, se kterou si tam mel mezi ostatnima matkama co rict. kdzy jsem to zjistila, tak jsem uplne nejasala, ale docela rychle a bezpolestne se to vyjasnilo a bylo. deti uz jsou vetsi, na hriste chodi sami, spolecnost neni potreba.

nebo ma v praci pani - zakaznici, se kterou hodne spolulpracuje a hrozne si ji pochvaluje, ze je mila a velice ochotna. tady mne ani nenadlo patrat dal, proste pracovni vztah, kdyby potrebovali jit spolu na veceri, tak at jdou.

ja mam taky spoustu dodavatelu, klientu a jinych pracovnich znamosti. obcas nekam zajdem, nebo i v parte do hospody a jsou to z 99% chlapi. kdyby kazdu jednou kavu prosetroval, nevim, asi mne picne. staci, ze to obcas udela nektery z manazeru tady. naposled jsem kolegovi, se kterym chodim kazdy patek na obed poradila, at uz nic nevysletluje, ale sefovi rekne, ze ho chci dostat do postele - to ho snad konecne zastavi v tech vyslesich.

Ja som ten druhý odstavec schválne tak vyhrotila, keď som čítala o tom "nenadväzovaní ďalších vzťahov". Ono totiž ďalšie vzťahy človek nadväzuje celý život, niekto menej, niekto viac, závisí aj od povahy, aj od povolania trebárs - asi niekto zavretý trebárs doma so svojim e-shopom ich nadviaže menej ako niekto kto má povolanie kde stretá veľa ľudí, ale aj tak. Ja si pamätám, ako sme sa celkom slušne spriatelili pri tom internetovom predaji s jednou mojou konkurentkou na dlhé roky, aj keď viac-menej písomne, lebo sme bývali ďaleko od seba. A keď človek žije v rámci viacerých rôznych komunít (a to žije väčšina z nás - kolegovia, susedia, rodičia spolužiakov/kamarátov vlastných detí, kamaráti, spolužiaci, ľudia s podobným hobby, dobročinné organizácie atď...atď....atď...), tak je normálne, že niekto je proste sympatickejší a človek sa skamaráti.

Ono to tak trochu nadväzovalo aj na ten prvý odstavec, ja si totiž myslím, že keby som hoci aj s najlepšou kamarátkou trávila dlhé hodiny a dni a zanedbávala kvôli tomu rodinu a manžela, bol by to problém. Ale to, že s ňou nemám čas tráviť toľko času, ako trebárs pred deťmi, ju robí menšou kamarátkou? A kde je potom ten rozdiel medzi kamarátom a kamarátkou?

Proste sa tak nejako snažím poukázať na to, že sa tu splietajú nielen hrušky s jablkami ale snáď ešte aj s so slivkami a banánmi.

takova pekna nostalgicka chvilka ... :D

je to tak,je to tu vsechno prekroucene a neochota pochopit jeden druheho,ze jeden to ma tak a druhy jinak.Plus kazdy je v jine situaci.

Nejspis tady nic nevyresime,at si to ma kazdy tak jak vyhovuje jemu.

jj, já tomu rozumím a vlastně "za svobodna" jsem to měla taky tak, jen se to trochu posunulo s těmi dětmi, opravdu je toho času podstatně míň a člověk víc zvažuje, komu ho věnuje + to tak má i to okolí, třeba jsem tady psala o mém nej kamarádovi, který má tři děti-no měl by čas chodit s kamarádkou do kina? Neměl :-) Takže už vůbec potkat se vzájemě časově začíná být náročné, je to prostě jedno s druhým. Co se kina týká, tam já zrovna nejraději chodila sama, ani by mě nenapadlo se kvůli kinu na někoho vázat. A hele, teď mě vlastně napadlo, že jít do kina s někým, s kým si chci hlavně pokecat je teď už pro mě taky ztráta času :-D to raději půjdu společně na večeři!! Uff, to jsem to dopracovala! 

Týjo, takovýho chlapa bych si doma přivázala k  topení,  firmu ať si teda řídí z domu a sportovat jen pod dozorem společně !    VTIP 

Ale ja to chápem, opatrnosť je na mieste a tiež by som asi bola obozretná v takomto nejakom prípade. Veď ja nikde netvrdím, že sa niečo podobné stať nemôže. Ja len tvrdím, že je absolútne možné mať priateľský vzťah s niekým opačného pohlavia bez postranných myšlienok, čím ovšem netvrdím, že priateľské vzťahy s niekým opačného pohlavia s postrannými, prípadne úplne priamočiarými myšlien´kami na niečo iné neexistujú.

Jasný no, změnit se to může a rozdíl bude i případ jedno dítě vs. tři....  jenže to se pak mění i to trávení času s kamarádkama a je ve výsledku jedno, zda je kamarád ženského nebo mužského pohlaví (jak zde bylo už jednou uvedeno) :) Jinak já teď bydlím mimo ČR a taky radši zajdu s kamarády/kamarádkami na večeři, protože je toho k probrání víc :) I když někdy to zkombinujeme i s kinem, ale dkybych měla čas jen na jedno, volím taky večeři :D

Spíš jsem chtěla tím příspěvkem vypíchnout to, že když jdu s kamarádem do kina/manžel s kamarádkou na výstavu tak to neznamená, že automaticky šidíme své partnery, protože to sjout řeba aktivity, které by náš protějšek nedělal/zbytečně by se přemáhal :)

no joo, no, vy žijete hodně společensky, jak to tak čtu. Ono je to opravdu o tom životním stylu, jak už bylo řečeno. Já jsem obezřetná, protože ony ty ženský fakt někdy nemaj zábrany!!

ked ja si hlavne nemyslim, ze si chlapa udrzim tym, ze ho budem lepsie strazit.

ale my to fakt mame doma zariadene inak, vlastne zistujem, ze mame celkom volny vztah a to sa povazujem za dost velku konzervu.

a on si to tu nekdo mysli,ze kdyz jo bude hlidat tak si ho udrzi?:-)

no prave, ze spolecenskym zivotem zije muj muz, ale pak potrebuje pujcit skiaply nebo prevest velkou kytku a vzdy najde nekoho z jeho zaplavy kamaradu, ktery ma velke auto, bezky pro dite nebo cas polozit nam podlahu.

Jakýpak vtip prosimvás, dokonalá životní stratégie! a vycházky jenom na povolenku, jinak ni krok.

A sport jedině společně, abych měla pod kontrolou případnou okukující můru a mohla ji vytahat za vlasy.

(nicméně beze srandy- věnujeme se sportu, který je zároveň životním stylem, takže ono to snad ani nejde dělat bez toho druhého, trávíme tak veškeré dovolené, víkendy, volno po práci..).

Na druhou stranu co ybste chtěla v tom popisovaném případě dělat? Buď je chlap rozumný, myslí hlavou a svést se nenechá, anebo se svést nechá. Dle mého jakákoliv snaha zabránit tomu z pozice ženský buď vyjde úplně naprázdno anebo ho ještě k té druhé popostrčí..... měla jsem v okolí takový případ, ani to nebyla kamarádka, ale žena začuchala, že to vypadá špatně. No snažila se chlapovi otevírat oči a dávat si bacha, ale stejně si bohužel nepomhola a chlap skončil s tou druhou...... jediný, jak si může ženská pomoct je si zanalyzovat, zda ve vztahu něco nechybí a snažit se to změnit. Ale stejně je to nakonec jen na tom chlapovi, zda zahodí to, co má, anebo ne. A rozhodně se pravděpodobnost nezvyšuje s tím,ž e má kamarádky, ono ty ženské může potkat kdekoliv, v práci je to většinou mnohem rizikovější.....

Já když to někdy čtu, tak ty chlapi lituji, ono z toho totiž dost často plyne, že se chudáci nechávají ovládat jen testosteronem a že když ženská chce, tak je prostě dostane.

a jaky jiny smysl teda ma netolerovat ty kafe? nebo branit v spolecnych vyletech se svobodnou maminkou?