S klukama jsme spoustu knih přečetli, ještě když byli ve školce, ale mayovky se u nás chytly asi nejmíň. Teď dávali v televizi film, některé už teda viděli a na ty se teda podívají. Od Verna jsme četli jen Dva roky prázdnin a se starším jsme jednou, když byl nemocný rozeřetli Děti kapitána Granta. Nedočetli jsme, stejně jako Pouští a pralesem (ale na to je zkusím ještě nalákat). Vontskou trilogii od Foglara jsme taky zvládli v předškolním věku, ale starší si to četl i ve čtvrté třídě. Máme ty "remasterované" Rychlé šípy, které vyšly nedávno a to četli oba kluci. Štorcha asi číst nebudou, to jsme přečetli Lovce mamutů.

Prašina mě lehce zklamala, první díl jsme měli z knihovny, staršího to ale chtlo, takže přečetl všechno. Teď ho bavili Písečníci od Dvořáka a aktuálně má rozečtené Liščí oči od Hůlové. Mladší se prokousává Bestii z Buckinghamského palác.

Hanka H Prášinu jsem četla  a srovnání s Foglarem vidím jen vzdáleně. Skupina dětí a tajemná pražská čtvrť s vlastními pravidly. Prasina je vsak mnohem víc fantasy kniha. Ale čte se dobře a skvělá je i audioverze namluvena Rumlem.

Karja Děti už větší, ale zase víc práce. Čtu nárazově, někdy 3 knížky krátce po sobě a pak se zaseknu u jedné, protože půl hodiny čtení po půlnoci znamená, že si druhej večer nepamatuju kdo co proč a pořád se vracím a to mě zneklidňuje a nebaví

Jinak dnesni deti zerou i Foglara, stejne jako Prasinu. Mamka uci letos pataky, pri prvni online vyuce zacali cist 3x tydne na dobrou noc a od Deti z Bullerbynu se presunuli pres dalsi knihy az na Chatu v jezerni kotline a Prasinu a vsechno hltaj uplne nadsenyja teda jako mala zboznovala Foglarovky, ale Verneovky ani Mayovky me moc nebraly. A Lenka Lanczova byla teda top:D 

žluťásek Já zas od vysoké četla jen v mhd. No a teď nikam nejezdím, tak skoro nečtu. Občas si čtu u uspávání, ale to jde jen odpoledne, večer už na to nevidím, a to trvá asi 15 minut

Takový ten šílený čtenář jsem byla hlavně na druhém stupni, pak už ta vášeň pomalu ustupovala. 

Vilemina to můžu potvrdit, zatímco foglarovky a verneovky ještě s privrenyma očima občas někdo, tak mayovky vůbec

Ale já ani k jedné této skupině nemám žádný sentimentální vztah, tak mě to tolik nemrzí. 

Ale současná dobrodružná literatura pro děti mi přijde, že začíná nabírat na oblibě. Je to docela osvěžující, po těch desetiletích kouzel, magie, elfů a trpaslíků

Evaeva Tsss, návody jsem četla taky a do dneška miluju mapy. Příbalový letáky teda nečtu, pokud nepotřebuju spočítat dávkování pro děti

711990 moje ségra Prašinu číst odmítla, nelíbí se jí název:( Přitom je to kniha podle mě úplně pro ní. Teď teda od Foglara sklouzla hodně k historii.

mirajo mapy mám taky ráda. Ona je prostě typ, co čte furt, takže když není po ruce kniha, tak holt přijdou na řadu jiná písmena

711990 Foglara holky nečtou, Verneovky taky ne, Prašina se naopak líbila dost. Starší četla na prvním stupni málo a pak ji úplně pohltily knížky od Válkový a rázem byla potřeba čtečka. 

žluťásek Tak dvě za den, leda pokračování. Já si vždycky musela od toho příběhu udělat odstup a přemýšlet o ději. Takto brzy za sebou, tak v tom mám guláš. 

Jos Na gymplu nás byla většina prvni roky na intru, a i pak na různých podnajmech, bez televize, bez počítače, mobil Alcatel či černobílá Nokie, těch zábav moc nebylo. Četly jsme skoro vsechny dost a některé fakt hodně. Já četla klasiku, romány, Lanczovky i harlekynky. 

711990 Chata v Jezerní kotlině - tu jsem milovala snad nejvíc (a taky se při ní pěkně bála).

Čtu pořád a díky eknížkám i při mnoha činnostech (vaření, žehlení..) - dám si ji do mobilu a pustím nahlas - je to zpočátku trochu kovový hlas, pochopitelně audiokniha je lepší, ale v této verzi není všechno k dispozici.

Hanka H Malinko závidím. Já se na mluvený slovo špatně soustředím. Od dětství, co nevidím napsaný nebo nakreslený, tak je pro mě náročný vnímat, myslím mluvený slovo, ne hudbu. Asi by se to dalo natrénovat. 

K těm Foglarovkám - trochu podobné knihy píše Petr Hugo Šlik. Teď dokonce napsal pokračování chaty v jezerní kotlině. To děti ještě nečetly, ale ostatní jeho dobrodružné knizky jsou j nás oblíbené https://www.databazeknih.cz/autori/petr-hugo-slik-39291

mirajo Jasně, čtenářský požitek je lepší, pokud máš k dispozici text, ale já třeba nikdy nedokázala číst u vody. Nemohla jsem najít polohu, která by mi vyhovovala, pálily mi oči od slunce ....Teď to řeším takto - venku do sluchátek, doma sama nahlas.

711990 moje ségra Prašinu číst odmítla, nelíbí se jí název:( Přitom je to kniha podle mě úplně pro ní. Teď teda od Foglara sklouzla hodně k historii.

​Nedivím se jí, mně ten název taky hrozně irituje. Celkově na mě tohle hrozně působí, jak má věc/značka název, který se mi protiví nebo mi připadá trapný, nedokážu se přes to přenést. Takové Hubelino nebo Dupeto bych prostě nekoupila.

KonečněTady To tedy vůbec nevypadá špatně! Jenom dumám, jak se ke knížce dostat - do knihovny do dětského?!

Pinot Noir no jo, ale ona tu knížku už má, ale pokud vím, nechce jí vůbec otevřít. Navíc to má víc dílů a jsou celkem tlusté, takže vy měla na chvilku o zábavu postaráno.

Záhadu hlavolamu a Stínadla se bouří čítávám i jako dospělá, to jsou skvělé knihy. Ale jiné foglarovky mne nezaujaly, mayovky docela jo, verneovku jsem nedala ani jednu. U babičky jsme měli Timura, ten se mi pár let hodně líbil, akorát jsem nechápala ty rudé hvězdy, haha. U mě s dítětem nastal taky čtenářský úpadek, nejen do počtu knih, ale i náročnosti, resp. odbornosti. Teď převažuje beletrie. Ale zase čtu publikace o výchově a vývoji dětí, to v mém dřívějším repertoáru nebylo.