whiskas ja te moc chapu a vim, co prozivas.

Lilly_Ku Děkuju, každé milé slovo moc potěší .

whiskas Drz se, bejt na tohle sam musi bejt sileny. A sobecky se priznavam, ze jsem rada, ze v rodine nikdo nema jen jedno dite a na reseni tehle veci se vzdycky podili vic lidi.

Vari Teď zpětně vidím, že mít více dětí je výhoda .

Nic moc je i to, že mám stále stejný režim, tedy pendlování mezi Prahou a HD . Což teď opravdu není zrovna praktické. A sambo samozřejmě také příliš nejásá, že více času trávím v Praze.

whiskas myslím, že vzhledem k tomu, jaká je u vás situace,  si naopak stěžuješ málo.

Pinot Noir víš, co se říká, "a komu tím prospějete ...". Ale vážně, jsem moc ráda, že je tady prostor, kde se dá vypustit pára. Díky za to.

whiskas my jsme na to byly dve a bylo to strasny, hlavne pak to pendlovani 4 dny doma a 3 pryc a to ten nejhorsi stav trval neceleho pul roku. Ocenuju, ze muz nefrflal a dokonce se snazil vic zapojit do domacnosti, kdyz videl, jak prijizdim vynervovana a vystavena. Velikanska uleva byla, kdyz jsme maminku dostali do lecebny v Praze, to uz bylo o necem jinem, i kdyz jsme za ni na stridacku chodily kazdy den. Drz se, neni to snadny

whiskas Je to těžké, tohle období. 

Kokoska Garfie Díky. Možná jsem jenom labilní a málo výkonná, nevím. Možná si vše moc beru, každopádně, už začínám mít takový ten permanetní stav "vždy ve střehu". Když věta začíná "víš, co se stalo", hned mám takový ten svíravý pocit kolem žaludku v představě, co se zase bude řešit. Většinou je to neopodstatněné, ale tahle reakce už naskočí tak nějak automaticky, bohužel. Nejhorší je, že z malého, relativně lehce řešitelného problému, se stává nálož, když je zamlčován a věc se nechá "vyhnít". Jsem přesvědčena, že to rodiče nedělají schválně, tedy se na ně nemohu zlobit, ale pak to řešit . 

Kokoska Přítel nepřímo frflá, byť doufám situaci chápe. Ale, že by byl extra nápomocný, to tedy tvrdit nemohu.

whiskas Nejhorší že, je jsi na to sama, on tě ani nikdo z venku úplně nepochopí. Na tohle jsou sourozenci opravdu fajn, že tu nálož sdílíte. Je to těžké, ale snaž se udržovat balanc a dělat si drobné radosti (a hodně chodit do přírody), aby ses z toho nesložila.  

whiskas To máš fakt dost podobné jako s dětma, akorát si holt nemůžeš říkat, že z toho vyrostou. Drž se.

Garfiejenže nekdy ani to,že má jeden tři děti neznamená že se postarají, nebo se podělí .Mám dvě sestry a dopadlo to tak, že mám mám maminku u sebe a ty dvě harpyje ani nezavolaji a to je jedna v invalidním důchodu a druhá s dospělými dětmi. 

rysamona Je to tak, ne vždy se to povede. Ale většinou se ta péče rozprostře a i ty stížnosti jsou takové "sdílené" nebo jak to říct. Minimálně, když ty z nějakého důvodu odpadneš, čeká někde náhradník. Kažodpádně těžké je to i ve více lidech, v jednom je to strašně náročné, lituju tebe i whiskas, fakt. 

Garfieděkuji. Tím jak mám mamku u sebe tak je to paradoxně asi lehčí než kdybych musela někam jezdit, což by vůbec nešlo, protože manžel přes týden pryč a desetileté dítě samo člověk nenechá. A zaplať bůh za mobilní hospic, ještě že to funguje.

hodne sil vsem, co se staraji! 

rysamona

U nas to bylo teda vic na sestre, to musim spravedlive uznat. Ale ona nema rodinu a mohla od mamy delat na HO, to ja ne. A porad jsem mela navic pocit, ze dost nepomaham mladym, kdyz jsem pryc. Nejsou to hezke vzpominky.

Môj brat sa nezapaja žiadno, naviac ešte zaťažuje prioritne mamu a tá potom mňa, rôznou asministrativou a riešením prenájmu bytu.

whiskas Podle mě ta reakce svíravého žaludku je prostě normální (u vnímavých lidí, sebestřední blbci to třeba nemají?;-)). Já jsem to taky mívala, v jiných situacích, řešila jsem to i s psycholožkou, prostě takový to jak říkáš, nadskočení, srdce spadne někam hluboko, měla jsem i slyšiny. Myslím, že je to adekvátní tomu, co zažíváš, to asi není žádnou zvýšenou přecitlivostí a určitě si to nemůžeš brát za nějakou vlastní labilitu.

Hodně sil....

Kan Lituji, že nemám sourozence. Až se přidá ještě teta (je jen o něco mladší než rodiče a nemá děti), tak se asi zblázním.

​Tak oni ti sourozenci třeba někde taky nejsou výhra, zase to má výhodu, že se spoléháš sama na sebe. Dneska je té seniorské pomoci v rámci obce hodně, rozvoz obědů, zdravotní sestra na převazy, seniortaxi, charita. Nejsi na to sama fakt ne, akorát ta organizace toho všeho.