whiskas súcitim, je to veľmi ťažké. Muž a jeho sestra sa staraju o ich mamu a je to veľmi náročné. Fyzicky aj psychicky. Sú na to teda dvaja, ale aj tak je to ťažké so svokrou. Ona je hodne tvrdohlavá, sťažuje sa, ale je proti akýmkoľvek návrhom na zlepšenie. Pocit zvieraveho zaludka mam už aj ja keď vidím, ze mu volá... 

Prajem ti hodne síl

Kokoska mě ani tak nevadí, že maminka je u mě a já se stárám úplně o vše. Já s tím vždycky počítala, ale to že se ty dvě harpyje vůbec nezajímají. Jezdí sem její kamarádky nebo moje sestřenice (mamčiny neteře) a oni ne. A taky je trochu problém, že moje dcera má hodně mamčinu povahu a jsou to dva kohoutci na smetišti. Někdy je to až úsměvné.  Já doufám, že nebudu mít smutné vzpomínky. To ježdění bych asi nedávala to by bylo asi horší. 

whiskas Posílám podporu, lítám v tom taky, i když teď uz jenom s tátou. Už třetím rokem vedu dvě domácnosti (byť v jednom městě), teď jsme se po rodičovské vrátila do práce a někdy je to masakr.

whiskas držím palce, posílám sílu na dálku. Je to náročné, a navíc to pendlování sem tam musí být fakt peklo. Prožila jsem si něco podobného... takže vím, o čem píšeš. Taky maminka, já jedináček a pendlování 40 km, skončilo to, že jsem si ji musela vzít k sobě, nedalo se. My teď máme na starost mou tchyni - po operaci krčku přišla z ldn téměř nechodící - taky nic moc. A to jsme na to dva. Pečovatelskou službu už jsi asi zapojila, nic jiného poradit neumím. Jen to, abys zkusila myslet taky na sebe, je to důležité. Klidně upouštěj páru jak a kde můžeš, když se sesypeš ty, bude to úplně naprd. Drž se. km,

Tak jsem dětem vysvětlovala, proč je další válka a snažila se mladšího uklidnit, že nebude válka světová, i když si tím vlastně jistá nejsem. Přiznám se, že ta zbrojící spirála se mi vůbec nelíbí a to jak se svět vaří taky ne. 

Lamicka Ach jo.  Ta přemíra informací je strašná. 

Garfie určitě je to přemírou informací. Před lety bychom se o tom dočetli ráno v novinách, večer se koukli na zprávy. Teď to máme v přímém přenosu.

. Nejhorší je, že z malého, relativně lehce řešitelného problému, se stává nálož, když je zamlčován a věc se nechá "vyhnít". Jsem přesvědčena, že to rodiče nedělají schválně, tedy se na ně nemohu zlobit, ale pak to řešit . 

​moc tlapkám. U nás je situace úplne opačná, takže se z každé kraviny dělá problém světového významu a jedna seniorka zaměstná 3-4 dospělé jak nic. 

continuity u nás je to obdobné, bohužel

continuity tohle taky stojí za to. Nevynucuje si tím pozornost? 

Torrah Tedy, asi si nemám na co stěžovat, vzhledem k tomu, co popisuješ ty. Pečovatelskou službu jsem zatím nezapojila. Chtěla jsme alespoň zajistit dovážku obědů, ale neprošlo to, jak jinak.

Rodiče nejsou nemohoucí, byť tedy táta aktuálně ujde pár metrů (např. na WC) a musí odpočívat. Máma tedy také moc nevychází, max. jedenkrát za týden pro pidi nákup. Táta byl vždy aktivní a teď žije v podstatě na gauči. Horší je mentální stránka věci, ta způsobuje administrativní problémy, které se vždy vynoří, až když už je to hraniční. Jak to pozoruju, je mi jasné, že v budoucnu bude tento režim neudržitelný. Už se snažím nevidět nepořádek a podobné "drobnosti", protože neustálé odmítavé postoje, které vždy vyústí v hádku jen zhoršují atmosféru. Nejhorší je tedy asi ta zatvrzelost a permanentní odmítání čehokoli, co si myslím, že by bylo přínosné a ulehčio by jim život. Nevím, jak je přesvědčit, že jsou cesty, jak si ulehčit život. Někdy mi přijde, že oni celou situaci vnímají naprosto odlišně, než já svým realistickým pohledem. 

Tlapkám a přeju hodně energie .

whiskasPevné nervy a hodně sil.

Sweet Potato Děkuju . 

Garfie Díky. Jsem moc ráda, že se tady můžu vykecat. Odreagovat se v přírodě, při cvičení atd., docela pomáhá. 

whiskas No to je škoda, že nechtějí tu pečovatelskou službu, zvlášť, když už nechodí mezi lidi. Babička byla ráda, jakože sama pak viděla, že se necítí tak osaměle, měla prostě ty ženské ráda a celkově se to pak pozvedlo všechno.

DruITo sedí a děkuju. U dětí člověk ví, že to bude jen lepší, ale u stárnoucích lidí se v to doufat nedá.

KarjaSouhlasím, ale vlastně mě to ani moc nepřekvapuje. Když odmítají moji pomoc, tak nelze čekat, že ji nadšeně přijmou od někoho cizího. Neptej se mě na důvod, nechápu to.

carriesTak to vlastně mohu být ještě ráda, že neslýchám stížnosti. Když čtu, co popisuješ (a nejen ty), jak takové situace ovlivní celou rodinu a jak péči nepřímo prožívá celé okolí, byť třeba jen v přeneseném slova smyslu, říkám se, jestli vůbec je nějaká cesta, aby byli všichni spokojeni. Tedy, mě občas napadají celkem jednoduchá řešení, která by mohla ulehčit všem, ale pak se vrátím do reality. Protože, když jedna strana jede svoji a veškeré návrhy odmítá, tak tudy nevede. Co, s tím, že? 

Drž se , určitě jsi svému muži oporou, takže vše lépe snáší.

Kan Díky, já vím, ale musím se opakovat. Jejich ne, do každé možné nabídky hází vidle.

rysamonaMyslím, že si nemám co stěžovat, když čtu, jak se staráš. Jak to můžeš zvládat a ještě s dítětem? Jsi dobrá! Udivuje mě, že sestry tě v tom nechávají samotnou. Není jim to poněkud trapné? To opravdu ani nevolají, nezajímájí se, nenabídnou pomoc? To přece není normální - asi jsem ze staré školy.

Přeju ti hodně sil .