Aranel nastesti uz to dost dlouho nedelam 
Stěžovací vlákno
10. srpna 2014 17:31
continuity no to je docela ostuda
Ale byvaly to horke chvilky. Reknes na skoleni Tady se po kliknuti rozbali submenu... a ono nic, nekdo nenastavil parametr. To by clovek utek.
Muslik Jo, já jsem na začátku nechápala, proč musim brát proboha furt ty pracovní telefony i po pracovní době. Ted už se je snažim brát, v těch napnutých termínech hrozně ulehčí práci všem, i hlavně mě:D:D.
Karja to nechapou kolikrat ani lidi, kteri k nam nastoupi na servis a vedi, ze obsluhujeme nepretrzite provozy. Tak zas odejdou, no.
Pinot Noir a ostatní, dík za podporu, a ano, je to spojené s přiznáními, po kterých jsem doufala, že bude volněji, i když jsem počítala, že jen o malinko, kvartální závěrka u velkého klienta do 11.července,, kvůli reportům do Rakouska.
Na poslední chvíli jsem se dozvěděla, že přiznání, u kterého šéf slíbil, že zažádá o odklad, o odklad nezažádal ( doklady jsou tam v bordelu, platby z jiných firem, pokladna se vymýšlí), - takže splavená, unavená, znechucená, nevyspaná - žádný odpočinek mě nečeká.
ještě jsme se chytli kvůli mému stylu práce, jsem pomalá, dělám prý zbytečnosti (rozuměj kontroly po juniorkách, kde mám zodpovídat za firmu, kterou jsem neúčtovala a teď ani nezadávám, tekhle jsem ale nikdy nepracovala a obtížně si hledám systém, tak se v tom trochu plácám).
Jako v určité míře chaosu jsem zvyklá pracovat, ale tady je toho na mě moc ze všech stran - klienti, pořádně nepředané firmy, už třetí rok neustálé změny v systému práce , neujasněné kompetence - rigidita v drobnostech, důležitá pravidla v permanentním chaosu a stavu vývoje.
Jako výzva "nemá smysl utíkat, pojďme na tom pracovat, musíme zabrat" je fajn, ale mě se už tak nechce se překonávat, a znovu, a znovu...
Iscanemá smysl utíkat jako odkud kam?
To ti takto říká, že nemáš odcházet?
continuity Jo. Byly to vypjaty nervy, z mé strany o té půlnoci něco takového padlo.
No to je vul. Jak tu situaci čtu já:
- když odejdeš, šéf zažije krušné chvilky
- v neustálém "zabírání" a úprku někam vůbec nestíháte nějak zlepšovat ty interní procesy
Co bych si já zvážila:
- chci tam zůstat nebo si myslím, že to jinde bude lepší. Chce se mi nějak investovat do osobního rozvoje (napr. práce s juniory je kompetence jako každá jiná, nechá se to naučit, ale chtělo by to nějakou podporu).
- pokud chceš zůstat, že sepsala bych si zcela bez emocí, co potřebuješ ve firmě změnit:
- nefunkční procesy, dostat víc kompetencí,zpřehlednit kompetence, dostat ty juniory na povel.... Nevím... To si musis rozmyslet. (Když už v tom budeš, rovnou popřemýšlej i o penězích. nemusíš to hned otevírat, ale možná se to objeví na stole. Někdy to tyhle manažerské trdla vytáhnou sami, páč nic jiného neumí )
Klidně můžeš chtít i nějaké školení jak řídit tým nebo kouče, který ti s tím do začátku pomůže. Protože šéf, který razí heslo teď pojďme zabrat, nevypadá jako ten nápomocný typ.
Jinak ty mladochy je potřeba hlavně naučit jednu zásadní věc: nevíš, nejsi si 100% jistej, tak přijdes a zeptáš se. To je úplně zásadní, všechny fuckupy, které jsem kdy po juniorech a I seniorech kdy řešila byly z toho: ale já jsem myslel...
Jak říká klasik: myslet znamená hovno vědět.
Ono taky docela rychle zjistíš, na koho je spoleh na koho ne. A tím se dá taky pracovat
Reakce na Muslik:
bohužel v některých profesích je to zkrátka podstata prace pro klienty. A je jedno zda jde o účetnictví ci consultancy v kteremkoli oboru. Takove zkusenosti mam letite z vysoke advokacie a někdy (mnohdy) holt do toho kina neodejdes, neodjedes na chatu s rodinou, vrátíš se z dovolené....klient je klient a toto ho prostě nezajímá. Buď to akceptujes nebo jdeš po X letech takovych zkušeností delat nekam jinam, kde máš vetsi klid (a menší penize).
no asi tak, ono těžko řekneš klientovi, že mu to zpracuješ zítra, když lhůta k podání odvolání končí dneska, že jo. Ale s rodinným životem to ideálně slučitelné opravdu není.
Isca Dneska je den blbec, nebo možná týden. Muž přišel s tím, že po něm jeden obchodník chtěl, aby prioritně zpracoval požadavek zákazníka, který od firmy odchází (vybral si nakonec k implementaci úplně jiný typ ERP systému) a který tam leží už několik měsíců, a to v době, kdy je půlka lidí na dovolené a tím pádem víc kapacity zabere běžná provozní agenda... Lidem hrabe z horka.
continuity Děkuji moc za tipy. Jsem bohužel furt nastavená tak, že chybějící kompetence ve vedení lidí jsou můj osobní problém ( malé škaredé tajemství), a ne něco, co se dá zlepšit. Do situace seniorního pracovníka jsem byla tak trochu dostrkána při přijetí, jako že to není ještě nic neprůstřelnéhého, že to můžu zvážit za čas. No zjevně mě tam potřeboval dostat, nebyl lepší materiál.Jinak stoprocentně podepisuju podporu juniorů, každý jednou začínal, bohužel je to to, co mi bere čas a síly při dokončování záležitostí, které musím zvládnout osobně.
IscaJežíš, hrozně moc tě tlapkam. Já taky nejsem zvyklá pracovat stylem, nějak to tam zmatlam a bude, taky si chci být jistá tema svýma vystupama, takže chápu, že si to chceš po někom ještě zkontrolovat, taky bych na tomhle teda selhala.
Nikdo učený z neba nespadl, je to normální řemeslo a garantuji ti, že každý nový vedoucí (ani se mi nechce psát manažer, protože ten by to měl dávno umět) na začátku narazi na ten stejný problém: delegace. To je jak přes kopírák.
Kdo tě tam dostrkal, tak ti má zároveň pomoct tu pozici zvládnout, máš plně právo to požadovat. Kdyby po tobě chtěli účtovat rakouskou firmu, tak asi taky řekneš, že k tomu něco (školení, literaturu seniorniho kolegu potřebuješ). Ty řídící kompetence jsou stejné,taky se s tím nerodíme.
Tohle teda lépe pochopily korporaty. Nový vedoucí běžně nějaké školení nebo kouče dostane. Ono je to učení se stylem pokus omyl mimo jiné i šílené drahé.
Isca soucítím. Já hrozně nerada deleguju práci, ale teď už fakt musím, přibyla mi firma, která hraničí s korporátem, má sklady, zaměstnance, vůbec mi hlava nebere, že toto chtějí účtovat externě. Teprve to vzniká, neexistují procesy, nejsou lidi, vedení nemá představu, jak vlastně bude probíhat samotný byznys, prostě výzva jako prase. Takže se mám věnovat tomuto a své zajeté majitele nemovitostí mám přesouvat na juniory. Ale mně se tak nechce! Jako vím, že když je to dobře naučím, bude to nést ovoce, ale kdy, že jo. Momentálně mě to akorát strašně zdržuje, i se mi jejich práce blbě kontroluje, vždycky máš lepší přehled o vazbách, když to přímo děláš, než když to tam plichtí někdo jiný, něco mu nevyjde a teď to hledej! Připadá mi, že s tím strávím ve výsledku ještě víc času. No a taky mě štve, že jsem si ty firmy vypiplala k dokonalosti, všechno perfektně sedí, já si pořád všechno kontroluju, rekonciliace účtů mám pořád aktuální, nemám žádné nevyřešené body, no a teď mi to cizí elementy bourají! 
No a stejně jako ty jsem se těšila na prázdniny, že bude po tom květnovém a červnovém náporu klid, no a vyfasuju tohle. 
Reakce na Pinot Noir:
Včera večer mě kousnul nějaký jedovatý zmetek nad kotník a mám nohu jako konev a příšerně to bolí.
Už jsi splaskla? Léčila jsi to nějak? Mám to samý
. Fenistil gel a chlazení večer pomohlo, ale teď to zase napíchlo a bolí.
Makara nijak, jen jsem to chladila gelovým polštářkem. Asi po čtyřech dnech se to začalo zmenšovat.
Pinot Noir to mám naději, že o víkendu budu provozuschopná. Zítra se snad nějak do práce přepravím. Přinejhorším už potřetí za šest let použiju výtah .
Keď som chcela včera u našich umyť riad, tak mama že nie, že ona si ho umyje sama. Keďže stále hovorí, ako ju bolí ruka a má problém stáť, tak som nastojila, že ich umyjem. Nie, nie, ona sama. Tak nakoniec som sa dozvedela, že ani riad vraj neviem umyť správne, lebo v odkvapkaci na príbory po mne ostava veľa vody. Dnes bol umyty, akurát ja som ešte použíla 3 ks, tak som ich dala do umývadla a zaliala vodou. Tak zase zle! Som lenivá baba, ktorá si po sebe ani len riad nevie umyť! A všetko sprevádzane drámou. A môžem to akurát sem napísať, lebo môj muž to nechápe, jeho mama taká nie je a takéto správanie nepozná.
