mirajo ono mezi sáhodlouhým vysvětlováním a křikem je ještě spousta možností, třeba říct to tak, aby tomu dítě úměrně věku rozumělo. Ale souhlasím, že občas (naštěstí dost výjimečně) je potřeba říct jasné a pevné NE a rychle zasáhnout, třeba když je právě někomu ubližováno. Jen to nemusí být tvrdé a nebo dokonce s fyzickým trestem, taky mi přijde absurdní, když se někdo snaží děti naučit nemlátit ostatní na pískovišti tím, že ho plácne. Vždyť ty děti jsou jako houby!
Já si myslím, že ve chvíli, kdy se to děje, jsou nejúčinnější činy. Hlavně když už se ty děti dostávají do emocí, tak ani krátké vysvětlení úplně nevnímají nebo nejsou schopní se zastavit v tom jednání. Takže je dobrý si stoupnout mezi ně, případně jim prostě sebrat ten klacek, počkat, až se přežene ta největší bouřka a pak to krátce vysvětlit a dát jim prostor pro jejich emoce. Taky záleží na věku, u batolat ty činy přijdou na řadu dřív než u šestiletých.
