Reakce na KoraKora:
to jsou nádherný fotky!
Chlpáči a iné
09. srpna 2014 22:02
Reakce na ionicera:
Toník jakej už je velkej! Tady vypadá jako malej lev!
Reakce na Potrefenáhusa:
no přesně ... ksichtík malý 
Reakce na ionicera:
Toník je frajer. Líška skrížená s medvedíkom. A ako vyrástol.
Reakce na MPLee:
Z roztomilých koťátek se pomalu stali "smradi" jak jim s láskou říkáme. Už lítají po celém bytě, furt někde lezou, něco drápou a rozhrabávají, každou chvíli někdo někam zaleze a pak řve a řve, protože si myslí, že se ztratil Dodrápaná do krve jsem uplně komplet, protože je teď hrozně baví šplhat.
Jo a učí se jíst z misky, takže jsou všichni zapatlaní a nechutní, protože jim to moc nejde a otírat vlhkou utěrkou je nestačí 
Po experimentu krmit je normálně v pokoji, kdy většina jídla skončila na zdech a ve všemožných škvírách už jedí výhradně ve vaně nebo lavoru, případně na trávě Ale jinak jsou všichni úžasní!
Ale aspoň u rodičů funguje umývač 
ježiš to je boží
já fotogenická nejsem, naštěstí to zachraňují kočky :-)
Reakce na KoraKora:
Trocha psů 
Já se ve psech nevyznám, neuvědomila jsem si měřítko těch listů a trávy a na první přelétnutí pohledem mi přišlo, že koukám na psa, co má aspoň 40 kilo, s tím dvojitým obojkem je to drsňák.
Reakce na Potrefenáhusa:
no ale moc teda nekouká...
Tady už se vžil do role.
Reakce na Magráta:
Vůbec si neumím představit, jak ty chlupatý kuličky dáte pryč, jsou rozkošný. A jsem ráda, že se jim daří.
Edit: Pardon, to bylo samozřejmě pro MPLee.
Reakce na ionicera:
Toníček je frajer, hrozně mi na posledních fotkách připomíná takovou velkou plyšovou hračku, co jsem měla jako malá. Sice to byl medvěd, no ale prostě celej Toníček. Musí být hrozně "šahací".
Reakce na Magráta:
Vlastní fotogeničnost by lidi neměli posuzovat. Kdo má rád zvířata, má dobré srdce a to dělá každou tvář krásnou! Se taky nerada fotím.
Reakce na dynda:
Šahací je hodně, bohužel když se rozdovádí, tak i kousací.
Reakce na dynda:
už jsem se lekla, nikdy bych je pryč nedala :-)
já se fotím ráda, ale selfie není nic pro mě
V sobotu a v neděli jsme měli za úkol postarat se o chameleona přítelových rodičů. Jsou mu čtyři, už je dost starý, a navíc byl na začátku týdne na amputaci většiny ocásku, tak se musí pahýlek denně převazovat, to byl náš úkol, plus teda krmení. Krmit se musí tak, že se mu kobylky a cvrčci narvou přímo do tlamky a dohlédne se, aby je sežral, a pak se mu dá napít s ministříkačky taky přímo do tlamy. Je prostě už moc starý, aby to zvládl přirozeně sám. Když jsme přišli v sobotu, tak to zvíře leželo bezvládně na boku na zemi na hlíně, on chudák spadl a nedokáže se sám vyhrabat na nohy, jsme mysleli, že je mrtvý. Tak jsme ho museli teda ještě opatrně vykoupat. Určitě tam chudák padl hned potom, co se za rodiči zaklaply v pátek dveře a čekal skoro 24 hodin, než jsme dorazili my. A včera praskla výhřevná žárovka, tak jsme ji dvě hodiny sháněli 
Takový malý zvíře, a práce jak na kostele.
Reakce na dzizisketa:
Chudák malá, a je teda šance, že se zvetí do té míry, že bude sám žrát a nějak se pohybovat?
Reakce na dzizisketa:
No teda, když vás čtu, tak si uvědomuju, jaký jsme měli štěstí. Náš chameleon dožil téměř 6ti let a do poslední chvíle si sám chytal cvrčky. Vůbec by mě nenapadlo, jak může být péče o něj náročná
Reakce na Potrefenáhusa:
Tenhle ještě nekazí. Naše madam má teď novou zábavu, sbírá fotky s miminkem. Edit: A teď koukám, že Godzillí bratr se taky vetřel. 
