Vintage akcent/podtón je tu opravdu citelný, chápu recenzenty, kteří zmiňovali odér životem unavené francouzské prostitutky z éry Belle Époque. Pro mě jediná opravdu nositelná vůně Marlou je Poudrextase.
A co se Forda týká - na jeho novinky jsem vždy zvědavá a těším se na vyzkoušení, ale mám pocit, že poslední dobou /tak poslední tři roky/ už nejsem cílová skupina /jeho starší kreace se mi líbí mnohem víc/. :)
euridike Ten popis budí zvědavost na vůni i princeznu. Tak jsem si ráda připomněla Skácela a její rady. Dívka už zrovna nejsem 
, ale čtenář veršů zcela jistě. Často tady na parfu v recenzích a občas i klasiků. Dnes tedy od obého trochu. Děkuji.
Občas se mi stává, že když o vůni přemýšlím a snažím se vystihnout můj osobní pocit z ní, opakovaně se mi do myšlenek vkrádají útržky básní a literární citáty, věřím, že to má svůj důvod, proto se tomu nijak nebráním a nechávám ta slova, ať si žijí vlastním životem... /A těší mě, že sis všimla.../
No. 05 Incense extrême (Tauer Perfumes) - na začátku na mě vyskočilo něco divného - koriandr v plastové krabičce, pokryté mnohaletým prachem. Postupně se ale na povrch začalo prodírat květinkově sladké kadidlo...a u toho už zůstalo. Moje představa "extrémního kadidla" byla sice jiná, ale tohle něžně romantické kadidlo taky není špatné (tedy až na ten úvod). Značnou slabinou je ale intenzita (na rozdíl od velice solidní výdrže).
Dolce Acqva (Profumum Roma) - álož sladkých mandlí, které plynule přejdou v nefalšovaný marcipán. Gurmánka z cukrárny - naštěstí k v cukrárně přidali coca-colu bez bublinek, čímž se utlumila sladkost v dojezdu. Název nelže....
Hodně pěkné
Magenta & Tanzanite
(typově jako kdysi Jimmy Choo Parfum)
Blanc Kogane
Privé Magenta Tanzanite (Giorgio Armani) - semiš ukrytý pod vrstvou prachu ze sladkého pepře a akorát tak sladké ambry, ke kterým se následně přidal i kardamom se špetkou skořice a suchý černý čaj. V dojezdu ještě suchý a nepřílič sladký vanilkový tabák. Je to suchá prohřátá vůně, která přesně připomíná (nejen typově) triumvirát Encens Satin, Myrrhe Impériale a Ambre Soie, který do party přibral fordovskou Tobacco Vanille. Což ale možná neměly dělat, prozože Tobacco Vanille je v dojezdu má tendenci válcovat. Ale jako celek je to povedené...taky aby ne, když všechny zmíněné vůně patří mezi mé oblíbené a pocházejí (prošly) mojí poličkou.
...ten rozbor je absolutně dokonalý! PŘESNĚ tak to voní,
i já to tak cítím, vnímám.
A ano, zpočátku tam mám i ony další zmiňované vůně, nejvíce opravdu Tobacco Vanille, no, nakonec je to vláčná, tlumeně pružná, luxusně vymazlená ambrovka s delikátní kouřovostí...
...a pak, po nějaké chvíli ambrová kráska z kůže zvláštním způsobem sálá,
jakoby hořela, hoří...
Jen velmi málo vůní toto umí, planout z pokožky a
Magenta Tanzanite je jednou z nich
...krásná
YUM BOUJEE MARSHMALLOW | 81. Kayali
... sweet crush...
Podivuhodná parfémová kouzelnice Gabriela Chelariu jediným blahosklonným mávnutím kouzelné hůlky proměnila Baccarat Rouge 540 MFK, Cloud Ariana Grande & Don't Get Me Wrong Baby, YES I DO Etat Libre d'Orange ve zdobná benátská zrcadla, ta vzápětí nemilosrdně rozbila na kusy a stříbřitou pinzetou z nich pečlivě vybrala střípky, z nichž jako křišťálovou mozaiku sestavila parfémovanou vodu Yum Boujee Marshmallow | 81.
Z grandiózního Mraku vybrala svěží květinové a ovocné tóny, z Baccaratu vypreparovala medové nitky růžové cukrové vaty, koketky z Oranžského svobodného státu připravila o nadýchané ibiškové marshmallows. Z vlastního rozmaru pak přidala naleštěná sépiová sklíčka ambroxanového pačuli, tajnou ingredienci, kterou davy milují víc než zlaté tele. Monochromatická naivní sladkost budiž pochválena...
//... ta růžová vatelínová sladkost je zvláštní i teď - v zimě, nehřeje, s ničím neladí, do ničeho nezapadá, jen tak nějak je, podobná škrobovému prachu na pastelových špalících marshmallows...//
...krásně popsáno!
(kdyby to mělo hustotu, nebylo tam jablko a ambroxan, to by se mi líbilo...)
Já mám jablečné /zelené/ vůně ráda, ale do této sladké cukrové kompozice by se mi zelené jablko asi nehodilo; nicméně tady se jablko tváří spíš jako sladší citrus, rozhodně to není typické jablko. K ambroxanu - obecně mi nevadí, v kombinaci se syntetickým pačuli na mně vytváří něco jako "La Vie Est Belle efekt", navíc mám pocit, že tenhle tón /ambroxan & pačuli/ je společný snad všem vůním od Kayali.
...rozumím.
Kdysi jsem nějaké dvě vůně od Kayali zkoušela, ale nevydrží na mně vůbec, jsou jemné...
Naked Dance, .Oddity
"Naked Dance is an olfactory impression of our lives at home, where we jazz through space filled with our attachements, memories and comforts in bliss of intimate liberty to be ourselves"
Nevím, jestli se o té vůni dá napsat víc a líp. Je pro mě vším, co jsem chtěla od Fleur de Peau, jejíž poctivá vydrhnutost byla nakonec chladně odtažitá a vzbuzovala tesknotu. Naked Dance je vůně osobního vesmíru, prostoru, kde se cítíme ve své kůži nejlíp, bez nástrah, nároků a přílišných očekávání, kde můžeme být zcela sami sebou. Zcela naplňuje pojem "comfort scent", aniž by byla nudná nebo jednotvárná. Úvodní citrusové tóny bez obvyklé pichlavosti s pár lístky čaje přechází ke krémově květinovým a mléčným tónům - lilie je skoro inkognito, cítím zlehka rýžový tón a jíl, který nepůsobí těžce a zemitě, ale evokuje spíš bílou hlinku, jako líčidlo pro gejšu a pak samozřejmě kosatec, pojítko mezi květinami a vyhlazeným pižmově dřevitým základem.
Jako když přijdu po službě do prázdného bytu, ten klid a ticho v celém domě protože všichni ostatní jsou v práci, den teprve začíná, slunce zkoumá paprsky škvíry mezi záclonami, dlouhá sprcha, prohřátá kůže a pěstící krém, neuvařím si obvyklou kávu, ale mléčný oolong, křesílko vedle knihovny je teď jen moje i čas je jen můj, zavadím pohledem o hřbety knih, vybírám, přemýšlím kterou, dřevěná knihovna je plná svazků, před nimi pár našich fotek a drobností, co byly kdysi dárky, nebo vzpomínkami.
Nádherná recenze... 
A Naked Dance je velmi povedená vůně, řekla bych, že pro Buxtona poněkud netypická, ale on prostě umí překvapit /pozitivně i negativně/...
euridike neznám moc jeho vůní, ale tuším, co vytvořil např pro Comme des Garçons a umím si představit, že k jejo obvyklé tvorbě nezapadá. Objednala jsem si ji k vánocům, vůni do nepohody, kdy se necítím, kdy potřebuju podepřít a nechci vyčnívat, nechci se zneklidňovat. Jsem zvědavá, jak tvarované bude zrovna moje víčko flakonu- taky skvěle ladí s obsahem.
...tiché, vnitřně krásné, osobní...
Pokud ta vůně není příliš efémérní, musí být parádní, podle složení...
Miru řekla bych, že pro tebe by byla příliš tichá. Pro mě je v nejlepším slova smyslu ambientní. Vím o ní v průběhu celého dne, ale určitě se drží u těla.
marieu tvá recenze je krásná
Promise (Frederic Malle) - Dřevo, kouř a prach, do toho jakási neuspořádaná svěžest ovocno-zeleno-vzdušná. A pak se objevila růže - sice taková zaprášená, dávno již suchá, spíš jen tušená. K růži se přidal hřebíček a nasládlý dřevitý lehce zakouřený oud (a taky hodně vlídný) - netrvalo dlouho a růže se vytratila stejně nenápadně, jak přišla. Připadá mi jako neškodná oudovka pro evropské nosy.
