wendulka ono taká sakristia vie byť niekedy tiež pekný kabaret 
Co jste dnes zkoušeli/y za nikovky/exkluzivky?
09. srpna 2014 17:03
Aha, tak když to říkáš zrovna Ty, tak v tom případě by to potom sedělo.
EPIDOR Lubin
Tak – a teď nastane vyřizování účtů…
Když jsme se my dva setkali, choval ses poněkud odtažitě. Neurčitě. To žeru. Začal jsi mě zajímat… A tak jsme spolu začali trávit čas, vídali jsme se na jaře, v létě, na podzim, v zimě, ve dne, někdy i v noci, v různých náladách… A ty sis ode mě pořád držel takový neurčitý odstup, byl jsi milý, ale… Ale nedal jsi mi nic navíc nad rámec zdvořilých společenských konvencí. A ano, já vím, někde v tobě se ukrývají ty měkce se rozpadající švestky, co splývají se sametem fialek a stínem bílých květů… Ale víš, myslím, že nemáš srdce – a to mě nebaví…
P. S.
Už jsem ti řekla, že uzávěr tvého flakonu mi připomíná víčko od sterilovaného zelí Znojmia? Ne? Tak ti to říkám teď…
//Není nic horšího než zhrzená a zahořklá žena. Snad jen zhrzený a zahořklý muž.//
Reakce na euridike:
jerry
No... Profesor Nakonečný mi řekl, že jsem krásný příklad asociálního extroverta - a řekl to tak láskyplně, že mi to vlastně skoro udělalo radost //kdyby teda nebyl kříž s takovou povahou žít//...
Tak to je asi idealni kombinace vlastnosti pro umeleckou tvorbu
Jinak za sebe musim priznat, ze Tve recenze jsou na me "too much", v dobrem smyslu, ja bych nedokazala o svych vztazich napsat ani carku. Takze jsi velmi odvazna. Respekt.
No něco podobného už mi tu kdysi psala Miru /načež vysekla tak osobní/intimní recenzi, že jsem i já kulila oči/, ale... Takhle - když si v neparfémových vláknech přečtu, co všechno tady na sebe místní uživatelky prozradí, tak mám pocit, že moje "literární" zpracování některých událostí je vlastně až dětsky naivní... A někdy je osobnější věci potřeba nějak zpracovat, ventilovat, já ve slovech, Ty třeba v rámci výtvarného umění...
Navíc jsme se tady myslím shodly, že vlastně popisuji jen věci, které prožíváme všechny...
...já s dovolením a respektem k Vám oběma zareaguji...
Ono, když člověk neřekne jména, a ventiluje "jen" pocity, emoce, ty stavy "ode zdi ke zdi", "lety k nebesům a pády ústy do hlíny" a tak dál..., tak to ještě i jde.
Nicméně, tím, jak jsem starší, už se mi nechce psát úplně na dřeň. Jednak jsem zlenivěla
a druhak - nevím, jak to přesně popsat.?., ne, že by mi to za to psaní nestálo, ale už jak jsem starší, mám pocit, že se až tak nesluší odhalovat se... ...byť nejde o tělo, ale o duši. No, možná právě proto.
A pak, jako vše, i tohle má své vyjímky... ...pak záleží i na vůni, jestli se mnou smýkne o zeď a já jí to musím/chci vrátit a pak píšu...
(bez ohledu na ten zatra věk)
Mmch, miluji proto Charlese Bukowskeho, jeho citáty mám v profilu už roky. A jeden je geniální -
"Báseň je způsob, jak zachránit duši před explozí..."
Teda ale přivedlo mě to na lákavou myšlenku - asi se dám na recenzentský odpočinek, stejně o tom už delší dobu uvažuju, pak sem vždycky zase něco "přednapsaného" prásknu. A vlastně už mi to ani nedělá takovou radost... Tak asi jo, když to řeknu nahlas, bude jednodušší to dodržet - FIN! Ale budu sem chodit číst a diskutovat!
...co to meleš.?!
jakej vodpočinek!, kočičko. Ty jsi o dost mladší. Jen to pěkně ventiluj, ulevuj - nepřímo - i jiným, že i ony/i žijí podobné osudy, že v tom nejsou sami/y...
Já myslím, že už je to definitivní; stejně to už delší dobu beru tak, že já je někdo jiný... Takže možná za delší čas a jinak, co já vím. Luna mě vlastně jen nechtíc postrčila k tomu, k čemu jsem stejně směřovala.
euridike No nazdar, takze se budes zjevovat jinde a ja si budu kupovat cepice!
Dobrá, nebudu lézt ani do jiných vláken, to není problém!
...ano, to je výstižné = beru i na sebe = já je už někdo jiný...
No, co už.
Nejlepší je, v různých situacích, když člověk fakt neví, nechta to prostě být, volně plynout... ...a ono se to, fakt, samo nějak a někam vyvine, posune...
euridike Neee!!!
To jsem ale fakt nemyslela...Ani s tema recenzema. 
Vždyť já vím, to neřeš...
euridike No ja uz to tady totiz beru, ze "se zname", takze s cepici jsem chtela byt jako "vtipna" no...
To je jasný, já to tak beru; něčeho ve mně se spíš dotkla ta zmínka o tom, jak jsou moje recenze osobní, i když já sama to už tak asi ani nevnímám, je to pro mě prostě něco jako literární zpracování určitého tématu, asi už i dost rutinní, nevím, asi... Asi si sama v sobě potřebuji některé věci přehodnotit, ty jsi mě k tomu jen trochu posunula...
Bukowski :"Báseň je způsob, jak zachránit duši před explozí..."
Krchovský: "Báseň je nic a vše, vyšší stav ducha, jenž sám sebe srks nasks kuchá" (volně)
"stejně to už delší dobu beru tak, že já je někdo jiný... "
You're always welcome, whoever you're now or might be!
Jsi mi teď připomněla jednu báseň, vlastně dvě... jstli chceš, pošlu do SZ. Snad to není nepatřičný návrh... ne není! 
euridike No, ja jsem to myslela tak, ze kolikrat jsem prestala dychat u toho tveho cteni. Ale treba pro nekoho je zase silene osobni ten muj komiks a mne to absolutne neprijde, proste normalka, zivot...Takze Te uplne chapu. Ja napriklad uz ty nektery kresby nechci ani videt, potrebuju se posunout.
A vzdycky jsem se chtela zeptat, jestli nahodou netvoris vlastni hudbu?
...i tak...
...vůně, hudba - jak flešky = přivonět, uslyšet a vše se vrátí, promítá se před očima jako film..., jak soukromý masochismus...
...současně to v sobě má i jakousi prchavost...
A tím, že to člověk zhmotní na papír,
jakoby to zastaví, uchopí, na chvíli, na moment, než to zmizí v nenávratnu...
A někdy je to úleva, někdy krása a někdy je to bolestné...
Ale ve finále, pokaždé obohacující a i posunující dál....
