Naše desetitisícové město zatím absorbovalo asi stovku lidí, pro jednu větší rodinu (s vlastními a adoptovanými dětmi) upravila na svoje náklady dvě velké místnosti jedna zdejší firma. Město zřídilo transparentní účet s tím, že prostředky jdou přímo lidem například na nákup potravin. Pro trvanlivější spotřební věci (drogerii a podobně) je zřízeno místo v aule základní školy, na facebooku se pravidelně aktualizuje seznam, co je momentálně potřeba - kdo má, přinese, kdo potřebuje, přijde si. Místní organizace poslala několik dodávek přímo na Ukrajinu konkrétnímu kontaktu, který měl konkrétní požadavky (například zdravotnický materiál věnovala místní lékárna). Když příchozí děti potřebují něco speciálního, třeba kopačky, aby se mohly (zdarma) zapojit do sportovního klubu, vše se obratem vyřídí na fb - místní bazar a swap fungují dlouhodobě dobře, někdo z místních tu onehdy poptával práci se sádrokartonem, aby mohl stavebně doladit nabízené ubytování pro potřebné. Atd. Na téhle úrovni to dává dobrý smysl. A v médiích jsem třeba zaregistrovala, že se Liberecký kraj ujal kompletního dětského domova ze spřátelené podoblasti. Když je tam nějaká podobná vazba, je to ideální.