Je to skvely! Skoda ze to nema aspon tri hodiny, ale ta gradace. Miluju violu. Predloni jsem stihla jeste Hodinu diplomacie se Stastnym a taky aaaach
Co Vám dnes udělalo radost.?.
11. srpna 2014 09:59
Jos Mám dilema, jestli si nemám nejdřív knížku přečíst. Mám ji na seznamu dlouho a pořád nevím. Četla jsi ji?
Reakce na Kokoska:
notna na brigadu do cukrarny jsem chodila na gymplu, dvoje prazdniny vzdycky 14 dni. Od 6.00. Za tri dny uz jsem nemohla sladky ani videt.
já měla to samý! Poprvé jsem se tam strašně těšila, nenapadlo mě, že dýchat celý den ten sladký odér je strašný! A pak už se mi regulérně zvedal kufr, když vždycky přišly tři čtyři báby, naporoučely si každá několik zákusků a pak je tam tláskaly do sebe :) nemohla jsem sladký vidět vždycky ještě dlouho (no, kdyby mi to vydrželo napořád, bylo by to lepší :D).
@notna necetla. Takze neporadim. Ale zase jsem byla nepolibena, o co pujde. Jenom pocitej s tim, ze to je jen neco pres hodinu. Ona i kniha je kraticka
Torrah moje máma kdysi bydlela u čokoládovny. 
Od tý doby neji sladke.
Torrah Tohle mám každý rok, když peču cukroví dřív jsem ho pak opravdu vůbec nejedla. Teď s dětmi je méně času, tak ho peču míň (dřív jsem pekla i pro moje rodiče), a jak to dýchám kratší dobu, tak si ho pak s nimi dám. Možná z toho je takové to úsloví, že cukroví chutná nejvíc to darované
Torrah ja jsem nenapsala, ze jsem byla ve vyrobne. Takze pul smeny rozbijeni vajec zloutky-bilky do zasoby do petilitrovych sklenic, dalsi pulka rozrezavani venecku k plneni (ted uz na to jsou pry stroje, tenkrat brigadnice a nuz), dalsi den par hodin smazeni koblih, oskrabovani pracovnich stolu pokecanych cokoladou, namaceni ruznych polotovaru do cokolady (pak oskrabavani prstu u nohou pokecanych cokoladou), baleni rakvicek a kosicku do sacku, (nejdriv razitkovani stitku datumovkou, nekdy i zitrejsi)... kdyz jsme dalsi rok s kamaradkou uz byly pokrocile, davaly jsme zakusky do prepravek podle objednavek. Pro kasarna, pro detsky domov, pro cukrarnu v XY, pro prodejnu v ZX. Rozlamane kousky do obriho pytle v rohu, kam se hazely i drobky smetene ze stolů, neco, co upadlo na zem apod. To se pak rozemlelo a pridavalo do ruznych naplni. Tolik k tem vyrobnim postupum, co by rada poznala notna
poprvé od jara u nás napršelo tolik že je na lesních cestách blato
viktorka_od splavu ta u nás pořád sucho. Teď jsem se vrátila 
Kokoska takže vravís, že punčove rezy už len domáce ....
Kokoska jsi mi připomněla mou brigádu v mlékárně, kdysi dávno za totáče :) ještě když se vyrábělo pytlíkové mléko a smetany. No, taky jsem "přičichla" k výrobním postupům a pak měla problém s mléčnými výrobky :D. Ale časem to přešlo. Co oko nevidí...
Torrahjá si myslím, že v tomto se doba fakt změnila. Na jaře jsem měla možnost vidět spřátelenou syrarnu a tam se teda na hygienu dbá velmi, dvakrát jsme se přezouvali a převlékali do celotelovych overalu, o čepici není diskuze, když má chlap jakékoliv strniště, automaticky taková kapsa na bradu, šperky sundat, ruce jsme si myli s dezinfekci asi 3x a to jsme na nic nesahali. všechny výrobky jedou přes rentgen kvůli cizím tělesům, každá šarže vzorek do laborky na test listerie.
continuity Jj potvrzuji, také máme jednoho klienta z potravinářství a potvrzuji všechno co popisuješ uplně přesně do puntíku;). A to se jednalo o výrobu suchých potravin, což by jeden řekl, že to bude takové volnější než když děláš sýr že nebo něco co se kazí..ale vůbec. Co mě tedy překvapilo byl ten hluk z té výroby, ač jsem prošla ruznými pakárnami na brigádách, tak jako ve stálém hluku jsem nikdy nepracovala a teda čest těm, co tam vydrží dlouho, asi teda mají špunty do uší a tak, ale stejně..... No chvíli jsem zas byla za svou práci ráda:D
continuity no v to doufám, i když u některých podniků nevím nevím. Ale jak píšu, co oko nevidí...
Mlíko... mně stačily kdysi pravidelný návštěvy místního kravína (haranti tam chtěli každej den, na kravičky a na telátka 
). Když jsem viděla ty otevřený kádě s nadojeným mlíkem a (nejen) kolem ty hustý mračna masařek... no, moc jsem tenkrát toho mlíka nepila.
A pak mě jednou zlanařila kámoška že na brigádu do Orionu, tam jsem vydržela, u pásu, jeden jedinej den. Bonboniérou by mě pak býval taky nikdo neuctil
Karjajá jsem říkala, že je potřeba vzít děti k pásu do škodovky, to v učebně tempo je hrůza. Tam se dělají i exkurze pro veřejnost. To pak zjistí, že je vážně lepší se učit.
continuity No spíš pokud ten čas mají, tak ať tam na tu brigádu jdou..protože takhle z venku to sice vidíš, jo je to na nic, ale dokud to nezkusis, tak si to úplně vsechno neuvědomiš. Já jedno léto dělala na směny ve výrobní firmě a jako ty noční, to jsem hodně cejtila, že to musí být naposledy, co pracuju v noci a pak třeba to, jak jsem byla vecne spinava, nebo že tě bolej ruce (tam byly vibrace) až nemůžeš ani spát, pracovni urazy na tech strojich....Ale jako k nějakým větším výkonům ve škole mě to nevybičovalo zase:D. Spíš jsem si tak jako říkala, ne panebože snad ne...:D
Karjajá jsem se vždy učila ráda, ale práce na bramborovém kombajnu můj světonázor dost podpořila.
Ta linka na brigádu asi neklapne, jedou na tři směny, takže minimálně 18. To už bude jedno. MacDonald je proti tomu normální leháro. Když jsme tam byli pracovně, tak mladý kolega se zeptal té průvodkyně, co mají na tom pásu dělat, když si chtějí sníst třeba pomeranč. Dost ji to pobavilo.
continuity Hahahahaha, to je jak když jsme byli jednou v takové té kavárně ve tmě a jeden typek se zeptal te nevidomé pruvodkyne, jestli si někdy chce jít zaběhat a jak to dělá....Pardon, ale to je fakt blbec:D:D
