Asi zdaleka ne každá žena by takovéhle překvápko ocenila, ale on snad věděl, co dělá.

Ano, věděl, co dělá :-) O svatbě mluvili, že jednou jo, jen nebyl nějak čas a pro ni nebyla svatba středobodem vesmíru. M říkal, že ho v první chvíli sice chtěla zavraždit, ale když ji prý upozornil, že už se to stejně zastavit nedá a že rodiny jsou na cestě, dala mu milost. Ono to bylo překvapení i pro ty jejich rodiny.

Šaty měla úžasné, on věděl, co se jí líbí. Viděla jsem svatební fotky a byla to opravdu nádherná svatba. Všichni čekali v nějakém hotelu/zámečku, v zahradě, na ně, kdy se objeví a oni najednou vešli ve svatebním. Obrovské překvapení! A radost. Navíc bez stresu z příprav.

nejhorší to bylo prý na matrice. Matrikářka nechtěla bez nevěsty. Nakonec musel přísahat, že nevěsta necukne, že to dodatečně schválí a podepíše.

Bylo to nádherné, romantické gesto od něj.

Tak já také nejsem na romantické pičičinky a tanečky okolo.  Ale vybrat si šaty a těšit se na to.... to by mě asi mrzelo.  A taky bych měla pocit nátlaku. Ale hlavně, že jim se to vydařilo, určitě to myslel dobře a jeho kvality to bezpochyby nesnižuje. 

Haha, jediné, co mne na mé svatbě zpětně mrzí, že jsem si nevyzkoušela víc šatů.

Moc krásnej příběh. Vlastně oba dva! 

Když už spolu žili tak dlouho, že měli dvě děti, asi je to trochu jiná situace, než svatba takříkajíc z domu od rodičů. A pokud to stejně plánovali, tak jaký nátlak? Asi bych se v první chvíli lekla, jestli všechno zařídil dobře, ale určitě bych se uklidnila, kdybych viděla šaty podle mého vkusu. Suma sumárum - brala bych to a byla ráda, že to mám bez stresu.

Tak ten první příběh je úžasný zvlášť po tom, co si vaše rodina teď prožila.

A já starej romantik beru i to překvapení v podobě svatby v té dané situaci.

rozarka Souhlasím, že z jisté části to na něj vliv asi mělo, že sám má postiženého člena rodiny. Člověka to ovlivní, to je jasné. Ale jak ze zkušenosti své, tak i z mého okolí jsem si jistá, že ten empatický základ v něm určitě byl už před tím.

takova prizemejsi radost. tango argentino od 1:20

Som si dnes ráno uvedomila, že sú to tri mesiace čo som odišla z nenávidenej, otrasnej a stresujúcej práce. Vlasy mám oveľa hustejšie, pleť sa zlepšila, nebolieva ma žalúdok a hlava, cítim sa šťastne a hlavne neprenášam stres a nervozitu na ostatných. Mám z toho ohromnú radosť, hlavne som to mala urobiť už dávno. 

Gratulujem!!!

Včerejší telefonáty:

"Čím se myjou okna?" (Zkus vodu...)

Za minutu:

"Jakým hadrem?!" (Růžovým!)

Za půl minuty:

"Kde je?!" (Zkus mrazák!!!)

Ale dobrá věc se podařila, pravá láska zvítězila, tralala... a když jsem přišla domů, přes okna bylo i vidět!

Tak to je super , gratulujem. Ja som bola v totožnej situácii minulý rok. Po zmene práce je zo mňa iný človek.

Přines vodu, milý Lojzo

http://youtu.be/tUSVA67kJUI

Jo, tak to chodí   

S kvalitním poradcem v zádech/na telefonu zvládne umejt okna kdekdo

Tak   to buďte ráda, že Vám je ta osoba nepřetřela růžovou zmrzlou flákotou masa :-)

moje postovni schranka