Potrefenáhusa 5 x za sebou to někdo koupil a pak se buď neozvaly (byly to samé ženy) nebo napsaly za 3 dny, že přítel řekl, že je malá. A ta paní, co jí nakonec koupila, si nepřečetla rozměry a zdála se jí v reálu malá, navíc jsme jí to vezli sice jen 20 km, ale zapomněla na mě, takže přijela o hodinu a půl později (my šli mezitím do lesa na procházku), normálně bych jí tam na místě asi nechala i bez placení, kdyby jí nakonec nevzala :) a na FB jsou nějaké předpřipravené odpovědi, tak klasika je posílat je (ideálně v angličtině)

Zu to je teda děs

Zu já jsem chtela prodávat nějaký schleich zvířata, na každou odpověď jsem čekala několik dní, a nebyla by možná sleva a nemáte ještě něco a je cena včetně poštovného a můžu si vzít jen dvě z pěti... 

Nakonec jsem je dala do aukce pro Oliverka a mám svatej pokoj. 

žluťásek zase abych jen neprskala, je to kus od kusu, zase jinou věc jsem prodala snadno na první dobrou, jsou i lidi normální :)

Zu já mám taky vesměs dobrý zkušenosti. Ale občas se to tak sejde, že věc, o který jsem si myslela, že bude hned pryč, mi akorát komplikuje život a nestojí to za to.

Prodávám nejvíc v místní fb skupině, abych nemusela na poštu a je to fajn, vyzvednutí během pár dnů, občas i hodin. 

a já mám furt nějaký důchodcovský seznamky, za to může určitě Jiná Realita ! 

​Ja jsem vcera mela pohrebni sluzbu

Já mám futony

Ja mam darcovstvi vajicek. Asi ze si v sousednim vlakne stezuju na deti

S prodejem veci pres inzeraty mam docela dobrou zkusenost, ale zpravidla prodavam jen vetsi veci typu nabytek po detech a tak. A jako kupujici si vlastne taky nemuzu stezovat- nekolikrat byli dotycni tak hodni, ze mi to privezli az domu, sami od sebe. Nejake excesy tam obcas byly a kdyz jsem nereagovala (protoze dotazy byly uplne mimo misu), tak se mi jeste dostalo skoleni. 

Ja prodavala fakt za nic Ikea tasku lega - nafocene, popsane ktere sady - Popelka hrad, Vaiana, zoo, .....

Nesu to 3 km a tam mi chlap rekne, ze to chtel pro chlapce a z tohoto by se mu z nej stal teplous

Candance

Už jsem sem psala, jak mi jednou paní v tramvaji řekla, proč má syn kočičku, když je to kluk?

žluťásek Moje spoluzacka má malý dvojčata holcicky, holky obe v růžový od hlavy po paty a nějaká pani se ptala, jestli to jsou kluci? Asi ze ve dvou letech ještě neměly moc vlasy?

Potrefenáhusa určitě neměly nausnice, takže jasný kluci! 

Potrefenáhusa Hele to mi řekl kámoš, co mě chtěl nasrat. Kouká mi do červenýho kočárku, na mimino v růžový čepičce s růžovým dudlíkem (jako jo, měla modrou kombinezku, ale ta byla celá schovaná v červeným fusaku) a povídá: "a hele, tak ty máš kluka...!" Ale tam byla ta klíčová ta první věta..

Denne niekoľkokrát mi syn povie, že má moc rád ružovú a fialovú farbu, ale má len pár kúskov na doma. Som zbabela

letfenixa velký kluci (muži) růžovou a fialovou nosit můžou. Proč malí ne?

Tabea je to divné, ako hovorím, malý má tieto farby rád, napr. pre mňa fialová je najškaredšia farba, takže tam mám blok, a tá ružová, mne to vlastne nevadí, aj má také oblečenia, topánky, má fialový ruksak, ale môj otec to veru vie skomentovat, že fuj, chlapec a ružová, dokonca to povie aj na oranžovú (ako chlap), aj ho napomeniem

Já jsem jednou někde četla, že růžovou mají rádi obě pohlaví, dokud se nenaučí, že růžová pro holky, modrá pro kluky. Syn má kočárek na panenky, ale modrý.

Synovi jsou barvy zatím jedno, ale malá ségra měla ve školce období, kdy dostat ji i do světle modré bylo někdy obtížné, prý že je klučičí. Syn jako miminko měl modrošedý fusak, modrý dudlík i čepičku. Jednou jsem ve výtahu v metru potkala nějakou babičku, ta dlouze koukala do kočárku a pak pronesla: Vy máte určitě holčičku. Dodnes nevím, jak na to přišla.

Já už mám pár přešlapů, kdy jsem asi osmi nebo desetileté kluky považovala za holky jenom kvůli vlasům, tak se nad nikým neošklíbám, když se netrefí :)

Ale nejvíc mě pobavil pán, který mi vysvětloval, že u malých dětí se pohlaví pozná snadno, protože holky si mnohem zvědavěji prohlíží kolemjdoucí :)

já teď nejstaršímu (4. třída) koupila tmavě modré triko a jsou na něm růžové pivoňky. Je skvělé a jemu sluší. Nosí ho teď na doma, když jsme doma. Ale s manželem jsme se shodli, že si nejsme jistí, jestli to někteří kluci nebudou komentovat. Takže jsme mu to triko velmi pochválili, když si ho vzal poprvé, s tím, že manžel říkal, že by ho nosil i sám (má taky košile s kytkama). Doufám, že syn nějaké případné komentáře přežije v klidu a bude schopen to hodit za hlavu.