Přiznání

​na tohle se vzpomenu vždycky vždycky VŽDYCKY, když musím na veřejné WC

​ja taky! Ale mrzi me, ze vic mi z te knihy neutkvelo, cetla jsem to tak ve 14. Jen takovy bezutesny pocit 

Mohučankaby som jej povedala, že pre peniaze

A ja som si uvedomila, že to, či má niekto žiadne dieťa alebo päť detí, beriem ako čisto osobnú vec dotyčného a asi som to nikdy nikoho nepýtala. Bo som si uvedomila, že vôbec netuším, ani ci moja sestra plánuje mat deti alebo nie (ma 33). Asi sa jej to v blízkej dobe spýtam

betsey Viď a třeba ji mrzí, že se nezajimas:-D. Ani se nezeptas:-D

Mohučankaby som jej povedala, že pre peniaze

​Přesně tak.

Mohučanka jojo, takhle se mě zeptala praktická lékařka, která mě viděla po delší době poprvé po svatbě - "jste těhotná? ne...a proč jste se vdávala?" Mě to tak zaskočilo, že jsem jen zakoktala, že muže miluju

Luna uprimne, ja jsem nikdy nepochopila, co by na tom melo byt sobeckeho. 

​ja taky ne.

Lilly_Ku

Jasne ze se znas nejlip. Me do toho nastesti nikdo nemluvil, ja ani hodne dlouho a nikym nechodila a v rodine nepadla poznamka ani na toto tema. Mozna tak sem tam nejaka znama neco utrousila, ale to jsem moc nebrala, to byly takove ty typy, co jsou presvedcene, ze jedine ony delaji vsechno spravne. Deti ti zmeni cely zivot, neumim si predstavit, ze by do toho nektera sla jen proto, ze ji nekdo omilal, ze by mela. Jina vec jsou ty pudy, to jsem zazila s druhym ditetem - najednou jsem ho hrozne chtela, z niceho nic, davno po materske (kterou jsem prezila s vypetim sil) a po nekolika letech v praci, kdy jsem byla presvedcena, ze uz me to nikdy nepotka. A deje se to i naprosto nespontannim jedincum, co skoro zadne pudy nemaji.

Lilly_KuTak když už bys děti měla, tak je s vysokou pravděpodobností mít ráda budeš, to už si biologie většinou zařídí :o) Ale v celku se mi nezdá sobecké si děti nepořizovat, pokud se na tom partneři shodnou. Je to normální životní volba a ohrožený druh nejsme, abychom rozmnožování museli brát jako povinnost ;o)

Já teda přiznávám, že kdyby to nakonec nevyšlo normální cestou, tak jsem byla smířená s tím, že bychom děti neměli, protože jsem viděla, jak ta urputná snaha počít dítě za pomoci reprodukčních klinik s některými kamarádkami nehezky cloumá a usoudila jsem, že to by mi osobně za to nestálo.

​Měla jsem to jako ty. Pak už to trvalo hodně let, tak to v člověku začne hlodat. K IVF mě přesvědčila kamarádka, která to podstoupila, ač neúspěšně, ale pak děti měla. I když to měla dost náročné, ne úplně šťastný rodinný život, tak mi řekla, ať to jednou zkusím, že ty děti stojí za to. A ono to vyšlo. A stojí to za to, ta láska je fakt hrozně silná. I když dneska vím, že na druhý pokus už bych nešla. 

...

Já teda přiznávám, že kdyby to nakonec nevyšlo normální cestou, tak jsem byla smířená s tím, že bychom děti neměli, protože jsem viděla, jak ta urputná snaha počít dítě za pomoci reprodukčních klinik s některými kamarádkami nehezky cloumá a usoudila jsem, že to by mi osobně za to nestálo.

​To jsem řekla manželovi, když jsme se začali bavit o dětech.

betsey Ja jsem se jednou taky debilne zeptala brachy, jestli nechteji druhe dite a on rekl: Nikdy. Ses normalni? Podivej se na sebe jak vypadas!

Mně přijde úplně normální nemít a nechtít dítě (mám), navíc dnešní doba tomu nahrává možnostmi.

A v životě bych se žádné kolegyně nezeptala, proč nemá děti anebo kdy je jako hodlá mít. To je neomalenost nevídaná. S kamarádkami je to možná jinak, tam vím, kam můžu zajít, znám jejich život a tak. Pokud o tom samy začnou. A neplatí to jen o těhotenství (v mé věkové kategorii rozhodně ne, ale taky jsem byly mladší. )

dynda to s tim priroda si tu lasku zaridi... vetsinou to tak je, ale taky se muze stat, ze budou komplikace, treba nejake postizeni, ktere bude vyzadovat kompletni prekopani zivota, peci az do konce zivota... proto si myslim, ze by clovek po tom diteti mel aspon trochu touzit, ne jen nechat se ukecat.

Luna :-D:-D:-D. Hahahaha. Jedna moje kámoška čeká třetí dítě, ty první dvě má jen o něco málo větší než já. Říkám to další kamarádce a ona ,,no tak záleží, ja to s těma dvěma zvládá, že jo,,. A já ,,no ani moc ne, nějak podobně jako já,, ,,Ježíši, tak proč, proč????,,

betsey když jsem v dobrým rozmaru, odpovídám že druhý neplánujeme, první se povedlo rovnou dokonalý

To si jeden nevybere. Pri vetsim poctu deti zas celis otazkam typu "a to jsou vsechny planovany?" nebo "a vsechny maji stejnyho otce?"

Karja a tak víš jak se to říká: když máš jedno dítě, tak nejvíc času trávíš tím, že se mu věnuješ, když máš dvě děti, tak tím, že je od sebe odtrháváš, když se perou, a když máš děti tři, tak nejvíc času trávíš tím, že se před nimi schováváš :)

moora to je sila, co nekdo vypusti z pusy. Ale me se obecne dotazy na deti zdaji dost nevhodne. To je velmi osobni vec a pokud o tom ten druhy nezacne, nezeptala bych se a to ani v ramci rodiny nebo pratel. Pokud se o tom nekdo naopak sam bavit chce, pak samozrejme, nemam problem. 

moora to není možný, jak jsou lidi pitomí...

žluťásek já ještě přidávám můj častý rozhovor: máš děti? jo, mám dceru...(chci pokračovat tím, jak je stará třeba) a jsem přerušena otázkou: JENOM..???Tak většinou říkám, že až se děti budou kupovat v krámě, tak jich budu mít mateřskou školku. Většinou sklapnou no.

Gatita 

Nevím no, ty komplikace. Lidi reagují v krizových situacích dost nepředvídatelně. Klidně to může víc semlet někoho, kdo si svůj život bez dětí neuměl představit nebo se strašně těšil na ňuňuňu miminko, než člověka, který bere věci tak, jak přicházejí. 

DruI No a to je dalsi vec, kdyby to neslo, do zadne  umele cesty bych se nepoustela. Strasne me kdysi sokovalo, kdyz mi moje nejlepsi kamaradka rekla, ze pokud by jeji muz nemohl mit deti, tak ho opusti-a stejnou moznost by dala i jemu. Tohle jde uplne mimo moje chapani.