viktorka_od splavu ja jsem nepsala o hodne vecech, ale otazkach a mentalnim loadu. 

Lilly_Ku a ja se ptam jak se to stalo

andulka01 s těma dětma je to složité. Naučit je dobře se zbalit je práce jako každá jiná. A klidně můžeš vyhodnotit, že je užitečnější a rychlejší to udělat za ně a věnovat se něčemu jinému. Já tentokrát místo toho šla plavat.

U nás to funguje všechno tak nějak samo, nikdo nic nemenežuje, výhradní kontrolu taky nad vším nemá jen jeden.. Kdo má čas obstará večeři/oběd, ten kdo má čas obstará nákup, když se jednomu zdá, že je potřeba vyluxovat tak to udělá, smetí se dá za dveře a kdo jde první ven, ten ho hodí do popelnice. Že má mít dítě svačinu, hotový úkoly a v mrazu rukavice taky tak nějak víme oba...a tak nějak fungujem ve všem. 

Lilly_Ku S tema dotazovanejma 3,14covinama taky říkám nevím, nebo hodim tu vracecku, že se zeptám na podobnou debilovinu. Ale teď nám spadl internet a sambo musel něco dodělat, tak se mě ptal, jak funguje internet v mekaci. Tak říkám, no je tam wifi. A on se ptal na další doprovodné informace, typu jaký je heslo nebo kdo mu ho řekne:-D...tak říkám nevím, já tam na internet nechodím a on, ale pracovalas tam! Jo, před deseti lety jsem tam v kuchyni smažila karbanátky.

ice no u nás tento volný průběh praktikujeme s večeremi a dopadlo to tak, že mladší dítě (10 let) si radši samo uvaří než aby čekalo, kdo zrovna bude mít čas.

continuity tak na tom musím ještě zapracovat, pokud nechci, aby byly k večeři jen palačinky nebo chleby ve vajíčku

Garfie Když ono je většinou lepší, když je jen jeden manažer. Aspoň si to myslím.

U nás v lecčem vládne anarchie. Takže někdy přineseme oba pečivo a jindy zas nikdo nic.

Ale samozřejmě nezpochybňuju, že stále existují a existovat budou domácnosti, kdy je žena za domácího skřítka. 

Sweet Potato To máš pravdu a dokonce jsem pochopila, že si to vlastně myslí i ti, co si tady stěžují! :-) Jen je toho prostě někdy moc a člověk si potřebuje ulevit. 

U nás jsem teda ten manažer domácího provozu já, ale naštěstí nejsem pod tlakem, všichni ví, že jsem založením bohém a nikdo mě nikdy neobviňuje z nedostatků (až na dceru, ale i ta už se začíná smiřovat s osudem). 

Garfie to je zajímavé, že z nedostatků nikdo neobviňuje ani mě. Občas jsou teda překvapení, ale to je tak vše. 

ice to ale popisuješ velké viditelné věci. Na mě leží další promýšlení takových drobností, to, že muž dá nádobí do myčky, když leží na stole, mi přijde samozřejmé.

Evaeva no a o jaký drobnosti se jedná například?

ice no bohužel mě nenapadá úplně dobrý příklad. Ale tak třeba, že musí zůstat jeden banán, protože malý jde zítra do školky, a nic jiného tam nejí. Takže to že máme doma ještě jabka, víno a jogurt nestačí. Ale to není úplně ono, snad bude mít někdo lepší příklad.

Sweet Potato To, že jsem si napoprvé vybrala fakt vadný kus, mi nepřekáží ve víře, že většina chlapů vůbec marná není

Evaeva Jo, s tím banánem je to ono. Takové malé věci, ale nasbírá se jich za den hromada.

Evaeva jo takhle. Jakže má dítě ošoupaný kolena, ale jen mě napadne koupit mu nový kalhoty. To asi jo, ale muž si zase všimne jiných věcí, třeba, že by syn potřeboval novou hokejku, to zase odignoruju já. Ale pokud by nastala nedej bože nějaká situace, že jeden z nás by se nemohl postarat o nic, tak ten druhej ho zastane bez toho, aniž by toho prvního chodil vysírat s dotazem: Dítě má díru na koleni co s tím mám udělat? nebo Kde se prodávaj hokejky.

betsey continuity Garfie my to uz resime, jako ja myslim,ze to vybruslime. Jen uz nejsem ja ten,kdo to zachranuje a je aktivni. Muz uz pochopil, on neni marny, je jen natvrdly a velmi pohodlny. Ted se fakt snazi, bohuzel ja se do tohoto stavu nedostala za mesic, takze ven to tez nebude mesic.

Garfieme by hrozne zajimalo, jak jsi se zmenila. Ze jsi usedlejsi? Jsi vetsi bohem?

ice ja si nestezuju, ale treba tohle casto nosim v hlave. Psala jsem to jako vtipnou zpravu kamaradce, že tohle byly moje myšlenkové pochody během chvíle.  

Je třeba dětem naimpregnovat boty. Koupit muslityčky. Jsou jim ještě teplé ponožky? Mají vše co potřebují vyprané? Nažehlit, zašít kroj. Připravit vstupenky. Zavolat našim. Objednat se k doktorovi. Kdy dojdeme koupit bačkory? Objednat dítě ke kadeřnici. Co vyperu jako první? Někdy musím odroztočovat matrace. A objednat nové prostěradla. Kdy to všechno vyžehlím? Nedošly nám čisticí prostředky? Mají zaplacené obědy? Sakra, zapomněla jsem obědy objednat. Co budou potřebovat na jaro a léto? Musíme ty věci někdy probrat. Odeslat přihlášky. Nejdřív vlastně koupit obálky. 

ice já si nestěžuju, muž se o děti postará, když bych nemohla, zastal by mě, to se nebojím. O domácnost se tak nějak přirozeně dělíme. Ale myslím si, že některé věci jsou prostě pod jeho rozlišovací schopnost, ale zároveň připouštím, že některé věci promyšlím zbytečně moc.