Karja já jedno léto brigadnicila ve firmě, která vyráběla věci proti zlodějům v obchodě. Taktéž velmi poučné. Ale měla jsem stanoviště a po dohodě s vedoucí jsem u práce mohla poslouchat mp3, tolik knih naposlouchanych se mi ještě nikdy nepovedlo:D a stejně jsem skončila u částečně fyzické práce, si nevyberes někdy no...
Přiznání
01. prosince 2016 10:57
Ja taky na stredni vymetla na brigadach kde co, pokladni, obsluha u pultu s lahudkama, v nonstopaci apod. Fakt doufam, ze nebudu muset nikdy zdrhat pred valkou, asi bych umrela hlady. Moje jazykovy schopnosti sly za roky nepouzivani do haje, navic jako druhej jazyk mam rustinu, takze ted nepouzitelny. Moje vzdelani konci tady na hranicich, obe ruce mam levy... Ja bych se neuzivila ani uklidem. 
Garfie ja ziju v tom, ze je to zrusene tak rok, proto jich mame doma tolik 
priste je zkusim vratit.
Lamicka Tak snad to není nějaká regionální specialita!
Karja mně třeba tenhle typ tlaku (rvát se o směny, o jízdy, být v pravý čas na pravém místě, atd.) vadí hrozně, není mi to vlastní, vydělala bych vždycky ze všech nejmíň. Pracovala jsem brigádně jako lesní dělnice, při vyklízení po těžbě, v lesní školce... Je to hrozná práce, vedro, hmyz, dřina, drobná zranění, ostatně mou mámu tahle práce přivedla do invalidního důchodu. Ale stejně mám větší odpor k takové té nucené soutěživosti.
Nejhorší pro mě při těch brigádách v lese nebo v různých fabrikách, ale i v obchodech byli teda lidi, tedy jako kolegové, bohužel musím konstatovat, že se tam koncentrovali takoví, co měli slušně vymleto, poslouchat jejich rozumy celou směnu bylo horší než popálené nebo pořezané ruce.
Pinot Noir Tak to máme úplně stejné vzpomínky, nejhorší na brigádách v mrazírnách nebyla dřina, zmrzlé ruce, odřené klouby na prstech...ale kolegyně.
rasaNori tak je fyzická práce a fyzická práce. Právě mi to nošení tašek přijde ještě zlaté, oproti tomu čo popisuje Karja
taky je jiné, když máš svoje tempo a když ti to tempo vnutí pás a ještě samozřejmě noční. To je prokázána věc, že to má vliv na zdraví strašnej.
Ona ani práce hlavou není vždy úplně zadarmo, hlavně, když je člověk trochu náchylnější na stres. Ale většinou je tam nějaký prostor si to nějak zorganizovat, jak to vyhovuje každému.
Já jsem byla v 16 nebo v 17 na brigádě v pekárně, tam je to taky pakárna. Pořád jsem něco nestíhala, nakonec nám nejlíp bylo u čištění plechu ( z jedné strany se dával do stroje, z druhé vytahoval). Šílený kravál, ale mohlo se u toho sedět a nebylo tam to nakyslé horko. Ty paní kolem byly docela fajn, ale většina měla fakt omezený rozhled, to jsme s kamarádkou o svačině vždycky zíraly. Kdo by řekl, že za pár let později skončím v hromadách bahna s feťákama, bezdomovcema, občas i s vězni. 
Potvrzuji - není fyzická práce jako fyzická práce. Nejfajnovější a nejlépe placená brigáda byla kdysi v době VŠ na archeologickém nalezišti. Žádný krumpáč a lopata, jak by si někdo myslel - maximálně malá motyčka, spíš štětec a pinzeta. Když zapršelo (a jako že v červenci tehdy pršívalo hodně), práce se přerušila a čekalo se nejméně 3 hodiny, až to vyschne. Když kolem jedenácté ještě pršelo, ten den se to odpískalo - pochopitelně to bylo placené. Ale problém byl vedoucí archeolog - regulérní notorický alkoholik, který neuznával jediný nápoj, kam by nám nechtěl vlít rum!
Také jsem, co se týká fyzické dřiny, prostě "slabší kus" - vzpomínám na všechny bramborové a chmelové brigády, práce v lesní školce, stačila mi i práce poštovní doručovatelky, kdy jsem vyfásla opravdu špatný úsek - dvě roztahané vesnice, kam jsem musela ráno dojíždět na kole - a stejně jsem od místních strýců dostávala permanentně vynadáno, že neměli noviny ve schránce už k snídani.
Lamicka Garfie ale oni ty jednorázové tašky pak stejně vyhodí, resp. zrecykluji, opakovaně je používat nesmějí. Já na ty vratné přešla hned a teď jsem řešila první problém. Je teda pravda, že nekontroluju přesný počet, akorát když mi napsali, že jich mám hodně a já měla čtyři, tak jsem volala na infolinku a oni to hned opravili.
continuity Hele ty noční, to je takovej srašák, já mám noční, jako směnu za odměnu. Práci si zorganizuji tak, abych se nenadřela, nikde neomrzuje lachtan a hloupej auditor, na wc jdu jak potřebuji a né jak je přestávka, fyzicky pracovat je radost a mám srovnání, protože jsem pracovala jako pokladní a pomocná účetní, velká slepičárna to byla, hlavní účetní měla asi 150 kilo a pořád telefonovala s matkou, nebo sestrou. Udělala jsem si i nějaký kurz a školení na účetní program, ale přišla jsem na to, že je to strašná nuda, taky 8h/5d jsou o ničem. S dvanáctkama je ten život lepší, jdeš jen 15x za měsíc do práce, dva dny volna uprostřed týdne, nebo víkendu, jsem svobodnější a dělám pouze věci které chci.
Kan já mám ty noční doma v přímém přenosu.
Muž to dával v pohodě 20 let, pak přestal.
continuityJako všechno to bude kus od kusu. Znám holku, zdravotní sestru, která měla po noční migrény a musela toho nechat. Já jsem v pohodě a až nebudu, půjdu dál, já se tím životem jen tak procházím.
Pinot Noir To chapu, já teda musím říct, z nejblbější lidi byli majitele v jedné hospodě, ale tak to se nějak sešlo a člověk tam na ně stejně neměl čas. Jinak i v těch obyčejných pracech mi ti kolegové nevadili, měla jsem asi štěstí, rozhodně mě nikdo neskolil, nevozil se po mě, ani mě neobtěžoval kecama o světě a tak.
continuity No já ty noční chodila jen jedny prázdniny a vadilo mi to, mám ráda pravidelnej denní rytmus. Já obdivuji všechny co to pravidelně dávají, já pak i málo spala, třeba jen 4 hodinky a tak.
brrr Tohle bylo v 80.letech a detaily raději neprozradím. Ona ta veselá historka (nikoliv z natáčení) má totiž ještě pokračování - pár měsíců poté jsem o této fajnové brigádě rozprávěla rozveselené společnosti v jedné pražské vinárně, upřesnila jsem lokalitu, průběh prací a přidala jsem i charakteristiku onoho vedoucího archeologa - jméno jsem neuváděla. Přistoupila k nám dáma od vedlejšího stolu a:" Promiňte, ale vy určitě hovoříte o mém manželovi!" Krve by se ve mně nedořezal!
Hanka H A co jste teda kopali, myslím za období?
brrr Už je to dávno, myslím, že nějaký mladší neolit.
