Přiznání
Dalia myalim na tebe
Dalia Měla jsem v menším množství všechny čtyři zmiňované- líbily se mi, ale flakón bych asi nespotřebovala ani od jedné.
Mým favoritem je CR.
Hanka H Mně amouážky sedí a značku mám oblíbenou už roky. Některé její vůně sice nejsou pro mě, ale obecně mám pro Amouage slabost. Největší spotřebu mám Beloved a Lyric.
Jdu do přiznání, protože by mi bylo blbý si stěžovat pořád na práci vedle příběhů jako má Zuzuli - moc tě zdravím a přeju, aby ses dobře a rychle zahojila. Nejo dokonce Dalia , tobě přeju sílu bojovat se strachem a přeju dobré lidi kolem sebe, kteří tě na tvé cestě podpoří a taky hodně "obyčejných" radostí třeba z kocouřího vrnění, nebo nové amouážky.
já jen naplno prožívám svůj love and hate vztah s prací, která ze mě poslední dobou skoro vysává život. Začlo léto, ubývá lidí, přibývá komplikací (jak je tohle možný, vždycky když jsou dovolený a v práci není plný stav personálu, tak se všechno strašným způsobem sejří)
na fotce mířím za nadcházejícího východu slunce na sály, kde jsem si urvala ruce k bolesti už předchozí dopoledne u plánovaných výkonů, abych se do večera nezastavila (oběd v 15:30h). Spala jsem 3,5 hod ve dvou porcích, odoperovala s kolegyní nad ránem jednu komplikaci po ivf a do konce té noci trnula strachem, jestli se na ten sál s poslední pacientkou nebudeme muset vrátit zpět. Ještě, že jsem měla překrásný víkend s rodinou a načerpala trochu sil...
marieu Být lékařem musí být nesmírně náročné. Vždy obdivuji, kolik toho musíte umět a vědět a jakou zodpovědnost nesete na svých bedrech. Nedokázala bych něco takového. Nehledě k tomu, že bych ani nedokázala vystudovat medicínu.
Já se přiznám, že mám s "bílými plášti" velký problém. Hlavně s doktory - muži. Mám ráda jen své dvě onkoložky a důvěřuji jim. Ostatních se bojím, nemám k nim důvěru a vyhrotilo se to po tom posledním zavádění portu, kdy to bylo v podstatě "zaživa" a chirurg u toho zuřil. Můj pláč a křik ho nezajímal. Velmi nemám ráda doktory - muže. A chirurgové mi přijdou strašně necitliví. Jeden mi jednou řekl, že kam dám syna, když umřu, že s tím musím počítat, když nejsem zdravý člověk.
Dalia Ksysi jsem četla, že mezi chirurgama je hodně psychopatu . Přeji hodně sil.Ale ti psychopati jsou prý nejlepší chirurgové. Tak nevím.
Tak Betty 
... na mně už se tedy vyřádili více než dost.
marieu Moc tě obdivuju a má stížnost v jiném vlákně (ohledně psycho vyčerpání) mi najednou zní velmi banálně. Držím palce .
Zuzuli Jsem ráda, že jsi o.k.
Dalia vždycky je mnohem těžší dělat vše poctivě- nezávisle na profesi. Moc mě mrzí tahle tvoje zkušenost, bohužel nebude ojedinělá. Ani já bych nechtěla chirurgy házet do jednoho pytle, ale podobných historek jsem slyšela dost. A nevím, co k tomu napsat, někdy se za některé kolegy ze stavu vyloženě stydím...
whiskas proč banální...? Každého někdy tíží nějaká "banalita", i drobnost dovede znepříjemňovat život. Já se taky cítím hloupě, jak si stěžuju na práci, kterou mám jinak moc ráda, ale zkrátka se cítím jako oběť systému, se kterým prostě nehnu (většině lidí se to nedal ovšem vysvětlit)
Pavlena děkuju
marieu uf!!!
Banalitu naprostou mám já. Přiznávám se, že mi dneska prosvítají kalhotky, protože jsem si strašně chtěla vzít nové bílé lněné šaty, ale nevěděla jsem, jak moc je přes ně vidět, nemám zrovna vypráno, obchod s prádlem otevírá až 8:30 a já ausgerechnet dneska vyrazila do práce brzo. Slibuju, že hned kolem oběda to napravím, a doufám, že nepotkám nějakou parfu-hlídku!!
(Aspoň že nedokonalou pedikúru jsem schovala do tenisek)
marieu ty jsi skvělá Já mám strašně fajn zubařku, v pohodě praktiky ale poměrně děsnýho gynekologa (byla jsem ráda, když mě tehdy vůbec někde narychlo vzali). To si člověk mockrát rozmyslí, jestli se ho na něco zeptá, protože odpověď vtipem nebo otázkou od doktora fakt nechceš...
Aranel holej zadek neprosvítá 
Tabea 
na to se teda necejtím.
Aranel já se dneska kvůli spoďárům vracela z výtahu převléct, protože byly znát pod neoprénovýma šatama.
Aranelnahoda? Nemyslim si!
