Luna to si rozhodně nemusíš připadat provinile! Dítě na týden na táboře/u babičky je snad sen každého rodiče

Torrah prarodiče, co si osvojí vnoučata, mají můj obdiv Přecejen síly ubývají a týden je něco jiného než celý život, navíc je často živí z důchodu. Většina lidí by to určitě udělala, kdyby bylo potřeba, ale stejně kloubouk dolů.

MarcelaN 

To s tou depresí ze starání se o děti to nemyslíš vážně, že ne? To jsi jen dřív psala než myslela, viď? 

​zkus si přečíst nač jsem reagovala. Že si Luna neodpočinula, že byla zničená a to vše v kontextu že se ji nepodařilo udat děti jinam než na příměsťák. A z kterého se samou radostí složila. Ty  děti jsou v každé větě jako důvod relapsu. 

Torrah moje máma to má úplně stejně, včetně toho, že vždy snaží, aby se bratranci a sestřenice potkali. Letos to nevyšlo kvůli nemocem a vzalo ji to ze všech nejvíc. 

MarcelaN 

Ty poslední spravedlivá, děti nejsou důvodem, důvodem je péče bez odpočinku.

A samozřejmě řeči které vedeš. Taková super nepodpora, zvlášť od blízkých a příbuzných, ty matky do depresí opravdu dovádí.

Příště normálně buď zticha.

continuity nedivím se, mně by to taky přišlo líto. Tak hlavně ať je jí už lépe a příště to vyjde.

MarcelaN No on by se možná skládal kde kdo, mít za sebou léčbu a místo nějakého delšího odpočinku okamžitě naskočit do kolotoče rodiny, práce a studia. Možná taky v kontextu toho, co má Luna za sebou, to tady ostatní chápou. A pokud ti, jako matce, nepřijde normální, že by si své dceři v takové situaci pomohla, tak to je mi líto.   

Renusatko nepsala jsem nic o matce Luny, protože o ni nic nevím. Reagovala jsem na sebelítostivý příspěvek Luny, která byla ó hrůzo nucena postarat se i o prázdninách o vlastní děti. Je tady spousta žen po onkoléčbě (Dahlia, Zuzuli..), ale ani jedna ustavičně neskuhrá že je tlustá, že nikam neudala děti a kdesi cosi. 

K tomuto tématu už se vyjadřovat nebudu. Škoda času

MarcelaN Víš, každá jsme  nastrouhaná podle jinýho mustru. Každá dostala jinak rozdaný karty. A když se některá z nějakýho důvodu cítí kvůli něčemu blbě, tak shazování, že jiné to zvládají, tak proč ne ona, nepomůže , kromě tvýho vlastního ega, nikomu. Ani jejím dětem.  

MarcelaN Ty seš strašná. 

dzizisketa Díky za argumenty, mas je výstižne;-)

Já se vám divím, že na tu ženskou vůbec ještě reagujete.. Zjeví se jednou za čas, naplive špínu, pozuráží kdekoho a zase zaleze do díry..

Kazdy si své frustrace kompenzuje jinak. Někdo holt házením zloby a špíny na druhé. Ubohe, no.. .

MarcelaN Ty si strašně neempatický člověk. A ty tvoje příspěvky, to je jen plivání jedu.

Sakra, ja potrebuju lepsi reklamu, chystam vanocni tisky akvarelu To jeste tak aby si je kvuli skuhrani nikdo nekoupil, tak hele to ne.

Deti me zerou, doma i ve skole, takze tak desna mama byt nemuzu. Jo, btw, jsem oblibena uca hlavne proto, ze nekritizuju a neurazim, to mi rekli zaci a dost si toho cenim Skuhrani zdar, rozpustime to a mejte se fajne!

MarcelaN na to, ze jsem tlusta, nadavam denne, jen ne tady na foru, ale kamaradkam. Porad jsem plus patnact kilo oproti vaze pred prvni chemoterapii. A nejen tlusta, ale i nesoumerna, kdyz misto prsu mam jen propadly hrudnik a pod nim bricho jak tehotna. Stejne jako kamaradkam v offline svete skuhram, jak me to moje divoke batole unavuje, jsem s ni sice strasne rada, ale vecer vetsinou sotva chodim, jak jsem nemela uplne cas na rekonvalescenci po operaci a dva tydny po operaci uz s ni byla cele dny sama... Takze kdyby si ji nekdo treba na vikend odvezl, tak skacu radosti do stropu. To jen k tomu, ze jine si nestezuji

MarcelaN Deprese je nemoc jako každá jiná. Musí být léčena a může být vyléčena. A jak je vidět na tvém příkladu, stále existuje dost tupců, kvůli kterým je třeba to opakovat. 

MarcelaN Deprese je nemoc jako každá jiná. Musí být léčena a může být vyléčena. A jak je vidět na tvém příkladu, stále existuje dost tupců, kvůli kterým je třeba to opakovat. 

​Amen!

Luna na ty akvarely jsem moc zvědavá.

Luna Zuzuli držte se a klidně tu skuhrejte, je to to nejmenší,  co pro vás můžeme udělat. Moje mamka při léčbě snad nejhůř nesla ztrátu vlasů a to je i za normálního stavu má dost blbý, rozhodně ne hřívu, po které by mohla želet. 

dzizisketa skvele jsi to napsala

Lav vlasy mi kupodivu nevadily, dokud jsem mela svuj oblicej a vahu, citila jsem se s holou hlavou celkem atraktivne, jak z nejakeho scifi filmu ta fotka je z ledna, kdyz jsem po druhe chemosce oholila hlavu, druha pak ze zacatku cervna, to jsem mela tyden po posledni, sestnacte chemoterapii. Ten vizualni sesup je dost markatni. Jak zacaly po kortikoidech pribyvat kila, zacala jsem hodne otekat, oblicej jsem mela jak roztekly livanec a jeste mi vypadaly vsechny rasy a oboci, citila jsem se fakt mizerne. Nikdo me ani nepoznaval, coz bylo vlastne fajn, protoze jsem byla anonymni a nikdo nevedel, jak desne vypadam. Kdyz mi pak oboci a rasy dorostly a zmizel otok obliceje, citila jsem se uplne jak miss world