To ziram, ze se tu nechodi na hroby. Ja od malicka na dusicky, na Stedry den a v den narozenin zemrelych, takze moje detstvi byly vylety zemer jen na hrbitov.
Ja tak mam pocit, ze praprarodice jsem vlastne znala, i kdyz zemreli pred mym narozenim. A hrob mame teda krasnej. Se sochou.
To je zajímavý téma tady a přinutilo mě přemýšlet, co s naším hrobem...už déle přemýšlím, že děti asi na hrob chodit nebudou, že ho zruším, popel rozpráším někde v přírodě, na našem oblíbeném místě. Ale přece jen to proberu s (dospělýma) dětma, aby pak nevyčítaly, že nemají kam chodit. Každej to fakt může cítit jinak.
Luna U nás se to taky drželo a chodill se pořád. Jen potom mi třeba přišlo fakt k smíchu, když se mamka se strejdou hádali, že mamka nechodí babičce na hrob častěji. Měla to 90 km. Že mamka viděla babičku za života 3x týdně a strejda jednou za rok přijel, to už vůbec nebylo důležité.
Můj tatínek chtěl být uložený ve svém rodišti, s rodiči, prarodiči a tak. Jen jsme tam loni prodali chalupu a teď tam, mimo hrobu, už žádné vazby nemáme. Už roky tam jezdíme málo a naše děti už ani nebudou. Brácha se švagrovou tam nebyli třeba 5 let. Přijde mi to vlastně teď nesmysl a probíralo se to doma pořád dokola, že od prodeje chalupy, už jsme o tom nemluvili.
Manželova rodina má hrob. Pravidelně jsme na něj chodili.
On sám tam ale absolutně nechtěl.
Zemřel hned zkraje covidu a rozloučení se udělat muselo, klaplo to až o prázdninách. Venku, na louce u rybníka a hospody. Kamarádi postavili stany, udělali ozvučení. Několik nás udělalo tabule s fotkami z jeho celého života, akci. Hraní, zábav.
Sjelo se pres 100 lidi. Sedělo se, povidalo, vzpominalo nad fotkami, hrálo, zpívalo, povidalo i tancovalo se dva dny. Kamarádi muzikanti měli jeho fotku na stojanku mezi sebou , aby mohl hrát s nimi.
Popel jsme pak roznesli na jeho oblíbená místa. Na každý psi hrobecek, kam chodil na hriby, na vyhlídku do krajiny.
Poslední hrst šla na vypust rybníka, aby mohl jít po vodě.
A tam za ním chodíme.
A tak ho máme vlastně pořád mezi námi. A kazdou chvíli na něj někdo vzpomene. Byl skvělý bavič, muzikant a hlavně parťák. Vlastně byl takovou duší, co všechny spojovala.
Přesně před týdnem to byly tři roky, co odešel.
Luna 
s tim pocitem, ze znam ty zemrele pribuzne, to mam stejne. Jako dite jsem na hroby chodila vlastne rada.
Dadoo 
. Podobne to mela kamaradka. Pohreb nebyl, ale asi po mesici vdovec udelal tryznu u nich na horske chalupe. Jidlo, piti, proslovy a na zaver ji rozprasili na louce nad chalupou a zasadili nad popel velky javor.
GChK Lamicka jsem teď prostě nějak víc vzpomínala.
Jos to je totiž skvělý způsob rozloučení.
Je to něco přes měsíc, co zemřel jeden kamarád. Velký slavič.
Pořád plánoval oslavit velkým způsobem sedmdesatku, ale kvůli covidu to porad nešlo, až se nedočkal.
Moc bych mu přála, abychom se s ním ještě rozloučili. Moc by si to přál.
Na hřbitovní turistice jsme vyrostla, jako dítě jsem to kupodivu milovala. Až když mi zemřel táta, bylo to jiné. 
A vždycky si vzpomenu i na tu nádhernou kytku, kterou jsem od Vás tady dostala..
Na to obrovské překvapení, úžas a jak mě to hrálo u srdce..
Děkuji!
Sweet Potato No tak ja jsem vyrostla na jizni Morave na dedine a tam temer vzdy pozustali objednali i autobus pro celou obec. (Hrbitov jsme meli 4 km ve vedlejsim mestecku). Takze jsem zazila asi hodne pohrbu, casto v kostele a do zeme. Chodili jsme i jako decka navzajem na pohrby babicek a dedecku, protoze jsme je denne potkavali. Proste normalka.
Zemřel poslední český veterán RAF, Emil Boček. Rozplakalo mne to.
Sweet PotatoAch jo, my jsme se o něm včera bavili náhodou celý večer. Až mi z toho běhá mráz po zádech. Kamarádka dělá v domově, kde teď žil. Ještě říkala, že ta rodina byla ráda, že se dožil 100 a že byl takovej pořád v pohodě.
A jeste jsem dnes videla kousek rozhovoru s Ervinem Hoidou. Je mu 104 let a je uplne neskutecny. Taky jsem mela slzy v ocich. Zitra ma byt na CT cely rozhovor, tak se podivej.
Sweet Potato ach
Jos to byl dojaty i Sambo, koukali jsme na to rano na CT24 z postele.
Vubec bych mu ten vek nehadala, byl pekne upraveny a jak mu to myslelo, jak krasne mluvil !
Takže ten film Služka je opravdu špatně namluvený, chytala jsem každé slovo. Děj ok, herecky taky dobrý, ale třeba co říkala Anka Rézi u toho porodu jsem vůbec neslyšela, ona jí to teda šeptala do ucha, ale divák to měl asi slyšet?
Kan Ach jo, doufala jsem, že to bylo jen tou Lucernou, to je fakt škoda. Tak drahý a výpravný film přitom.
