brrr hele, a to neni rasismus, jednat s romskou skupinou opatrne, tedy jinak nez s ostatnima?
Přiznání
01. prosince 2016 10:57
andulka01 Takhle to bohužel nefunguje, jsou placeni, jen když pracují. Problém je, že brigádníky potřebujeme, sehnat nejdou. Ono se trošku tušilo, že to nepůjde lehce, ale tohle byla rychlovka. Šéf mě málem přerazil po telefonu,i když pak uznal, že chápe, co mi vadilo.
Kokoska Tak já tam dvě Romky mám, kopou se mnou opakovaně. Je mi jednou jací jsou,ale jsem haklivá na blbé kecy. To naštěstí šéf ví.Ono to nebylo myšleno, že mám s nimi jednat jinak, že jsou Romové, ale že nemám být moc prudká (mluvit sprostě, křičet). No, to se nějak nepovedlo.
brrr tak za blbé kecy bys asi vyrazila kohokoli, to není o barvičkách, to je mi jasné. My jsme všichni zblblí z Poirota, jak v Egyptě úslužní arabové kopou, ometají a tak. A neuvědomujeme si jak těžká a nevděčná práce to je. Pevné nervy přeju 
brrr Držím pěsti, aby z toho nebylo nic a každopádně nezapomeň pořád opakovat, že jsi vyhodila jen toho jednoho.
Reakce na Kokoska:
brrr hele, a to neni rasismus, jednat s romskou skupinou opatrne, tedy jinak nez s ostatnima?
Sice jsi uhodila hřebík na hlavičku, ale opatrně, Kokoska, opatrně!
Reakce na barbucha:
Sice jsi uhodila hřebík na hlavičku, ale opatrně, Kokoska, opatrně!
...já bych řekla, že výstižnější/lepší/vhodnější výraz je -
diplomaticky,
jednat s nimi diplomaticky.
To není řiťolezectví, ale umění komunikace, resp. dostat protistranu, kam potřebuji.
Hm, i tady kolikrát je třeba značná míra diplomacie, s některými místními dámami se
musí s odpověďmi na jejich příspěvky občas také "opatrně"/diplomaticky...
Jo, diplomacie, to je moje specialita! 
Pustila jsem dnes do úklidu skříní, ještě mě čeká cesta k popelnici a jsem zralá na panáka.
Vůbec nevím, proč mě to zaklízení zimních veci vyčerpalo víc než mytí oken. Asi stárnutí nebo co.
A to mají děti akorát uklizené boty. no uklizené, zjistila jsem, že že je to buď na obuvníka nebo na vyhození. Bundy a skříně v jejich pokoji mě ještě čekají, ale to potřebuji, aby nebyly doma.
A utratila jsem majetek za letní boty pro celou rodinu a moje jsou z toho přesně jedny. 
continuity Tlapkám, chtěla jsem dnes vyluxovat, takže co? Takže prakticky celej den překládám různý úložný prostory, a zírám na věci, který nejsou tak úplně na vyhození, nejsou na prodání, některý ani na darování, a vím, že je s pravděpodobností 99,9% nikdy nepoužiju
Isca já jsem naštěstí umyla okna uz v pátek.
Ale vystihla si to úplně přesně. Koukám na hromady věci, stejného typu jako ty a polévá mě horko. Ze sklepa jsem přivezla 4 banánové krabice a mám jich najedou pět a jeden pytel na vyhození.
Něco bych snad udala kamarádce s dětma, ale to bych musela zas skladovat.
Minulý tyden si tchýně s ditetem domluvila, že probere hračky,co u ní ještě zbyly. Pustila jsem se do toho celkem razantně, koupila jsem 60l pytle na odpadky a dva plné leteli do rovnou popelnice. ( Myslím, že už přede mnou zadnej úklid nikdy nezmíní 
)
Ale: Nějaké věci s citovou hodnotou jsou ve sklepě, něco si rozebrali sousedé a zbytek vozím v aute. Budu to muset vyřešit nejpozději ve čtvrtek, protože jedu tím autem k sestře
Isca Já už takhle byla 2x u mamky, že začneme probírat věci. No a ona jen vše přeskládáva, tak nevim, kam se dostaneme. Nikdo jí nenutí, místo nepotřebuje, sama to chce udělat a pak nic.
Doma naštěstí problém nemám. My nikdo hromady bot nebo oblečení nemáme, jsme s mužem minimalisti, kluci velcí, tak si hadry řeší sami. A nějaký jarní úklid proběhne, ale ne když je venku tak hezky konečně a asi až po instalaci nové sedačky.
Máma je v pohodě, my jsme dlouho bydleli v malém bytě, takže nikdo z nás není hromadic. Ale tchýně, když začne vyklízet, je to katastrofa, protože ti nutí igelitku látek, takže třeba metr hedvábí koupeného před čtyřiceti lety nekde v Ázii.
continuity U našich byli ty věci spíš hromaděný taťkou. Naše mamka nemá skoro oblečení, nemá věci po rodičích, fotky a tak. Ve svém pokoji má spíš prázdné skříně. Ale náš taťka takovej byl. Kde jakou věc schovával pro citovou hodnotu a teď si navíc přivezl spoustu věcí loni, když se vyklízela chalupa. Jeho pokoj je prostě trochu antikvariát a trochu kýč. Osobně bych to tam zamkla a nějaký čas tam nechodila, když ten pokoj k ničemu nepotřebuje. Jen ona volá, že třeba musíme probrat nějaký papíry a pak to přeskládává z hromádky na hromádku a nakonec to tam vše vrátíme. Jediný, co se mi podařilo bylo, že vytřídila všechny jeho léky a odnesla. Nikdo na ni nijak netlačí, ale když už třeba nedělám nic doma a jedu tam, tak ať mi raději udělá kafe a nepřeskládáváme skříně.
Ja ted vyklizela veci po mame, nebyla zadnej hromadic ani nakupovac, ale tahala jsem ze skrini veci, co nosila, kdyz mi bylo tak 12...
moora Tak u nich je to spíš ta šetrnost, nic nevyhodit, protože se to dřív buď přešívalo, zase to přišlo do módy, na doma to bude ještě dobrý, dostala jsem to od.... a tak.
Renusatko ja vim. Teta nosila 100x zasivany obleceni, ze uz tam nebylo zbla puvodni latky a skrine plny novejch netknutejch pyzam a zaster...
Pretože podobné situácie pamätám od maminky a babičky, až príliš sa snažím neskladovať nič nepotrebné . Veľakrát sa mi tak stalo, že som dodatočne potrebovala niečo, čo som ako nepotrebné, či nadbytočné vyhodila .
