Garfie Mně přišlo divné akorát, když jsem se setkala se slečnou, která přiznávala, že knihy vůbec nečte a knihovnu si do bytu umístila jen jako dekorativní prvek, včetně toho, že do ní vybrala knihy tak, aby vzájemně ladily ;o) Jinak sama jsem dospěla do bodu, že čím míň fyzických knih, tím líp. Akorát mám ráda komiksy a ty je naprd číst elektronicky, takže se mi tu ten papír stejně kupí

DruI Jo, komiksy a různé publikace, odborné knihy i ty kuchařky asi úplně elektronicky nahradit nejdou. Jako trochu jo....ale stejně je to ve fyzické podobně lepší. 

Garfie ja taky! A vubec mi nevadi, ze tam nemam nic intelektualniho nebo tak, mam tam treba i metry Grishamu a Kingu, co jsem cetla pred 20 lety... ale libi se mi to i vizualne, ty barevne hrbety. Mame obyvak nudny, nabytek z Ikea, sedivej gauc do elka, televize, obligatni trofast s hrackami, zadne obrazy, zadny lustr, proste nic zajimavyho tu neni, tak mi ta knihovna prijde jako uplne oziveni

Garfieať jim klidně dají horší známku ale nemuseli by jim neustále mlátit o hlavu ten pravopis. 

Už jsem to jsem psala, u každého jednoho zápisu v čtenářském denniku je na toto téma poznámka. A u nás to přitom přečetla celá rodina! 

To si pamatuji jak muž se starší procvičoval vyjmenovana slova po b, došlo samozřejmě i na nabitý/nabytý. Vysvětlil ji to správně, vzal do ruky kelímek a krasopisně si na něj napsal: nabyté baterky.

V té chvíli jsem pochopila, že to fakt není nedostečnou snahou

Garfie jj, psala jsi mi to, však tvoje příspěvky o synovi bedlivě sleduju nám vloni v poradně vyšlo, že je vše ok, nadprůměrně inteligentní, jen hodně pohodlný a málo motivovaný. Mně se to pořád trochu nezdá, protože ty konkrétní chyby dělá dokola a ani je nenajde. O jeho chování u učení ani nemluvím... mám pocit, že pracuju s dalším svým žákem, aspoň mi ten kurz  pomohl změnit přístup a jde to líp. Takže jsem ráda, že si toho paní učitelka taky všimla. 

Navíc jeho ségra vynikala od školky, tak má pocit, že to nedává jako ona. Neustále ho motivujeme, že je nadaný jinak (hudebně, tanečně, dramaticky, má velký dar) a že jedničky po něm nikdo nechce. 

continuity ano to je presny

Lamicka Haha, tak to náš je salámista, nějaká šikovná sestra premiantka ho nemůže rozhodit!

Taky bych k němu asi potřebovala absolvovat nějaký kurz, ale nejhorší je, že by mi to asi ani nepomohlo, já mám totiž pocit, že mám stejnou poruchu, jen nediagnostikovanou. Dost mi to pomáhá v porozumění (ne vždycky, přece jen jsem rodič! ), ale vůbec mi to nepomáhá v důslednosti a práci s ním...

Lamickase zaměňováním p a b a spřeházenými písmenky jsem bojovala ještě  na vš (a bojuju dodnes). Nebylo to v nějaké hrozné míře, ale vznikaly z toho pitomé chyby, které třeba v tom diktátu zhoršovaly známku. Pak už jsem věděla, že s tím slovem je něco špatně, ale kolikrát ho četla třikrát a pořád nevěděla co. Občas jsem se i musela podívat ke spolužačce, jaké je správné pořadí písmenJestli se to synovi děje ve větší míře, musí to být pro něj těžké, nezbývá mu síla na ty ostatní věci.

Já knihy miluju. Koukám se na ně, beru je do ruky, vzpomínám, jak se mi líbily a kdy jsem je četla. Pryč dávam ty, které mi k srdci nepřirostly, ale další zase přibývají. Máme obrovskou knihovnu v bytě i na chalupě. Ale zase chápu, když je někdo hned posílá dál. Když knihovnu třídím a uklizím, tak to zabere celý den. 

Jestli se to synovi děje ve větší míře, musí to být pro něj těžké, nezbývá mu síla na ty ostatní věci.

​tohle je vlastně největší příkoří, které se těm dětem děje. Musí věnovat enormní úsilí něčemu, co jim nepůjde ani když se postaví na hlavu a nemají už čas rozvíjet svoje talenty. 

Já se fakt těším na tu střední, kde ty známky budou prakticky jedno. Ať z češtiny alespoň projde, pokud bude nadále chtít dělat olympiády z přírodních věd. Přijde mi to tak nějak pro budoucí život výhodnější než být průměrná ze všeho. 

continuity to je obecný problém českého školství, že málo rozvíjí talenty a každého se snaží naučit to samé na stejné úrovni.

Evaevajá to považuji za obrovský průser do budoucnosti, zas tolik těch technicky nadaných dětí nemáme, abychom jsme si mohli dovolit odpálit při přijímačkách na střední na češtině, která jim obvykle nejde.  

Chybí nám už dnes desetisice ajtaku. A žádné vyhlídky na zlepšení. A to je jen špička ledovce, pokud chceme dělat ten vývoj místo montáže potřebujeme strojní inženýry,vkonstruktéry, biochemiky...

A když se podíváš, které školy mají nějaké konzistentní úspěchy na olympiádách z přírodních věd, tak na naší Praze jsou to celé dvě, z toho jeden osmilety gympl. Velká těch nadaných se na fyzice nudí a v češtině se potí nad diktatem.  

No nic zas jde na mě zmar. Potřebuji výhledově nabrat tři další lidi a za tři měsíce mi přišlo pět indických životopisů s krásnou tříměsíční kariérou na helpdesku. 

Lamicka Přesně! A to s tím tříděním a úklidem...to mám už od dětsví, úklid celé velké knihovny v obyváku býval můj úkol při předvánočním úklidu, dnes si myslím, že mě tam rodiče prostě odstranili a zbavili se mě na celý advent!

třídím knihovnu zrovna teď, neb vývoj cizích civilizací přesáhl únosnou míru. já v tom třídění nejsem dobrá, mám tendence hrnout to bagrem... v první vlně šly slovníky všeho druhu :)

Garfie Já taky vyrůstala v bytě obloženém knihami, tak si byt bez knížek nedovedu představit. Vzpomínám si, jak jsem v 90. letech přijela do Ameriky a vůbec nemohla pochopit, že tam lidi neměli doma knížky :-).

Obrovské knihovny máme v každé místnosti bytu včetně police kuchařek ve špajzu a záložní skříně ve sklepě. A to si spotřební beletrii půjčujeme v knihovně, kupujeme jenom naučnou literaturu nebo něco, co musíme mît

Se spoustou knih se nedokážeme rozloučit. Každý rok vybereme bednu až dvê, které přidáme do knižního bazaru, který spolupořádáme pro jednu neziskovku. A když na tom bazaru sedíme celý den, nakonec si bednu jiných knih odvezeme domů. Není nám pomoci.

Knížky jsou moji kamarádi, klidně čtu opakovaně i detektivky. Papírová knížka je teplá, příjemná do ruky, miluju zvuk při otáčení stránek, hlavně nová krásně voní. V tabletu čtu jen na dovolené. Mám taky spoustu braku, ale zatím jsem nic nevytřídila, i když by to chtělo kvůli místu.

Čoro bude, až budem likvidovat knihovny po rodičích, tam je to za několik generací.

já vyřazuji knihy, které mě při čtení nebavily nebo k nim nemám žádný citový vztah. můj problém jsou kuchařky, pořád kupuju nové a nové

Ja sa s knihami neviem rozlúčiť. Knihu som posunula ďalej asi len raz, keď som ako darček dostala knihu, ktorú som už mala. Inak si nechávam odbornú literatúru aj beletriu, či už som si ju kúpila sama, alebo som ju dostala ako darček. Stále máme doma aj leporelá a detské knižky z detstva.

Knihy si však dosť požičiavam z knižnice, domov si v poslednej dobe kupujem len tie, ktoré chcem mať, ktoré budem čítať opakovane, aj preto, že dosť zdraželi. A už mám aj čítačku, hoci som ju kedysi nechcela. Tiež som tip, čo keď príde niekam na návštevu, pozerá, aké knihy majú v knižnici. Neviem si predstaviť mať byt alebo dom  bez kníh. 

Taky jsem si myslela, že domov bez knih je prostě divný, ale pak jsme po přestěhování dlouho neměli knihovnu a knížky ležely v bednách ve skládku, v té době jsem už roky četla skoro výhradně na čtečce, a pak když jsme ty knihovny koupili, hodně knih jsme rovnou vyřadili. Teď už jsou zase nacpané, manžel nakupuje svoje knihy po metrech, ale mně to už u beletrie přijde zbytečné, vlastnit tu papírovou knihu. Zvykla jsem si na čtečku a chodím do knihovny. Sama bych klidně kupovala jenom dětské knihy a komixy, ale na druhou stranu si myslím, že aby to dítě chtělo číst, mělo by vidět doma nějaké knížky a nás, že je občas vezmeme do ruky. Takže trochu nedobrovolně jsem pořád zavalená knížkami.