Janulik03 to jsem fakt nechtela. to ja to prave neumim spravne rict, vubec jsem nemyslela ze byste nevychazeli, naopak myslim ze mate uzasne vztahy podle toho co pises. tak mi to prislo spis trosku na silu, jakoze "nikomu nebudu na obtiz" i kdyz by se deti postaraly rady, proste hrdost. to je v poradku, jen treba mne by to jako dceri bylo od mamky lito.ale respektovala bych to.
Přiznání
01. prosince 2016 10:57
Janulik03 a sobec rozhodne nejsi. mas pravo na svuj klid a zaridit se podle sebe.
Janulik03 chapem, ze by si nechcela byt nikomu na obtiaz. Ale mozno by dcera bola rada, ak by si bola blizko a mohla vam pomoct. Tak, ako si to spravila ty pre otca.
Snad zle obdobie coskoro pominie a bude ti zase dobre, drzim palce.
Janulik03 možná jsem prožila něco podobného před pár lety. Sešly se mi životě ne nějak tragické ale těžké okolnosti. Do toho zdravotní obtíže u kterých jsem si musela připustit že už budou doživotní. No a z toho vyplynula bilanční deprese.
To vše ve velmi dobrých vztazích rodinných a dobrém bydlení!
Jen jsem chtěla všechno opustit, zmizet a začít někde jinde. Ta myšlenka mne provázela pár let.
Pak si to nějak sedlo a dnes mi je dobře v tom co žiju. Ale ta touha něco změnit tehdy byla bolestná
Manukaďakujem 
Janulik03Můj strýc má velký dům s velkými pozemky. Ale mně přijde, že jako teď to tam tak docela klidně zakonzervoval a pobývá ve dvou místnostech, z těch zahrad taky upustil, měl květinovou, zeleninovou, sad... to nejde prostě udržovat, že jo. Práci si přidělává jen těmi domácími zvířaty no! A nepřijde mi, že bych si řekla ,,bordel, harampádí, padá to na hlavu. Bylo by mi líto, kdyby z toho šel pryč, jen že nechce dělat starosti. Ono se to teď pár let nezboří,když se o to staral, střechu, okna, kuchyni, koupelnu má novou, nezarostle do dzungle a pak se to může prodat i polorozbořený. Zarid se tak, abys byla šťastná teď a nehled co bude/nebude;-)
Holka, ty máš krizi středního věku! 
Jen dedukuju z kontextu... ale jednak bych nějaký obavy z toho, že "někdy budeš někomu na krku", neřešila odstěhováním - anžto tím ztížíš chudákovi pečujícímu život, když tě bude mít daleko. To za prvé. A za druhé bych tu neposednost nebo touhu po změně řešila nejdřív cestováním! Odložíš rozhodnutí, pořádně to promyslíš... a uvidíš nový kraje a přijdeš na jiný myšlenky 
Čas máš, jsi svou vlastní paní
Janulik03 omlouvám se za otázku, nepochopila jsem to nebo nezachytila, ale už nemůžeš/nemusíš/nechceš pracovat nebo jsi v důchodu?
Janulik03 tak přeji brzké zlepšení
Evaeva ne jen kazda generace prida neco a dite je jen jedno. Plus muz ma velky (nebo stredni) statek, kde po restituci vyrustal. Tehdy tam chovali byky na maso. Tchani tam maji jeste ted slepice a kraliky. Je to v takovem zakonzervovaně stavu, kdy to ale vecnw nevydrzi. Je to hlavni budova, chlev, dve stodoly a roubenka. Cely ten klasicky dvur jako z pohadky kam vecer sviti na zaprazi to nejkrasnejsi slunce, co si umis predstavit. Jsou k tomu pole, lesy a dokonce baziny...a samozrejme k tomu ma silnou vazbu. Cil je jednou to cele dat do kupy a treba pronajimat. Zas kdyby se cokoli stalo, tady je clovek uplne sobestacny. Sklenik jsme udelali, sad tam je taky. Traktory maji
No jasně, u nás se taky pokaždé něco přidá, akorát dětí máme víc, tak se to pořád rozmělňuje. Oni dřív věděli, proč dědil nejstarší. To by se mi jako prvorozené prvorozených rodičů taky líbilo 
Jak to tady ctu, tak si uvedomuju, ze mam taky krizi stredniho veku
Tady v USA je normalni mit vlastni dum, i kdyz je clovek sam. I ja jsem pocitala s tim, ze ho jednou budu mit. Ale nez jsem vystudovala, poplatila emigracni pravniky, slozila zkousky na licenci, pak do toho ex-sambo - zacinam si rikat, jestli uz na to neni pozde!? Deti nemam, starat se o me ani o dum nebude mit kdo, a kdyz tak vidim okolo, kolik je s tim prace, tak bych se na to nejradsi vykaslala.
Jako mne se treba hrozne libi ta myslenka mit vlastni zahradu. Ale jestli by se mi libilo se o ni starat, no nevim nevim! Mam tady v Cedar Rapids kamaradku, ta ma moc hezkej (na mistni pomery malej) dum s velkou zahradou. Jako kdyz k ni prijdu na navstevu, tak idylka, ale to je porad nikam v nedeli nemuzu, musim vyplejt! Nikam nemuzu, musim posekat! Nikam nemuzu, sklizim cukety! Nikam nemuzu, zavaruju! Porad neco
A ja si cim dal tim uvedomuju, ze na to nejsem vubec zvykla. Ziju v USA uz 20 let v pronajatych bytech, takze jsem zvykla nedelat nic, a pred emigraci v dome s tatinkem jsme na to svorne kaslali oba (taky ten barak vypadal, hanba mluvit; bracha to ted completne renovuje). Abych neco nekoupila a ono mi to pak nespadlo na hlavu!
Tuhle jsem o tom mluvila po telefonu s maminkou, a ta mi mluvila do duse, at se na nejakej barak vykaslu, ze to stejne po me nema kdo zdedit, a at si radsi uzivam toho, ze jsem volna, a muzu se prestehovat, kam chci. A at pry radsi cestuju.
Tak nevim 
A jeste tedy priznavam, ze pred vsechny pochyby ted nezrizene zavidim kamaradce! S manzelem uz nekolik let hledali dum ke koupi v horach v Severni Karoline, porad to nejak nevychazelo, bud to bylo nad jejich financni moznosti, nebo to byla nejaka rozpadavajici se barabizna; no a nakonec nasli tohle:
Ten bych brala hned!
vlastnictvi bytu v USA není tak obvyklé? Já jsem děsně přízemní a bydlení "ve vlastním" je pro mne důležité. Ohledně domu má maminka pravdu.
MP MargeJá bych to viděla jako maminka. ono když nevis, tak to asi znamena, že to moc nechceš;-)
MP Marge tak ten kamaradcin dům je 
Makara Vid!? Krasa
V rijnu k ni na par dni letim, tak budu fotit!
Jinak samozrejme i byt lze koupit, ja uz loni v Oak Parku jeden malem koupila (vycouvala jsem z toho pote, co mi pravnik spocital, kolik bych musela rocne platit na danich. Tim jsem zjistila, coz jsem predtim nevedela, ze Illinois ma ze vsech statu nejvyssi dane 
).
Ale s bytem je to takove, nevim. Druzstvo ti porad do vseho keca, zvysuje poplatky, nedela, co delat ma - a kdyz se do baraku nastehuje nejakej hlucnej soused, tak je to akorat pro zlost.
Reakce na Karja:
MP MargeJá bych to viděla jako maminka. ono když nevis, tak to asi znamena, že to moc nechceš;-)
Chci! Ale abych k tomu mohla mit i hospodyni a zahradnika
