Černá kočka Nežádoucí je vynikající kniha, též můžu doporučit.
Přiznání
01. prosince 2016 10:57
Jdeme na maturitní ples vnuka a vypadá to, že půjdu v dvacet let starých šatech . V dostupných obchodech jsem si nevybrala a online to vůbec nejsem schopná odhadnout. Chtěla jsem midi a s rukávem . No ma to koncem února .
Tak Betty Nic si z toho nedělej, já byla na svém vlastním maturitním plese ve víc než 40 let starých šatech. :-) A kdybych se do nich vlezla, půjdu v nich klidně zase.
Garfie taky jsem byla na svym maturitním plese v satech starých skoro 40 let 
Tak Betty Ekologie je in. Jistě ti pořád sluší 
Garfie No pěkně. A byly ty šaty materialově ok? Já byla na vánočním večírku v šatech, které mi šila kamarádka ještě před synem. V Prostějově jsem si tenkrát koupila vínový mikado satén a střih jsem měla z burdy, stylem něco jako měla Merilyn ve filmu Niagara, akorát bez toho průstrihu a v midi délce. Já si teda myslela, že už letěly do kontyše, no tak ne. Manžel když mě do nich zapínal, tak říkal ou- jéé. :D
Kan je super že si držíš, okrem iného, aj postavu. Mňa keby muž zapinal do maturitných šiat, tak by tiež reagoval ou-jeee a potom by rupol zips
Tak BettyOno možná budou hezčí, než to co dnes seženeš v obchodech. Já jsem na jednom plese taky měla po nějaké segrine kamarádce třeba 15 let staré šaty a ono to zas bylo trochu jiné aspoň než co měla většina.
Po mamce nosím v létě boty, když jsou obute, tak to není znát, už budou mít přes 40 let:D. Vyzute jsou znát, že je to taková jako stélka co se už nedělá.
Tak Betty příští týden mě taky čeká maturitní ples a jdu ve svých 20 let starých svatebních (ne, neměla jsem bílé ani šlehačku). A dítě mi je schválilo :)
Tak Betty Pokud to nevadí tobě, že nebudeš mít nové, nikdo to nepozná. Ja mám plesové šaty dvoje. Jedny mají minimálně 12 let a druhé tak 7 a oboje je nosím tak ob rok, ob dva na plesy porad a vždycky se na ně těším.
Do statistiky - maturitní plesy dětí jsem absolvovala rovněž v letitých šatech pořízených kdysi do Rudolfina. Vzhledem k četnosti "večerních" akcí, minimalistickému nastavení, nabídce obchodů a nechuti nakupovat mi to vyšlo jako rozumné řešení. Dcera mi je schválila, kluci takové podružnosti neřeší.
Většinu "pracovního" oblečení po pár letech posílám dál pro mírnou únavu materiálu nebo zjevně demode. Ty plesovky jsem na sobě měla za 25 let přesně 6x.
Kan Byly skvělé. Možná měly i víc než 40 let, darovala mi je sousedka, stará paní, jejíž muž pracoval někde na ambasádě, její sestra emigrovala do Ameriky, neměla děti, byla to taková ta typická prvorepubliková dáma...Klasický střih, na ramínka, úzký živůtek (se všitou podprsenkou, to jsem tehy viděla poprvé v životě) a kolová sukně, černé, naprosto nadčasové. Materiál vypadal jako nějaký satén, ale v tom se moc nevyznám, v perfektní kondici.
Potrefenáhusa A máš je pořád schované?
Garfie mam ty moje jsou po mame, taftový tmavozeleno-vínový, lodickovej výstřih, 3/4 rukávy a kolová sukně, jeste mam jedny hedvábný podobnyho střihu, vtipný je, ze co ja nosila do tanečních, nosila moje mama na běžný nošení, takze jsou propálený (malinko) od odlítlý jiskry z lokomotivy
(ty taftový ne, ty jsou fakt slavnostní)
Potrefenáhusa to máš štěstí! Moje máma je o hlavu menší a asi o 20kg lehčí. Ale v době maturit jsem se vešla do tátova obleku, ve kterým se ženil 
bublifuk tak aktuálně se do toho taky nevejdu 
Priznávam že mi nevadí momentalne že nemáme elektriku, lebo muž tým pádom vyrazil do mesta na kávu a priniesol aj mne 
To je výhoda klasických vecí - vätšinou s vekom nestrácajú šmrnc. Samozrejme, nie všetko, co sme nosili kedysi by sme mohli označit za naozaj klasiku, a potom, samozrejme materiály , ale zoberte si niektorý z módnych úletov ktoréhokoľvek obdobia - keby si to človek zobral teraz, bol by smiešny , kdežto šaty, kostým, apod., ktoré spĺňajú tú definíciu „ klasický “ nielenže smiešne nie sú, ale obstoja aj po rokoch .
Blanka Já jsem od mlada zamilovaná do těch bleděmodrých, co měla v Slunce seno Bláža od paní učitelky. Ty bych brala i dneska.
To mi připomnělo maturantske stužkování na synově škole. Jedna slečna měla velmi krásné dlouhé černé šaty a prý byly právě sto let staré a dědí se v rodině. Její spolužačky měly takové jednorázové saténové šaty z Temu a bylo poznat, na kterých šatech si někdo dal záležet a které byly vyrobené na spotřebu.
