Kan Tak s tou satisfakcí mě to nikdy nenapadlo a to mám teda z dětství taky dost nahrabáno.
Přiznání
01. prosince 2016 10:57
Miluju starý film Láska jako trám, kde Jan Pivec koupí Šejbalové příšerný kožich s hlavami "vždyť ono se to na mě kouká!"
Kankráličí jsem si koupila k promoci za peníze od babicky. Nabízeli mi i persian a tvrdý ani těžký teda nebyl, ale jak píšeš,přes ty jehňata jsem se nepřenesla. králíky se u nás chovali a považovala jsem je za hospodářské zvíře a ještě děda ty kožky nosil do výkupu. Ony se to se to řešilo už tehdy, ale říkala jsem všem, že jsem za život jistě víc králíků snedla než bylo v tom kožichu.
Akorát ten králičí strašně pelichal, no celkové to nestálo za to.
continuity Mám to úplně stejně, jehně a kůzle nemám ráda teda ani jako maso. Na chalupě mám po děcku strej fusak z beránka, strkám si do něj zmrzlý nohy, těžký to je hrozně, protože vrchní strana je manšestr, do dnešních kočárů se to nevleze, tak už jedině na sáně, nebo na ty nohy. Pořád říkám, že budu vyhazovat, líto mě těch věcí není, ale ta chuť mi chybí. Nejvíc mě vyhovuje, když někdo něco potřebuje a já to mám, tak to s nadšením daruju, teď teda naposledy skateboard a mini koloběžku.
Jojojo! To je můj oblíbený, zase se na něj musím podívat. Někdy nevím, zda u toho brečím smíchy nebo dojetím.
Ale nejvíc náročná je pro mě ta scéna, jak pán uteče z domova a přespává u svého kamaráda (Záhorský). Na tohle by nikdy neměl koukat člověk v depresi.
continuity Já měla králičí bundo-kožíšek v pubertě, byl z druhý (nebo ze šestý) ruky a pamatuju si jen, že kam jsem šla, tam po mně zůstávala hromada chlupů. 
SamanthaTa je. 
A jak ona ty hlavy začne pižlat!
Sweet Potato Když vono to na mě pořád kouká...
Čumáčky a pacičky 
dzizisketa To v ruce vypadá jak naše kočka když ji nesou děti:D
Mam nekde bozi fotku s muzem a nasima dvema kockama, ale dat ji sem mam na krku rozvod:D
A kralici kozich mela mamka, tatka ji vzdycky nutil si to pred nastupem do auta sundat, otocit chlupy dovnitr a celou tu vec ulozit do kufru:D
rasaNoritomu tatínkovi rozumim.
Pamatuji si tehdejsi sefovou,která do toho auta vlezla po mě (a to jsem ten kožich sundala):
Kdo tam sedel v kožuchu?! Sadla som si tam v kabate a bola som jak ježko!
Taky jsem měla králičí kožíšek, šedý. Ale autem jsem tehdy jezdila minimálně. Pelichat začal až tak po roce, tu první zimu byl v pořádku. Navíc se na něm udělaly nějaké žluté fleky, tak holt šel z domu.
continuity Nějaký kožich nosívala tchýně, když jsme spolu s mužem začínali chodit, materiál nevím, byl takový světle rezavý, a přesně, auto bylo zevnitř celé obalené rezavými chlupy Já nosívám v zimě jenom tmavé kabáty, stačilo tam jednou sednout a byla jsem obalená taky.
Myrtila to bývaly lišky, ty teda taky příšerně pelichaly. Ten persian jako jeden z mála ne a taky norek mnohem míň,co si pamatuji. Proto se taky používaly místo těch králíků.
continuity No, liška to klidně být mohla. Na králíka to bylo moc hrubé a chlupy asi i příliš dlouhé.
Máma měla lišky všeho druhu, ba i já jedno polární paleto, nepelichaly.
