SamanthaTo mne taky napadlo.
Přiznání
01. prosince 2016 10:57
Naši taky mají nějaké kožichy, dámský i pánský, prý je kdysi dostali od babičky a byly prý hodně drahé, tak je pořád mají ve skříni, už asi 40 let, nikdy je neměli na sobě. Mámě je to líto vyhodit, ale myslím, že kdyby je zlikvidovala už dávno, nic by se bývalo nestalo. Táta už podle mě ani neví, že ho kdy dostal.
A kdysi se po kožichu sháněla kamarádka, oni se věnují takové té living history, nebo jak se to jmenuje, její muž dělá na různých historických akcích vojáka a ona s dětmi prostý lid, na nějakou epochu se jim prý kožich hodil. Tak možná by se toho šlo zbavit tímto směrem, že by to nešlo zrovna do kontejneru.
Reakce na letfenixa:
Kan tie názvy počujem prvýkrát, vygooglila som oba a oba vyzerajú rovnako. Takže také dva. Jeden už nikto neoblecie a druhý áno, ten je novší. Ten menší má cca 50 rokov, ten väčší cca 35.
Já tomu moc nerozumím, ale přijde mi, kožich panenka má to kožešinové lemování okolo rukávů, dole a límec, zatímco dubeňak má jen ten límec, tudíš je spíš pánský a panenka dámský typ kožichu.
Kan aha, tak potom je jeden taky a druhy onaky.
A ešte mala mama limec asi z líšky, ten nosila, aj capicu, tú nenosila, má hlavu xxxxl a nesedela jej. Nepĺzlo to.
Mha podľa mňa sa nosia umelé.
Reakce na Sweet Potato:
Nejhorší je, že my ty kožichy furt máme. Jak setoho zbavit?
máma měla kožich ze sviste, nevěděla co s ním, nosit ho nechtěla, vyhodit ji ho bylo líto. Tak jsem ho dala na Aukro tuším, za pár stovek. Koupila ho nějaká pani, pak mi jeste psala mail, strašně děkovala jak je krásný. No, je to asi deset let zpět, spíš to byla asi náhoda, ale mela jsem radost, že ještě někomu posloužil.
Reakce na Kokoska:
Mha obcas koukam na youtube na lidi na ulicich Milana a tam se to chlupatinama jen hemzi. Ale netusim, jestli je to vsechno prave, nebo jsou to pekne napodobeniny.
Taky na to občas civim 
Ale řekla bych, že to bude většinou pravý, ty lidi v Miláně si moc na napodobeniny nepotrpěj... umělý kožichy tam potkáš taky, ale na nich je to hned vidět (různě barevný apod.) a musí to bejt nějaká dobrá značka hlavně, čili jsou asi tak drahý jak pravá kožešina 
A ten beránčí kožich jsem měla taky, jakej typ už nevim, ale v sedmdesátkách se to nosilo, a pěkně teplý to bylo 
Máma má čepici ze stříbrné lišky. Je krásná, sluší mi, i bych řekla, že docela děla jeden hezký outfit. Ale jsem tak zblbla , že se ji bojím nosit, abych nevypadala jako ruska nebo mi nezačal do duše promlouvat nějaký aktivista na ulici
barbucha Ten Beran s chlupem dovnitř je na výhřevnost nejlepší, protože ty s chlupem ven mají acetátovou podšívku a mě to třeba studí. Kdybych ne nějakej příčetnej narazila, klidně si ho pořídím i teď.
barbucha Já beránčí kožich s chlupem dovnitř pořád ještě mám. Dostala jsem ho od našich ještě na vysoké, tak to už je teď taky skoro starožitnost :o) A teda tenkrát, co byly pořádné zimy, to bylo tepelně příjemné ho nosit.
Reakce na notna:
Máma má čepici ze stříbrné lišky. Je krásná, sluší mi, i bych řekla, že docela děla jeden hezký outfit. Ale jsem tak zblbla , že se ji bojím nosit, abych nevypadala jako ruska nebo mi nezačal do duše promlouvat nějaký aktivista na ulici
Přitom to zvíře už jednou padlo, na tom nic nezmění, že bude čepice ležet ve skříni. Když lišku vynosíš, dostane aspoň nějaký smysl 
Lišky se asi nechovají cíleně na farmách, tento aspekt produkce kožešin mi připadá nejvíc problematický.
Jitka77 tak zrovna "socialistický" lišky se chovaly jen a pouze na kožešinu na kšeft jako vedlejšák k domácímu hospodářství.
Edit: tuším, že v necem jako králíkárna, žádný životní prostor.
Chovají, lišky se na kožešinových farmách chovají. Resp. u nás už snad ne, ale jinde jo.
dzizisketa myslim ze v eu je to uz dost dlouho zakazane. co vse se chova jinde o tom si nedelam iluze.
Mamka má lišku, co střelil otec. Bylo to štěstí začátečníka, od té doby asi třicet roků nic, pak trefil srnu a teď zas už nějakou dobu nic.
Lišku, co se zakusovala do vlasního ocasu, měla babička.
Nechcem rozvírit ďalšie upratovacie kolo, ale u nás to vyzerá, že sme išli na pláž na niekoľko rokov 
brrr nějak jsem se zasekla u srny a představovala si babiččinu srnu, co se zakusovala do vlastního ocasu.
Makara dzizisketa Aha, to jsem netušila.
Každopádně nepodílet se na něčem tím, že budu ignorovat dané výrobky, mi dává smysl u nových nákupů. U second handu nebo domácí skříně už je to jedno.
