Jitka77 No to ale není jedno.
Nošením té věci vyjadřuješ svůj názor.
Jakože ti je jedno, že to zvíře šlo na porážku jen pro tu kožešinu?
Ale neber to osobně, nos si, co chceš. Jenom prostě nedokážu nereagovat na tvůj příspěvek.
Tím, že se to koupíš nebo zdědíš, nebude to zvíře míň mrtvý (i když před 50 lety).
notna Jo. Já některé ty peleríny nebo kožíšky nodila třeba na plesy, naposledy na mě tak divně koukali, že už jsem si netroufla.
(Těžko na to dát ceduli je to 60/80/100 let staré)
Samantha Já beru většinu kožešin jako druhotnou surovinu a věřím, že zvíře bylo humánně usmrceno, jako naši králíci. Stejně to člověk choval na maso a ta kožešina byl bonus. A daleko lepší je kožich který tě zahřeje, jak umělá kožešina z ropy a polyesteru, vyrobena zlouhavým chemickým procesem.
Samantha Tím, že to vyhodíš/nebudeš nosit, nebude to zvíře míň mrtvý taky.
Samantha Kožešiny nenosím ani nemám. Jen prostě přemýšlím, komu pomůže, když bude dávno vyrobená a jednou zaplacená věc tlít ve skříni nebo na skládce. Uznávám, že kožešiny sjou specifický případ, ale líbí se mi myšlenka, na kterou jsem narazila v souvislosti s udržitelností: "Nenechte se přesvědčit, že musíte vyhodit plastové nádobí a pořídit si něco ekologického. Nejlépe se k životnímu prostředí zachováte, když budete používat to, co máte doma." Pokud někdo ušetří nákup nově vyrobené umělé kožešiny nebo jiného svrchního kusu tím, že vynosí věci ze skříně, jsem pro.
Jitka77 Ja to na jednu stranu chapu, mas pravdu, ale na druhou stranu souhlasim se @Samantha, ze clovek tim proste neco vyjadruje. Pro me je prava kozesina neprijatelny hnus 
Po babicce jsem toho taky dost zdedila, norkovou stolu, perzianovy kozich, cepici z polarni lisky... Slo to vsechno z domu.
Samantha Já beru většinu kožešin jako druhotnou surovinu a věřím, že zvíře bylo humánně usmrceno, jako naši králíci.
Tomu opravdu veris?
Heh a ja k timu pridam ešte ďaľši aspekt, že sa toho od malička tak trochu bojím. Teda na cudzích nie, tam su mi nepríjemné len tie, čo sa na mňa dívajú, ale na sebe. Mama mala viacero kožuchov, jej sa to páčilo a nútila to nosit aj mňa, mala som 2 detské. Strašne som to nemala rada, vždy mam pocit, že mam na sebe niečo mŕtve.
MP Marge Ano.
MP Marge ja bych si kouesinu nikdy nekoupila, ale ty kozichy po predcich mam ve skrini. Kazdy rok si pujcuje soused na kostym certa a my v nich jednou rocne tocili na Vanoce svarak. Plus sem tam nejaky ten kostym. Taky nevidim duvod je vyhodit, kdyz uz je nekdo pred desitkami let koupil. Nekterym je mozna i pres sto let. Nasi predkove nemeli funkcni obleceni, logicky kozesina hrala nejvic. Zkratka bezne si kozich neobleknu ale protoze mam volnou skrin, tak to vyhodit nechci.
Mňa sa téma kožušin netýka už preto, že žiadnu nemám . Ale keby som niečo mala, veľmi pravdepodobne by som to nenosila už aj preto, že na rozdiel od iného oblečenia by som mala pocit, že tými nosením kožuším vyjadrujem názor na vec samú . A to, že kožušiny kedysi boli znakom určitého postavenia, majetku, to sa ma netýka, nemám tú potrebu dávať najavo verejne svoj / predpokladaný / majetný status .
Mám ale jednu spomienku, keď mi rodičia - v dobrej vôli, pochopiteľne, - kúpili nejakú bundičku zo syntetického materiálu, so sivo-striebornými chlpami, muselo to byť niečo z úplných začiatkov a pokusov s podobnými materiálmi, lebo si pamätám, ako to bolo neforemné, ťažké, nepoddajné . Aj by sa mi to páčilo, ale bolo to proste nenositeľné, nepohodlné .Keď som si neskôr z toho materiálu chcela urobiť nejaké lemovanie, rozodral mi pri práci ten tvrdý podklad prsty .
Na ig sleduju profil dvou sester z původního národa Sacha, tedy z Jakutské oblasti, a tam tedy ty kožešiny nosí všichni, i boty mají ze sobí kožešiny. Ale v té víc jak -50 °C zimě se člověk nediví 
Ještě jednou bych přispěla do diskuze. Je pochopitelné, že si lidi kdysi ulovili zvíře na jídlo a zbytek spotřebovali. Ale je tady podstatná jedna věc - "kdysi" bylo na světě méně lidí a více zvířat (nemyslím méně lidí než zvířat).
S rostoucí populací lidí vzrůstala i poptávka, samozřejmě. A odnesla to zvířata. A pak někoho "šikovného" a líného napadlo, že když je těch zvířat stále méně a těžko se loví, tak proč bychom si je nenechali hezky po ruce - na farmách v klecích.
A když zjistil, že taková liška má mnohem lepší zimní srst, tak proč jí tu zimu nedopřát, že? Takže jí vystavíme v malých klecích (aby se jich vešlo více na jedno místo a nemuseli jsme daleko chodit při krmení) velké zimě. Paráda - liška se se musí nějak zahřát a tak se dobře osrstí a my máme prima kožíšek.
A pak někdo jen tak náhodou zjistil, že když se narodí mrtvá ovečka, tak její kožíšek je daleko jemnější. A hele - proč bychom čekali, až se narodí mrtvolka. Vždyť my si ji můžeme narodit sami. A máme prima kožíšek.
Jen tak pro upřesnění - tím, že nosím pravý kožich jakkoli získaný - tak jej vystavuji na veřejnosti a prostě vyjadřuji svůj názor. A když mi to sluší (a když to vidí hoooodně lidí, jako třeba isntáč), tak bude opět velká poptávka po kožiších. A proto se vymyslely kožichy z ropy. Aby nebylo třeba pro tolik lidí chovat zvířata v klecích a pak je zabíjet.
Blanka to si asi pamatuju, ty chlupy byly tak jako pritavene na nejaky umelohmotny podklad. Kousek nam toho kdysi nekdo prinesl a vubec jsem pro to nenasla zadne vyuziti.
My jsme jako predskolni deti nosily plysove kozisky, pamatuju se, ze segra mela nejaky tmave ruzovy. No a do skoly mi presila babiccina svadlena zimnicek z kabatu po tatovi, to bylo tak tezky, ze se clovek zpotil uz kdyz si to oblekl.
Ehm,ehm má to oči aj uši aj noštek 
Je to AKRYL
dzizisketa tam toho soba chovají na farmě a sní celého, je to prostě hospodářské zvíře a kožešina je prakticky nutnost.
Ale kožešinové zvířata, které se chovaji v klecich, aby se v tom mohli promenovat paničky v Římě v 10C, jsou prostě hnus.
Samantha Souhlasím.
Jj, přesně tak, tam mi ty kožichy přijdou úplně přirozené.
Jinak ten jejich profil je velmi zajímavý, jedna sestra žije na Novém Zélandu, ta mladší (je mezi nimi dvacetiletý rozdíl) v tom Jakutsku, mají super 90letou babičku, která každé ráno před rozedněním chodí na procházku, i v těch minus šedesáti. Profil se jmenuje "freezybreezylife", kdyby jste se chtěly podívat.
Janulik03 Sluší! To je medvěd?
continuity vidím to stejně, kožešiny ze sobů u Evenků a podobných národů mi přijdou jako normální, protože jsou tam pro život nutné a myslím, že oni se ke zvířatům chovají lépe, než ty farmy - ta zvířata je prostě živí.
Ale pro odlehčení napíšu historku s kožichem a mou dcerou. Moje maminka byla silnější postavy a měla kožich. Umělou kožešinu, tmavě hnědý kožišek, rovný, "chlupy" byly tak centimetr vysoké. Že jí neslušel byla jedna věc, ale ona ho v zimě nosila ráda, byl dlouhý a nebyla jí v něm zima. A jednou tam u ní byla moje dcera, tedy její vnučka, na pár dní, v zimě, na návštěvě. Mamka už byla tehdy v důchodu a ráda si malou k sobě vždy na pár dní vzala (bydlela tehdy v jiném městě). Jednou mi pak vyprávěly, jak šly nakupovat a babička na namrzlém chodníku upadla. A jak už byla starší, tak jí trvalo, než se vyhrabala na nohy a celou tu dobu jí malá (tehdy jí bylo asi pět let) rvala na hlavu čepici. Mamka to vzala tak, že se malá bála, aby nenachladla, ale dcera mi po létech řekla, že se tehdy strašně bála, že si někdo bude myslet, že babička je medvěd (to ten kožich) a že jí rvala tu čepici na hlavu, aby se dalo poznat, že to není medvěd a že jí nechce nic udělat. Mamka se to naštěstí nikdy nedozvěděla, dcera mi to prozradila, až když už mamka nebyla. Přišlo mi to hrozně směšný, ale dcera líčila, že tehdy z toho fakt měla paniku, protože babička v tom kožichu jako ten medvěd prostě vypadala :D.
