whiskas  ja to moc nemusim, kdyz nevidim, kam jedu. Zas tak dobre nelyzuju a kdyz uz, tak z toho chci mit radost a ne stres. Navic fakt po te nemoci porad citim, ze to jeste neni ono.  

Sweet Potato já nepsala o skoku do rakve, jen jsem psala, že to není zcela ono. A také jsem psala, že existují výjimky.

A už dne raději nic, fakt jsem na ránu. Protivná sama sobě. 

Mutziputzi kazdej to ma jinak, taky bohuzel muzou prijit zdravotni problemy, to se fakt neda generalizovat. A rozhodne bych nevyhrozovala "pockej po 60" 

whiskas odejde nemoc, prijde jaro (snad uz doprcicjednou), bude lip!

whiskas hele citim se stejne, jsem prakticky tri nedele nemocna. ne nijak vazne, ale na zadny sport to neni, v nedeli jsem byla poprve na prochazce a porad to neni ono. dnes bych mohla do bazenu, tak uvidime. ale normalne vidim jak kynu!

navic me to ukrutne nebavi v praci, neumim se rozhodnout, jestli jeste pockat nebo to resit. muz je na tom podobne. jsme proste na rozcesti a nemame silu a moral do toho seknout. no alespon rodice jsou vice mene zdravi a muz je v klidu.

Kokoska whiskas A tak já předpokládám, že vývoj nebude kontinuální, ale když si vzpomenu, jak jsem poslouchala "počkej ve 30" a "povíme si ve 40" a podobně, tak prostě bohužel, kolegyně neměly pravdu i když si moc přály aby měly

​toto casto trousi typy, co jsou preventivne rozkydle uz v petadvaceti :D 

ja mela chripku pred tydnem a zhubla jsem, ac jsem o to nijak zvlast nestala

jinx ja skoro 3 kg, bohuzel to odnesly hlavne svaly, jak se zda.

Kokoska whiskas A tak já předpokládám, že vývoj nebude kontinuální, ale když si vzpomenu, jak jsem poslouchala "počkej ve 30" a "povíme si ve 40" a podobně, tak prostě bohužel, kolegyně neměly pravdu i když si moc přály aby měly

​počkej ve 30? Akože na čo? Na najkrajší vek možno?

Keď som mala 40 bola som čerstvo zamilovaná, tým pádom celá rozžiarená, spokojná, bez starostí a hned to bolo vidieť. A v najlepšej kondícii. Pre mňa 40-tka najkrajší vek. 

Nie je to o veku, je to o hlave, pozitívna energia robí divy. 

Ale musím priznať, že hormonálne zmeny v menopauze na nálade nepridávajú. Cítim opotrebenie. Nechcem si nič pripúšťať, aj keď viem, že telo starne (mám 55), energie mám stále dosť, ale telo niekedy neposlúcha. Pokiaľ mám v pohode psychiku, ok. Tešiť sa zo života v každom veku. Horšie je, keď prídu tmavé chmáry, choroba, depresie. 

Aj týmto som si prešla, tak si veľmi vážim, že mám chuť do života, teším sa zo života a chcem si ho užívať najlepšie ako sa dá. A mám rada samu seba. A mám šťastie, že mám dobrý metabolizmus, nemusela som nikdy riešiť diéty, ručicka na váhe je roky ustálená. Len som lenivá cvičiť, to by som mala. Tie moje desaťminútovky nemajú efekt.

připálila jsem si celé tělo u krbu 

tímto trumfuju všechny a všechno!

milacka Mne je 35 a citim se vyborne. Uz nemam doma mimina, zacinam mit vic prostoru pro sebe, postavu mam lepsi nez na stredni, dokonce mam pocit, ze mi zacinajici vrasky slusi, ale moje nejblizsi kamaradky jsou v tomhle hodne negativni a  pesimisticke. Kdyz pak cely vecer posloucham, ze tenhle vek nestoji za nic, ze jsou stare, ze postava po detech hrozna, ze se nikomu nelibi, tak je mi z toho smutno. Skoro si rikam, jestli za ten muj odlisny pohled na vec nemuzou tyhle diskuze. Je nabijejici si tady precist, ze je to fajn i pozdeji, videt v outfitech pohledne a upravene starsi zeny. Moje mama taky v urcitem veku rezignovala a od dvaceti jsem doma poslouchala, ze po tricitce hruza. 

šmarjá, co je to tady zase za urnovej háj???

připálila jsem si celé tělo u krbu 

tímto trumfuju všechny a všechno!

​jak se to stane? (u koček bych to pochopila, ty zgumovatěj dřív, než se stihnout odsunout :-)

Jiná Realita 

No nevím, slovo "krb" ve mně vůbec lítost nevyvolává, spíš naopak! Však víš, krb a pes a koňak :D

Potrefenáhusa 

to máte asi chřipku, a upadnete do něčeho jako koma opřená hlavou o hořící krb 

měla jsem strašnou zimnici, tak jsem šla ohřát, no....ale dobrý, do rána rudé fleky zmizely. uf.

Lamicka ja mám 34 a ešte nemám doma mimino :-) Ale cítim sa vo vrcholnej forme, je mi skvele a myslím, že sa cítim lepšie ako keď som mala 24. A vlastne všetky moje kamošky sú štíhle, dobre vyzerajúce a majú plno rôznych aktivít a sťažovanie sa na vek som od nich ešte nepočula.

Ale tieto reči s obľubou vedie moja mama, tá ma už od strednej prenasleduje vetami počkaj po škole, počkaj po 20, po 30, po 40 a pod. Ale asi to bude v tom človeku hlboko zakorenené nejakou životnou rezignáciou alebo čo. Mama nemá ešte ani 55, ale neustále od nej počúvam sťažnosti, že nemôže ísť ešte na dôchodok, nič ju nebaví, nemá žiadne koníčky a v podstate jediné, čo dokáže vo voľnom čase je pozerať televízor. A obávam sa, že na dôchodku to bude rovnaké, len bude pozerať televízor celý deň.

Tak, už jsem se uklidnila a když to teď čtu, při smyslech, znovu bych to nenapsala. Když si uvědomím, že někdo je opravdu nemocný, bojuje jako lev a nekňučí, nebo má konkrétní nezvladatelné problémy a nehysterčí, je třeba se zastydět. Budiž mi snad k dobru alespoň ta dávka sebereflexe. 

šmarjá, co je to tady zase za urnovej háj???

Snad se to tu nebude sirit jako nestovice a vsi!