Lama_z_Lana jezis to je tazke. Daj si fakt pozor na pretazenie. Ja doteraz este niekedy sa zobudim v noci s busenim srdca a ta ulava zd uz nemusim to robit. A tak som to kedysi mala rada. Je mi smutno niekedy za kolektivom ale za pracou uz nie. Zvolni ak sa da. 
Přiznání
01. prosince 2016 10:57
razorblade mě by hlavně zajímalo, "kde se to vzalo". Já to vyhoření slyším ve svojí věkový skupině (30-40) skloňovat od lídí z rozličnejch profesí. Jestli jsou vnitřní/vnější nároky na jedntlivce fakt tak vysoký, nebo čím to je.
Lama_z_Lana Lilly_Ku s tim nastavenim a vytycenim hranic od zacatku - je to fakt pravda. Ja vzdycky v praci vysedavala do noci, byla uplna normalka,ze v pul seste nekdo zavolal,ze by do zitra neco potreboval.ja na to nikdy nerekla ani popel a udelala to. Pak jsem se vracela s malym ditetem a slo to horko tezko. Nakonec jsem presla jinam, kde jsou proste od zacatku zvykli,ze po ctvrte hodine tam nejsem (protoze skolka). Zadne resty nemam, nikdo za me nic nedodelava, proste to najednou zazracne slo.
Lama_z_Lana V me minule praci to dost smerovalo do toho stavu, jak popisujes, lidi ubyvalo, prace pribyvalo, a i kdyz me to tam hodne bavilo, videla jsem v ty praci i nejaky vyssi smysl a lidi na nasem oddeleni byli super, tak jsem nakonec odesla. Tam teda bohuzel, kdyz jsem rekla, ze dalsi praci uz neprijmu (to bych uz delala regulerne 12 h denne + vikendove a dalsi sluzby, aby se zajistil chod 24/7), tak podle reakce vedeni bylo jasny, ze ja budu prvni, koho se budou zbavovat, az na to dojde. Nakonec teda doslo k nejakym zmenam ve strukture, coz pro me byla posledni kapka, ze by se tim rozdrobil nas kolektiv, a ja bych prisla o to posledni, co me tam drzelo - ty lidi. Jako male zadistiucineni vidim, ze po tom odchodu (nakonec nas bouchlo do stolu nekolik ve stejnou dobu) se nas jeste porad nepodarilo nahradit a lepi se to tam, jak se da.
Dovedu si predstavit, ze nekdy fakt rict, ze takhle uz dal nepracuju, nepomuze, to pak chce mit bud koule na to tu praci nad ramec proste nedelat, nebo jit jinam, i kdyz to taky v kazdym oboru neni jednoduchy, ani ted, kdyz je jeste porad prace vsude dost.
Ja si teda vybrala tu druhou volbu, dala jsem si ctvrt roku pracovni detox a jsem ted dost mimo svuj predchozi obor, ale porad se ucim neco novyho a zase mam okolo sebe super lidi, coz mne nakonec prijde jako to nejdulezitejsi.
Mozna, kdyz si vezmes tu dovolenou, a nekdo dalsi te bude muset zaskocit, i ostatnim se ukaze, jak moc mas na sobe nalozeno. A ty by sis odpocinula - bylo by to win-win :)
Lama_z_Lana to bude generacni zalezitost a asi taky se momentalne pohybujes mezi podobnymi lidmi? treba za mych rodicu nebylo zvykem davat praci nejaky velky vyznam.. kolem myho veku č+5/10 let jsou workoholici bud uz mrtvi nebo rentieri:-) uplne mladi zatim nevypadaji ze by tak chteli zit ale to sr teprv uvidi
Myrtila souhlas, nabic si myslim ze ted je fakt ta prava chvile si najit neco normalniho, dokud je zatim prace furt dost.
Reakce na Myrtila:
Mozna, kdyz si vezmes tu dovolenou, a nekdo dalsi te bude muset zaskocit, i ostatnim se ukaze, jak moc mas na sobe nalozeno
nebo že mě nepotřebujou 
Já myslím, že se to brzo zlepší. Teď mám kolegyni na stáži a ta se na jaře vrátí plus zaučuju naši novou PGS - takže projektu, se kterým jsem měla pomáhat a nakonec mi sebral veškerej čas, se budu věnovat fakt už jen okrajově. Mezitím si potřebuju vybudovat svoje "zázemí" a projekty, časem třeba i svůj tým a pak se mi bude taky líp dejchat (našlápnuto celkem mám).
Myslím, že tohle prostředí asi znáš.
Lama_z_Lana ja to vidim u lidi, kteri chteji uspet a kteri chteji odvadet 100% praci. ja totiz nejvetsi nabeh na vyhoreni cejtiv ve chvile, kdy se mi neco nedari nebo kdy mi nekdo neco zkritizuje. to se pak dostavam do stavu, kdy tuhle praci chci hrozne moc delat, ale zaroven jsem z ni otravena a bojim se, ze me prestava bavit... do toho se jeste prida pocit, ze nic jinyho neumim, tak tuhle karku musim tahnout dal chte nechte (eurojackpot asi nevyhraju:D)
Lama_z_Lana Jo, tohle prostredi ted postupne poznavam :) I kdyz oproti tobe mam snazsi pozici v tom, ze me si nekdo vybral do sveho tymu na svuj projekt a ja mam tim padem cas se rozkoukat, jestli me tohle bude vazne bavit, a kdyztak zacit neco svyho.
A fakt bych se nebala, ze by te nepotrebovali :-D Taky ve svy soucasny praci mam jeste porad pocit, ze jsem tam k nicemu, protoze se nerovnam ty kapacite, co si me vybrala, ale uz pomalu prichazim na to, ze tohle je fakt blbost, protoze kdyz nic jinyho, delam mu zapisy ze schuzek, hlidam terminy a varim dobry kafe pro nas oba :-D
viktorka_od splavu Tak ale v ty vědě tohle moc neplatí, tam nejde práci neprikladat význam, proste kdyžtak jdeš a ta konkurence je velká
no a nevim, jak lama, já mám ve výzkumu příbuznou (mikrobiologie) a když ji něco běží v laborce, tak jde domu proste až to skončí
BByla to akce především o státních zaměstnancích spadajících pod služební zákon, kde často zněly stížnosti na přesčasy a to, že vedoucí není nakloněn řešit personální nedostatek, resp. že mu nepřijde jako problém 30 h přesčas měsíčně, protože on dělá 50. Což s často ne úplně dobrým finančním ohodnocením, neexistencí částečných úvazku, rozvržení pracovní doby, homeoffice apod. opravdu jde vyřešit tím, že člověk odejde. Ale tato zaměstnání jsou hodně specifická.
Reakce na dzizisketa:
... neexistencí částečných úvazku, rozvržení pracovní doby, homeoffice apod.
To je zajímavý, protože obecně mám pocit, že veřejná správa je v tomhle spolehlivější, než soukromá. Jako asi to neplatí úplně všude, dovedu si představit, že u paní za přepážkou je to trochu problém. Každopádně zákon v tomhle směru hovoří jasně, zaměstnavatel musí rodiči poskytnout zkrácený úvazek, pokud o něj požádá, a mám pocit, že na to v tom veřejnym sektoru už tak nějak z principu prostě slyšej. Kdežto v soukromým tě bez milosti vypoklonkujou. Homeoffice to už je zase jinej příběh, no.
No to ze nam nechteji opakovane povolit HO me taky pekne stve. Treba ja kolikrat na tom pracovisti bejt nemusim, stroje mi jedou pres vzdalenej pristup, staci jen instruovat studenty at tam nasazej vzorky 
Ja proste urcity cinnosti (psani zejmena) dokazu delat jen v absolutnim klidu. Jenze jak mame s kolegou mame kancl napzl s laborkou, tak tam furt nekdo coura, nebo tam jsou diplomanti a to neudelam nic. A jsou dny kdy clovek prijde do prace a vi, ze nema cenu cokoliv delat, pac na co sahne, to posere 
takze tam akorat cely den trpim.
Reakce na Lama_z_Lana:
razorblade mě by hlavně zajímalo, "kde se to vzalo". Já to vyhoření slyším ve svojí věkový skupině (30-40) skloňovat od lídí z rozličnejch profesí. Jestli jsou vnitřní/vnější nároky na jedntlivce fakt tak vysoký, nebo čím to je.
Vzalo sa to zadefinovaním pojmu Predtým sa hovorilo o prepracovaní.
viktorka_od splavu Mne je teda 30 a prijde mi, ze uz jsem v ty nemakacenko generaci:-D Nebo aspon zadny makacenko ve svym okoli nemam, jako par zivnostniku ci podnikatelu co makaj mam, ale nejak extra nadseny z toho nejsou a po nejakym zavedeni chtej zvolnit. Jinak z nas zamestnancu je to to samy co ja, proste jako plnit, ale nenechat se zdrbat a v podstate spis ziskavat no.
slniecko jasny, mne neslo ani o ten pojem jako takovy. Spis ze kolem sebe u tech lidi 30-40let ten nabeh na vyhoreni dost pozoruju, mluvi o tom prakticky kazdy. Ale myslim ze zrovna ta moje pracovni bublina jebk tomu celkem dost nachylna.
Potrefenáhusa no ja par lidi taky znam a prace je sice bavi, ale nehrouti se z ni. kamarad jede sice do laborky i o vikendu kdyz ma neco rozjetyho, ale cucet u toho celou dobu nemusi, a pichacky nema. a znama co je na skole tam ma studenty.ale to je porad ta moje nebo chlup starsi generace a to myslim kdo se s tim do padesati nevyrovna tak o moc dyl neprezije
Jasně, poskytnutí částečného úvazku rodiči je jedna věc, ale to, že se k tomu často neváže o to menší objem práce, který je vyžadován, je věc druhá. Kupodivu vedoucí pracovníci i v těch státních sférách pak často netuší, jak zní zákon, nebo si ho různě vykládají - tak třeba HO ti musí schválit, pokud v tom nebrání vážné provozní důvody (což je třeba ta přepážka nebo že v práci využíváš materiály, které nesmíš nosit mimo apod.), i kdybys ho třeba jen prostě chtěla, bez nějakého vážného důvodu.
dzizisketa Jasný. Tak ale to je pak už na každým, aby si nenechal obecně naložit víc, než stíhá. Jako za úplnej základ považuju nedělat práci doma. Jako fakt mi přijde, že si to některý lidi dělaj sami. Prostě pracuje se v práci a tečka, základ je nenachat si naložit víc, než se dá stihnout za přidělenej fond pracovní doby.
Já třeba dělám práci klidně i po večerech doma, ale vím, že nemusím. Dělám to když se mi zrovna chce a proto, že mě to baví. Pokud by to po mně někdo vyžadoval, nebo bych měla toho tolik, že bych musela ... tak je něco špatně.
Karja Mně přijde ta vaše generace fajn. Trochu se změnily hodnoty a nejdůležitější je čas pro sebe, rodinu, cestování...
